Vélice pěkné dopisy. U těch prvních je to takové lidové a "nesmrdí" to filatelistama. Mám to radši, když jsou známky takové neuspořádané a i nakřivo, než takové ty filatelistické výtvory, které jsou jak z laserové tiskárny a všechny stejné. Výborný je ten Tonda Popelář 🙂 a pěkně francouzsky- tak jak se patří na Indočínu (než přišlo Dien Bien Phu 😉 )

Frantig napsal/a:

Čechofrancouz jako ředitel pivovaru v Hanoji...to je krásné! Třeba už tehdy posílali z Pacova nabídku pivovarské technologie😎

byl jsem ve Vietnamu mile překvapen slušnou kvalitou piva. Než mi jeden místní vysvětlil, že je to tam učili vařit v rámci RVHP čechoslováci..)

Frantig asi takto.

Obrázky:

sběratel ZZ, ten tvrdý chleba má :-D

Ano, je to příjemný tvrdý chleba 😋

Často keď kupujeme mačku vo vreci tak to nedopadne dobre, zbierka je prebraná a najlepšie kusy sú fuč, ostane len "odpad".

No pokiaľ viete že mačke vo vreci čo bude na predaj niekto venoval 60 rokov života a že rodina chce rýchlo peniaze a nemá čas aby aukčný dom zbierku poriadne preveril, viete že sa oplatí kúpiť 😈

Mne sa tiež podarilo za pár šupov kúpiť jednu z krabíc, ktovie čo bolo v ostatných 🙄

Známok veľa zaujímavých, zriedkavých a dobre predajných - bogusy, lokály, phantom stamps a pod., ale do chlubírny som vybral niečo nepredajné.

Známky 1,2 - Vzácne falzá Garibaldi Essay 1848, pravdepodobne z konca 19. storočia.

Známku a dokonca ani falzum nemal k dispozícii ani Fred Melville pri tvorbe jeho "Biblie" fantómových známok.

Známka 3 - a tu to začína byť zaujímavé 😲 Takmer s určitosťou sa jedná o pravú Garibaldi Essay 1848 (podľa Le Timbreposte z ktorého čerpal Stamp-collectors magazine v. 4 z roku 1866 sa jedná o reálnu essay z 1848 a existuje len 2-3 kusy. Podľa zberateľov z polovice 19. storočia sa však jednalo o bogus a pokus o podvod)

POČET DOCHOVANÝCH EXEMPLÁROV DNES: 1 😉

Obrázky:

Pokud nemáte porovnávací materiál, tak nikdy zodpovědně nemůžete příslušný materiál prohlásit za pravý.
Padělek se ve většině případů dá určit z pouhého scanu, ale pravost nikoliv.

Áno to máte pravdu. Bohužiaľ žiadny porovnávací materiál neexistuje. V každom článku bol len text opisu známky ako v Stamp-collectors magazine v. 4 z roku 1866 tak aj v Fred Melville - Phantom Stamps 1923

Podľa všetkého neexistuje ani fotografia z tej doby a nikto zo spomenutých autorov známku reálne nevidel, iba o nej počul.

Na trhu sa vyskytlo zopár fálz, založených na originále, všetky sú rovnaké ako známka 1 a 2, rozdiel je len v odtieni.

Známka č.3 má pri zväčšení detailnú a prepracovanú kresbu. Keby sa jednalo o falzum, falšovateľ si dal veľmi záležať a jednalo by sa o prvý kus tohoto falza.

Je to odvážne tvrdenie no vychádzam z toho komu zbierka patrila a z kvality prevedenia.

Potom, pokud se neobjeví opravdu věrohodný dokument či materiál z té doby, který by potvrdil pravost, tak vše zůstane ve fázi spekulací.
Ale někdy se takové zázraky stávají, jako třeba mně v případě známek tygřích hlav Afghánistánu z let 1876-1878.
Byla tam barevná vydání pro jednotlivá města a dochovalo se poměrně velké množství známek v černé barvě. Už před 100 lety se sběratelé a tehdejší znalci hádali, zda jde o padělky, novotisky či zkušební tisky. A katalogy jako Gibbons a Michel se po letech přiklonily k tomu, že jde o padělky.
Mně se před pár lety do rukou dostal celý arch těchto známek. Jelikož jsem měl několik archů k porovnávání, tak jsem rychle zjistil, že byl tištěný z originálních desek, tudíž nemohlo jít o padělek. A vzhledem k tomu, že byl tištěný na správném papíru s odpovídající průsvitkou, tak jsem vyloučil i novotisk.
A letos se mi dostala do rukou publikace o známkách Afghánistánu z roku 1879, kde tyto známky byly vyobrazené a popsané. Takže to jen potvrdilo moje závěry, které vylučovaly padělky a novotisky. Takže zbyly zkušební tisky, nebo vydání pro nějaký úřad, který nebyl doložený. Ale toto bylo velmi nepravděpodobné. tak jsem prostě tyto známky určil jako zkušební tisky.
Celá tato záležitost totiž byla komplikovaná tím, že Britové při II. Britsko-Afghánské válce zničili v Kábulu tiskárnu, tyto desky převezli do Peshawaru, kde v černé barvě natiskli novotisky. I od tomto jsem našel zmínky. Ale tyto novotisky byly již na jiném papíře.
A, aby to nebylo tak jednoduché, tak už po roce 1890 vzniklo velké množství docela kvalitních padělků.
Takže někdy je bádání docela zajímavé a člověka nejvíce překvapí náhoda.
A toto se může stát i v případě Garibaldiho.

Toto sú presne známky ktoré ma zaujímajú.

Samozrejme nechcem nikoho uraziť, nech si každí zbiera čo chce, viem že keby niekto videl niektoré moje známky tak ma vysmeje, viď použité Ugandské Cowrie s "dierou väčšou než známka", počmárané a nasiaknuté domácim lepom.

Ja osobne by som nevedel zbierať napr. modernú Čínu viď. Opica z 1980 - vytlačených 5 mil. kusov, určite sa dochovalo aspoň 80% a niekto je ochotný za to dať 1500 EUR a za arch 120.000 EUR.

Mám radšej známky o ktorých sa nevie odkiaľ sa vynorili a nesú so sebou pochybnosti. A niekedy trvá roky než sa objavia materiály. A hlavne to pátranie je zaujímavé😃 A čo je najdôležitejšie, nedajú sa kúpiť len za peniaze, treba si na ne počkať.

Napr. Chorezm a Buchara, pred pár rokmi nedostupný "Svätý Grál" ZZ, známi len z fotiek a dnes je známych 35 kusov Chorezmu vrátane 3 pravdepodobne poštovo použitých a 34 kusov Buchari, mnohé použité na výstrižkoch obálok.

Pamätám si raz som prihadzoval na čierny Afganistan u Feldmana, ten kus čo si vymenili Tapling s Ferrarym, bohužiaľ cena išla príliš vysoko.