U jakékoliv oblasti sbírání se znalosti zhodnotí nejlépe... 🙂
Proto často nelituji dát desítky i stovky dolarů za knížky.
Jinak dopis pochází z USA, bohužel tento materiál se u nás nevyskytuje.
Děkuji za gratulace 😉

Literatura je pro studium naprosto nezbytná. Také v tom nějaké peníze mám. Např. tištěné katalogy celý svět Scott, Ywert, Michel. Gibbons - Střední Asii a speciál Indie. Dále celou řadu katalogů různých zemí světa (hlavně Afghanistánu) a to je jen základ. Nejúžasnější je, že je stále co objevovat. Když jsem nedávno koupil knihu od R. Jacka o Afghánských fiskálních známkách, jsou tam údaje a vyobrazení známek o kterých jsem neměl ani tušení a zřejmě ani největší zesnulý znalec Dietrich. Ikanek zase objevil celou řadu nepopsaných typů Indických kolků a též o tom napsal práci. A jak sleduji diskuze o čs. známkách, tak i zde se zřejmě ještě něco dá objevit.

Ještě dodám k Dráčkově příspěvku, že obálku má z USA. Svoje nejlepší materiály Afghanistánu mám též z USA z pozůstalosti T. Lighta od jedné menší aukční firmy. Koupil jsem v jejich aukci tehdy větší počet materiálů a dotázal se, zda nemají z Afghanistánu ještě něco. Když mi přišly scany, tak jsem u PC málem sletěl z židle, protože to nejlepší nedali do aukce a nabídli mi to k přímému prodeji jako celek za zlomek tržní ceny (jednalo se o období razítkovaných známek z let 1880-90) a archy z bývalé Burrusovy sbírky. Taková příležitost se naskytne jednou za život. Něco z těchto materiálů umístím zase do sekce Afghanistánu.

Tak dnes jen zajímavost, nevím zda-li tu někdo ale sbírá starou Persii...
[

koncová nejvyšší hodnota z roku 1882 (vlevo pravá, napravo padělek) 😃

a druhá zajímavost - smíšená perforace
(všude hrubá, pouze dolní strana je s jemnou perforací)

[

Osmanská Říše - objasním vznik této kombinace perforací. Tyto známky (emise zvaná DULOZ) byly tištěny v arších po 150 kusech. Jelikož však byly pro perforaci najednou příliš velké a docházelo často k oddělování známek archu už při minimální manipulaci, tak byly někdy archy nejprve odděleny po 50 blocích jemným zoubkováním (okolo 14) a zbytek byl už normálně perforován. Vše probíhalo na šicích strojích. Je to spíše zajímavost než vzácnost, která dobře zapadne do studijní sbírky. Můj bratr má ve sbírce celý 50-ti blok s dolní jemnou perforací, shodou okolností také z doplatních Dulozů.

Já to také nepsal jako vzácnost, ale zajímavost, i když to už dnes tak často zase nechodí. Před pár lety jsem těchto známek v blocích dával pryč plné dva A4 zásobníky a pár různých bloků si nechal jako ukázky. Jinak jsem to měl i u výplatních emisí.

Uvítal bych v Chlubírně i nějaké příspěvky Ikankova bratra, má totiž jedinečnou sbírku Osmanské říše. Ať už Tughry nebo Duloze.

Zdravím Jaromíra,
no někdy snad by něco poslat mohl, ale bohužel momentálně nemá skoro nic naskenováno nebo nafoceno.

Takových je nás více 🙂