U sebe to vidím jen na pomoc se sháněním fotek do databáze, na groše nejsem zas takovej odborník.

Když to tady trochu sleduji, také by si to chtělo ujasnit, zda-li levnou puklikaci pro široké "masy" lidí i za cenu nižší kvality nebo kvalitní publikaci s kvalitní obrazovou náplní i za cenu vyšší ceny a menšího nákladu(CD to rozhodně plně neřeší!). Osobně ač také nemám na rozhazování upřednostňuji druhou variantu.
Vemte si například publikace typu Donebauer, Neumann, Fiala(denáry) a podobně si v době vydání chudý člověk nemohl dovolit, ale jsou to "nesmrtelné" knihy. Taktéž Olomouc od Videmanna vydaná v roce 1997 v kvalitním provedení je rozšířena mezi sběratele u nás(i do ciziny) a to se prodávala ze cenu kolem 650Kč a to nebylo v době vydání zase málo. Prostě pokud je publikace obravdu kvalitně zpracována, vytištěna a obsahuje dost obrázků, je potom slušně prodejná i za vyšší cenu.
Nedávno se jeden autor z jedné naší sousední země dotazoval před vydáním své publikace, zda-li vydat knihu s minimem obrázků a nízkou cenou nebo s velkou obrazovou přílohou a cenou cca 250% oproti první variantě. V cizině chtěli většinou tu levnější, v ČR naopak z 90% tu dražší s rozsáhlou přílohou.😃😃😃

Ne že bych neměl co dělat, ale pokud mi to čas dovolí, tak bych taky přispěl trochou do mlýna. Jelikož jsem ze Zlína, tak bych si vzal okolí. třeba v Topolné uvádí Pinta nález grošů Karla, ale nikde o něm nic nemůžu dohledat.

Pomoooc! Já to nestíhám číst!!!:-)))

Ale teď vážně... dobré ráno všem! Mám radost z toho, jak se rozjíždí diskuze i z nadšení (snad nejen počátečního). K obrázkům - pro fázi, která nás čeká, bude cenný i obtah tužkou na papíře. Kvalitu obrazové dokumentace i nákladnost tisku můžeme řešit až v okamžiku, kdy bude hotová (nebo alespoň před dokončením) vlastní práce. Zatím je to předčasné. Třeba nám to bude trvat deset let a technologie natolik pokročí, že na DVD přiloženém ke knize budou 3D obrazy micí;-) Materiál pro porovnání je skutečně důležitý, ale pro začátek musíme vyjít z toho, co už je známo a publikováno. Teprve až budeme mít první verzi katalogu známých typů a variant (samozřejmě těch, které se nám podaří jednoznačně identifikovat), přijde čas obrátit se na muzea se žádostí o zpřístupnění sbírek. Navrhuji, že se na ně bude obracet dopisem (mailem) přímo pobočka a ten kdo to bude mít nejblíž (ať už bydlištěm nebo zájmem o období) se tam jako emisar pobočky vydá. Pochopitelně to musí vždy být někdo, kdo bude mít na varianty oko:-), což je tady předpokládám naprostá většina... Už v této fázi můžeme shromažďovat materiál a děje se tak i prostřednictvím fotogalerie na našem webu... Pokud by někdo našel zajímavou nebo neznámou variantu, nechť nikdy neopomene poznamenat si její uložení, případně inventární číslo, pokud nějaké má, pro možnost pozdější dokumentace.

Tak pokud se tady už zamlouvají panovníci, já chci Václava II.😉

Možná by jako první krok stálo za to sjednotit obecný postup pro zpracování muzeální sbírky, tzn. jak fotit, čím, v jakém rozlišení a formátu ( řekne Oliver ) a jaký systém značení v této fázi použít a pak se pokusit formálně jako pobočka se do nějakého muzea dostat a otestovat to. Uvidíme co získáme, jak to pak zpřístupníme ( a že to můžou být GB ), etc..

Mimochodem OT - bylo v grešlích Marie Terezie stříbro?

jo a BTW: dílčí práce jako áčka u PG Václava II. nebo úvahy o trnech na PG Václava IV. nebo rozbor situace PG Jana s kytičkou se jednak dají po "učesání" publikovat nejen na našem webu, ale po domluvě třeba v Mincích a bankovkách nebo Num. listech; obsáhlejší práce třeba v Num. sborníku; no a později se dají použít jako podpůrné argumenty třema při vzniku našeho katalogu. (dělá se to tak běžně, že při vzniku velkých monografií se sem tam nějaká část pustí do menšího periodika - on je na tom třeba založenej i princip disertačních prací na VŠ, kdy podle zákona dokonce disertace musí být alespoň z části syntézou už publikovaných autorových prací. A když kouknete na Castelinovu ČDM a do Num. listů z doby krátce před vydáním ČDM, zjistíte, že články jako O zavedení černých mincí se čtyřrázem v Čechách (1952), Pražská mincovna v husitské revoluci (1952), Česká mincovna v Heidingsfeldu (u Würzburgu) (1951), O české mincovní reformě r. 1450 (1951), Začátky rožmberské mincovny (1948 ), Mincovna Zelenohorské jednoty v Plzni (1949) a další, jsou publikované kapitoly z budoucí ČDM (vydané 1953)...)

zamerne zrejme ne, ale mohlo byt pritomno jako necistota... a to jak prirodniho puvodu, tak i jako pozustatek ze zpracovani jineho (klidne mincovniho) materialu... a to nejen ve stopach, ale teoreticky i nekolik malo jednotek procent... spis ale desetiny procent. podlozeno nemam.

patason napsal/a:

...nebo rozbor situace PG Jana s kytičkou se jednak dají po "učesání" publikovat nejen na našem webu, ale po domluvě třeba v Mincích a bankovkách nebo Num. listech; obsáhlejší práce třeba v Num. sborníku...

Ja to rikal, ze to pude 😁