právě takovýto lev (tzv. "lezoucí lvíček") je některými autory (netvrdím, že je to všeobecně a bez výhrad přijímáno) přiřazován vratislavské mincovně
cituji jeho popis:
Lev s vyšší korunkou, splývající hřívou, jasně kresleným uchem, otevřenou tlamou s dalece vyplazeným jazykem, na konci tlap tečky jako drápy, ocas otevřený a na konci obou pramenů na vnější straně jasně vyznačené chomáčky chlupů.
a přikládám i foto (popis i foto převzaty z výše uvedené studie R. Veselého)
k těm N - myslím, že N bylo tvořeno nikoliv jedním puncem pro N, ale postupně puncem pro literu I (a k tomu možná šikmá příčka i rytím? nebo opět puncováním?), takže dokonale stejná být nemusí - navíc zachovalost v oblasti toho prvního N není dokonalá
K diskusi ohledně vratislavské provenience bílých peněz Ferdinanda s tzv. lezoucím lvíčkem:
Dnes večer se na 4. e-aukci aurey prodal (a ne zrovna lacino) vratislavský bílý groš Maxmiliána II. bez letopočtu s mincmistrovskou značkou budějovického mincmistra Tobiáše Gebharta. Včíl mudrujte o aplikovatelnosti obrazových analogií v období decentralizovaného mincování;-)
Obrázky:
Já to přece chápu, proto jsem ho i zde nechal.
Ale reakce které se zde vyskytly se netýkaly bílých peněz ale ceny za jakou byl vydražen a dále obecně proběhlé aukce Aurea. A to se na mne nezlobte, ale k Ferdinandovi I. taková diskuse která zde probíhala nepatří.
Chce-li někdo reagovat k němu v záležitosti kolem bílých peněz Ferdinanda I., má samozřejmě možnost.
Mohu vám pouze uvést nařízení pro mincovny (dle J.Cejnek: Österreichische, Ungarische, Böhmische und Schlesische Münzprägungen v.1519-1705). Skutečná ryzost ražených mincí může být samozřejmě od těchto nařízení i odlišná.
Pro denár 1535 KB by mělo platit nařízení Ferdinanda I. pro kremnickou mincovnu - předepsaná ryzost 500/1000.
Pro groš (3 krejcar) 1631 Ferdinanda III. by mělo platit nařízení Ferdinanda II. z 30.6.1629 pro kladskou mincovnu - předepsaná ryzost 492/1000.
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.