Moderátoři: smith
Jak který byly menší. A dost možná menší, leč robustnější, kůň mohla být výhoda pro těžkooděnce, rychlá jízda pak měla koně jiné. (Akorát jeden měl koně dobrého, na jedno oko slepého.😉 Dohledávat se mi to teď nechce.)
Ale třeba na Petrově jsme vykopali rakev šířky 60 cm a její obyvatel by byl obr i na dnešní poměry.
Koně byly ve středověku samozřejmě různé velikosti .Při vpádu Mongolů do Evropy ve XIII. Století sem byl zavlečen takzvaný Mongolský kůň dosti malého vzrůstu .Už dobové prameny se zmiňují , že Mongolové jezdili na malých , ale velmi odolných koních…
Mongolský kůň je primitivní a velmi staré plemeno koně původem z Mongolska ,které se do východní Evropy se dostalo už v 13. století v době mongolských nájezdů. Byl časem smíchán s jinými plemeny (vč.koně Převalského) a tak se vyskytuje s řadou odlišností. Výška v kohoutku je 125-145cm a bývá označován jako pony….
Nicméně současně ve středověké Evropě žily i jiné , výrazně větší druhy ,které měly v kohoutku 160 cm i více , jako koně ze Španělské Andalusie a další … Obecně jsou dnes víceméně všechna domácí zvířata , s výjimkou snad speciálně pěstěných psů ,díky záměrnému křížení větší , než tomu bylo kdysi , nicméně velké koně ve středověku , zvláště ve vládnoucích vrstvách nebyly žádnou vzácností…
Pánové díky za rozbor a zajímavé doplňující informace...
Aktuálně..
Koukám, že Brno má potvrzené(s velkou pravděpodobností) nebožtíky z období bitvy tří císařů (Slavkov)
https://brnenska.drbna.cz/zpravy/spolecnost/23327-v-brne-objevili-hromadny-hrob-vojaku-z-bitvy-u-slavkova.html
Konzultace a poradenství v oboru numismatiky
https://www.linkedin.com/in/milan-heczko-01291424b
https://pin.it/4kDaagI
milan.heczko@yahoo.com
Ten článek o velikosti koňů netřeba brát vážně. Je to prostě nesmysl.
https://www.youtube.com/watch?v=V2wz-YBClqw
Koukám i Vávra to rozklíčoval.😃
To připomíná, jak archeologové v ČR našli hřeb z Ježíšova kříže....prostě chtěj slávu a bejt v mediích.
Poslední dobou už články archeologů neberu moc vážně.
Ono to bude něco na podobné úrovni jako tvrzení, že se lidi průměrně dožívali 50 let. Přitom běžný věk dožití byl tak těch 70 let. Pravda, jedinec musel přežít dětství, vyhnout se moru a při nějaké válečné výpravě nedostat cepem po palici. Pak se mohl v klidu dožít víc jak 80 let. Takový kníže Jaromír měl cca 60 let když ho zespodu při sraní propíchli kopím a to opravdu neměl snadný život - 21 let ve vězení, které asi nebylo tak fešácké jak měl Kajínek nebo má Breivik, vykastrován, oslepen a i v tom věku a stavu se ho mnozí báli tak, že ho nechali propíchnout při tom sraní. Mimochodem, dost blbá smrt a zcela nečekaná.
A v Litomyšli je náhrobek z XVI. století (myslím), kde se praví, že dotyčný umřel ve věku 104 let.
Ale prd:
Už král Svatopluk se zřejmě dožil "aspoň" 64 let.
Pribina přes 60 let.
Boleslav II. - 67 let.
Boleslav III. - 72 let.
kníže Oldřich - někde od 43 do 64 let.
Karel I. (císař IV.) - 62 let (a to díky tomu, že si zlomil nohu)
Zikmund, liška ryšavá - 69 let
Jindřich Korutanský - 70 let
František I. Rakouský - 67 let
Ferdinand I. Dobrotivý - 82 let
František Josef I. - 86 let
Řada dalších se dožila rozmezí 55 - 65 let. Nutno ovšem dodat, že mnozí, co se nedožili, nezemřeli přirozenou smrtí (typicky Václav III. - 16 let, Ludvík Jagellonský - 20 let v bažinách) a mnozí žili nezdravým životem, u Habsburků pak určitou roli hrála, přiznejme si to, rodinná plemenitba a tudíž degenerace. Občas nějaká ošklivá nemoc - leukémie, neštovice.
U církevních prelátů je věk dožití výrazně lepší - zdravější a klidnější život a mnohem menší snaha dotyčného ubezdušit. U řemeslníků záleželo na tom s čím pracovali (sochaři pracující s mramorem na tom byli mnohem líp, než ti co mlátili do pískovce), u sedláků hodně záleželo na tom, jestli se jim vyhlo "profesionální" zranění. Pád z koně ve vyšším věku býval fatální.
Kosmas 79-80 let, zemřel 21. října 1125.
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.