Medený pokovený 3 grajciar, 1626, razený Balthasarom Zwirnerom pre dánsku posádku v Hradci nad Moravicí na výplatu žoldu.
Ak by bol niekto ochotný a urobil mi sken niektorého z článkov, ktoré sú spomenuté vyššie, budem velmi vďačný. Zrejme to bude zaujímavé čítanie, lebo to napríklad razili z medených pivovarských kotlov alebo panvíc. Tých panvíc bolo vraj 45, ako som sa dočítal tu na fóre. By ma zaujímalo, že koľko mincí vyšlo z jednej.🙂
Minca má aj zvyšky pôvodného pokovenia, pričom by ma celkom zaujímalo, či to bolo striebro alebo cín. Ak by mal oliver záujem, rád zapožičiam na skúšky.
Obrázky:
Zase raz Baltazar Zwirner. Ten človek mal hodne dobrodružný život a bol všetkými masťami mazaný. A najmä v podvodnom mincovaní sa veľmi dobre orientoval. Pracoval pre kohokoľvek kto mu platil a nič mu nebolo sväté:
1620 - 1622 - Olomouc - Po odchodu mincmistra Kryštofa Cantora v první polovině roku 1620 sestál novým olomouckým mincmistrem Baltazar Zwirner. O něm z doby před příchodem do Olomouce není nic známo a s jistotou lze říci pouze to, že pocházel z Olešnice ve Slezsku. Baltazar Zwirner si udržel svůj titul olomouckého mincmistra i po pádu stavovského povstání. Takže Baltazar razil mince pre Fridricha Falckého a potom pre Ferdinanda II.
Císař mincovnu v Olomouci spolu s mincovnou v Brně pronajal konsorciu de Witteho, a to najeden rok na základě smlouvy uzavřené 18. ledna 1622. Baltazar Zwirner ukončil svou činnost jako olomoucký mincmistr pravděpodobně 16. února 1622, tedy v den, kdy smlouva o nájmu moravských mincoven nabyla účinnosti.
1622 - 1623 - Opole - podľa Hess,A.-Die Siebenburgischen Munzen des Furstlich Montenuovoschen Munzcabinets razil uhorské denáre s letopočtom 1622 a dvojgroše 1623 pre Gabriela Betléna
november 1923 - dostal od Ferdinanda II. do prenájmu mincovňu v Pressburgu
júl 1624 - už o pol roka na to dal cisár Ferdinand II. Zwirnera pre rôzne machinácie v bratislavskej mincovni zatvoriť
do leta 1626 - pôsobil vo Viedni (v mincovni?)
1626 - 1627 - Hradec u Opavy - Netradiční padělatelskou dílnou byla mincovna v Opavě. Za doby dánské okupace v roce 1627, kdy Dánové potřebovali peníze a ty získané z daní jim nestačili, začali nelegálně razit vlastní. Toho se ujal bývalý mincmistr Baltazar Zwirner. Na výrobu použili staré mince a kradené měděné pivovarské pánve. Byly to napodobeniny císařských mincí. Obyvatelé byli nuceni tyto mince přijímat. Pokud neuposlechli byli tělesně trestáni nebo odsouzeni k smrti. Po dobytí Opavy Zwirner uprchl.
Podvodnú schému ako vyraziť a vymeniť falošné medené grajciare za strieborné vymyslel samotný Zwirner. Nepochybujem, že na tomto mincovaní zarobil predovšetkým on sám.
Bol slizký ako úhor. Vykľučkoval z každej šlamastiky (Za peníze v Praze dum... a tie on mal vždy) Kam utiekol potom a kde sa objavil? Nespracoval jeho divoký život dobrodruha niekto ako historický životopis? Bolo by to hodne zaujímavé.😉
Processed coin catalogs 4.152 Auctions / 35.000 Lots
Všetko o bankovkách www.mojazbierka.sk :)
Sent from my ZX Spectrum
Zaujímavé čítanie nájdeš tu:
Vít Mišaga: Dánský vpád do Slezska a na Moravu v letech 1626 až 1627
Martina Vavřincova: Mincovnictví moravských stavů (bohužiaľ len textový súbor bez formátovania)
Processed coin catalogs 4.152 Auctions / 35.000 Lots
Všetko o bankovkách www.mojazbierka.sk :)
Sent from my ZX Spectrum
Aha, takže razby pre moravské stavy patria zrejme medzi jeho prvotiny.
Obrázky:
A v tom čase bol zrejme ešte poctivým mincmajstrom. Sprznil sa zrejme až za de Witteho.
"Úřední soupis majetku naznačuje, že byl Kryštof Cantor úředně stíhán, není však známo kvůli čemu. Podle názoru A . Rumpla mohlo být příčinou stíhání zmenšení střížku 12krejcarů přibližně o 2 mm, jelikož Cantorův nástupce Baltazar Zwirner se vrátil k původnímu střížku o 27 mm."
No, tak schválne zmerám priemer. Cantorov 12 grajciar ale bohužial nevlastním.
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.