Konečně se mi také zadařilo, tak se pochlubím zlaťáčkem.
Basil I. Sear 1704, 4,31g, 19mm.
A stříbro sice v horším stavu, ale je to stříbro :-)
Theodore II. Sear 2136 cross 2,50g, 25mm.
Třetí kousek je také stříbro. Byl určený jako Alexius I. ale nějak ho nemůžu najít. Váha 3,42g 26mm.

Obrázky:

Zlaťák je parádní. Gratuluji. Bohužel na identifikaci toho miskovitého stříbrňáku si netroufám. Vůbec ta identifikace miskovitých folisů apod, mi dělá celkem problémy.🙂

Ty miskové follisy dělají problém asi všem :-)
Nyní mi dělá problém tento Anastásius, 0,91g, 16 mm, stříbro.

Obrázky:

Inu,tak zkus pohledat mezi ražbami východogermánských Gepidů před rokem 504(1/4 siliqua)...

Vzhledem k váze bych řekl 1/2 siliqua. Bohužel nemám správnou literaturu a na internetu jsem nic nenašel.

Třeba zde ze švýc.aukce:

http://www.nomosag.com/default.aspx?page=ucWebAuctionDetails&webauctionid=3&id=391&p=4&s=&ca=0&co=0&re=0&ci=0&ru=0

Děkuji moc Lopez. Opravdu 1/4 siliqua.
Ani jsem netušil, že má takovou cenu.
Taky jsem našel tady
http://www.muenzen-ritter.de/55183-gepid-kingdom-in-the-name-of-anastasius-14-siliqua-approx-540-560-vf.html

Drobnost k tematu, tohle by mela byt cela siliqua razena v Kartagu, ale o moc vic nevazi (1.17 gramu). Nicmene jinde se uvadi, ze je to pulsiliqua, mozna podle toho, ze i siliqua lehkeho standartu v 4. stoleti vazila 2.3 gramu, ta vaha ale casem klesala.

Obrázky:

Co v tomto případě značí ten nápis na reversu? Oproti římským mincím jak vidím chybějí číslovky (např VOT X MVLT XX) a přebývá to HTI (jestli to je HTI?).

Tak se mi podařil další přírůstek do zlaté kolekce. Jan III. Ducas Lascaris, 1222-1254, SEAR 2073, Hyperpyron, mincovna Magnesia. Toto pozdní období Byzance jsem poslední dobou zanedbával, ale mám teď v plánu se mu více věnovat.

Obrázky: