No dobře, já toho o těchto stařešinách moc nevím🙂 Vyskytují se často ještě starší ražby třeba z 5. - 6. století před Kristem?

Pochopitelně jsou vzácnější, ale existují i ražby kolem roku 500 př. n. l., které jsou relativně běžné (např. Milétos).
Třeba tady jsem dával jednu minci z let 530-510 př.n.l. (ta už ale není tak běžná):
https://www.sberatel.com/diskuse/sberatel/antika_post_-203433#post203433

Existují i ražby z 7. století př.n.l. (z élektra), ale to už je finančně náročná záležitost.

Hezke, prvni dokonce i mam, druhou ale ani neznam.
Pokud chces stejne velikosti nahledu, udelej obe fotky stejne velke, nez to tu vkladas, ono to upravuje podle velikosti.

Hurley: starsi mince se vyskytuji relativne casto, dokonce nektere nejsou ani drahe. Celkem casto se ukazuje treba Aigina (Aegina) - to je takova ta klasicka zelva, ta je az tusim 650 pred n.l. (to jsou ty nejstarsi morske zelvy). Na ebayi se za posledni 2 mesice jich drazilo mozna na 2 desitky (ale vetsina uz novejsich).

Není pravda, mně to někdy dělá také a fotky jsou naprosto stejně velké.🙄

Aigina rozhodně není z roku 650 př.n.l., to byly úplně první ražby na světě🙂 Nejstarší "želvy" jsou cca z roku 550 př.n. l. a jde o jedny z prvních mincí ražených v Evropě (předtím jen v Malé Asii). A ten nejstarší typ už je poměrně hodně vzácný a ceny jsou šílené. Nevím za kolik šly ty na eBayi, ale poslední dobou na klasických aukcích už není možné sehnat statéry Aiginy i z novějších typů ani v podprůměrných stavech pod 5 000...

Tak ještě něco novějšího na dobrou noc, snad i Dráček bude se stavem spokojený🙂

Claudius, as, Řím, 50-54, RIC I 116

Obrázky:

Aha, ty roky znam z popisku, koukam, ze treba i Lanz to uvadi: http://www.ebay.de/itm/LANZ-Aegina-Aigina-See-Schildkrote-Stater-Quadratum-Incusum-Silber-Agina-MSA1215-/300806244857?pt=Münzen_Medaillen&hash=item46097309f9

a je fakt, ze i skarede novejsi jdou pres 200 EUR

Pokud jde o Aigínu, oficiální moderní teorie tvrdí, že se tam razily mince už v roce 550 př.n.l., přičemž možný počátek ražby se klade mezi roky 595 a 550. Dřívější teorie však operovaly se 7. stoletím př.n.l. a dokonce se ve starší literatuře uvádí nějaký unikátní statér z élektra se želvou, který "nemůže být mladší než z roku 700 př.n.l." aniž by bylo toto tvrzení nějak vysvětleno. Předpokládám, že už je to dávno passé, což ale nebrání různým autorům populárně naučných článků aby toto podivné tvrzení publikovali.
Ve skutečnosti nebylo z hlediska archeologického bádání nebylo prokázáno, že by některé z nalezených mincí byly starší než kolem roku 550 př.n.l. ...

Před 30 lety se ale objevil jistý Dr. Kagan, který se rozhodl založit své bádání na tom, že prohlásil za fakt, že první mince v Evropě a možná na světě razil Feidón z Argosu a že to bylo nejpozději kolem roku 650 př.n.l.
Tohoto se bohužel chytli nejen někteří obchodníci, ale i různí autoři. Je to obrovská škoda, protože Kaganova práce seriózní není a jeho metody bohužel nejdou označit jinak než jako nevědecké.
Předně, celá teorie je založena na jedné zmínce a to od Ephora z Kýmé, že tyran/král Feidón z Argosu založil první mincovnu na Aigíně. Kromě toho, že toto tvrzení je nedůvěryhodné (jak ještě vysvětlím později), základní problém je v tom, že nikdo neví, kdy Feidón vlastně žil. Zlomyslně bych dodal "a jestli vůbec žil", protože je to také mytologická postava, nicméně většina historiků se na jeho existenci shodne. Pausaniás (který žil až v 2. st. n.l. - tedy je to asi jako by o nějakém šlechtici z 12. století psal dnes někdo, kdo má k dispozici jen nejasné písemné zmínky autorů z 15. století a ústně předávané příběhy) uvádí, že předsedal 8. olympiádě, což bylo v roce 748 př.n.l., zatímco v seznamu účastníků olympijských her jsou uvedeni Feidónovi synové na olympiádě v roce 570 př.n.l. Někdy se tvrdí, že Pausaniás chtěl ve skutečnosti psát o 28. olympiádě (tedy 668 př.n.l.), což by konečně sedělo s předpokládanou dobou vlády Feidóna v 1. polovině 7. století. Různí autoři, počínaje antickými, se zabývají myšlenkou, že Feidónové byli ve skutečnosti dva. To je samozřejmě možné, ale tím spíš to ukazuje na jak vratkých až skoro neexistujících základech je celá věc postavena.
Co ale hlavně mluví proti, je to, že mincovnictví prošlo určitým logickým vývojem, který zapadá do historických souvislostí. První mince se razily z élektra, po pár desítkách let se přešlo z praktických důvodů (většina kvalitního élektra už byla vytěžena a bylo potřeba mít i mince nižších hodnot) na systém zlatých a stříbrných mincí, ten se později šířil do Řecka, kde většinou (kvůli nedostatku zlata a jiným důvodům) zůstaly jen stříbrné ražby atd. Myslet si, že nějaký král začne na jednom místě razit stříbrné mince ve stejné době, kdy se začínají v Lýdii razit mince z élektra a 100 let ho nikdo okolo nenapodobí*,to patří opravdu do kategorie sci-fi.

Jak Xenofanés, tak i Herodotos uvádějí, že první mince byly raženy v Lýdii. Xenofanés žil v letech 570-495 a v roce 545 př.n.l. se vydal na dlouhé cesty po celém tehdejším řeckém světě, takže budu s dovolením věřit spíš jemu (než někomu, kdo žil 800 let poté) a myslím si, že by nezapomněl zmínit o Aigíně, že se tam razí mince téměř stejně dlouho.

Takže - 550 př.n.l. = určitě, 590 př.n.l. = možná, 650 př.n.l. = holý nesmysl.

• tohle se snažili někteří lidé obejít tím, že znova začali přidávat roky korinthským, athénským aj. ražbám.. bohužel verdikt několika sympózií numismatiků a archeologů je jednoznačný - neexistují žádné důkazy, že by se v Korintu a Athénách razily mince před rokem 570 a 550 př.n. l. (přičemž pravděpodobné je, že se razily později)

Chtěl jsem sem dát ještě nějaké denáry, ale vidím, že Claudius se nikomu nelíbil, tak se asi nebudu namáhat🙂

Zajimave pocteni!
Denary ci cokoliv tu urcite dej, kdyz uz nikdo jiny, tak ja se rad podivam. Ten as je moc pekny, planuji si take nejaky podobny poridit, od Claudia nemam dokonce nic a asy se mi libi vice jak sestercie kvuli pomeru kresby a velikosti mince.