Zdravím. Mám otázku na tunajších odborníkov ohľadne delenia celistvostí do kategórii.
Konkrétne ide o známky Slovenského štátu s pretlačou "Slovenský štát 1939".
Otázka: Keď je celistvosť na ktorej je vyplatené poštovné rôznou kombináciou známok Földes 2-22, tak takúto celistvosť označujeme ako:
a) farebná frankatúra
b) zmiešaná frankatúra

Teda sú známky Földes 2-22 považované za známky jednej emisie, alebo sú to známky rôznych emisií?

podle mě vícebarevná, je to emise "známky s přetiskem SŠ 1939", stejně jako je emise PČ 1919 - kde jsou přetisklé známky různých emisí, dokonce i "států"

Jaa-chym, ďakujem za názor.

Známky 2-22 boli pretlačené 3 druhmi pretlače:

1. Druh pretlače A - vodorovná hĺbkotlač
2. Druh pretlače B - šikmá kníhtlač
3. Druh pretlače C - šikmá hĺbkotlač

Podľa druhu pretlače sú radené aj v katalógoch

1. Druh pretlače A - známky 2-12 (štátny znak a portréty)
2. Druh pretlače B - známky 13-19 (Krajiny a hrady)
3. Druh pretlače C - známky 20-22 (Mestá)

Takže pravdu povediac mám v tom zmätok.
Ale utešuje ma že asi nie som sám ... Nejde mi napríklad do hlavy, podľa čoho p.Stošek delí/označuje/rozlišuje frankatúry na celistvostiach ??? Dva príklady - 11 barevná frankatura & 6 barevná frankatura
Podľa môjho laického názoru sú obe tie celistvosti so zmiešanou frankatúrou a nie barevnou, ako p. Stošek uvádza. Ale odborník je on a nie ja, takže neviem 😞

Dle mého názoru vícebarevná frankatura nemusí být z jedné emise. Tedy Stošek to má správně, resp frankatura může být smíšená i vícebarevná zároveň. Tedy jakékoli kombinace foldes 2-22 bude vícebarevná frankatura (a je jedno, že přetisky jsou různého typu, je to stále jedná emise). Když by k tomu byla jedna známka z jiné emise, byla by to frankt. smíšená vícebarevná.

Jaa-chym poprosím ešte o vyjadrenie k tomuto.
Napríklad tá položka, ktorú Stošek označuje ako 6 barevná frankatura je podľa tohoto popisu frankatúra zmiešaná lebo bola vyplatená známkami dvoch rôznych emisií. V tomto prípade Holubice a OR.

Obrázky:

Rád by som uviedol veci na správnu mieru a vysvetlil, čo ma viedlo k založeniu tejto témy.
Pointou nebolo sa tu "hrať na slovíčka", alebo inak povedané "chytať niekoho za slovíčka".
Pointou bola snaha jasne definovať delenie celistvostí do kategórii.
Čo je to jednoznámková a viacnásobná frankatúra je snáď jasné. Problém vzniká v tom kto ako definuje farebnú a zmiešanú frankatúru. Potom je tu ešte jeden problém a to je výraz farebno-zmeešaná frankatúra. Existuje vôbec taká kategória celistvostí, ktorá je vo filatelii označovaná ako farebno-zmiešaná???. Podľa môjho (upozorňujem laického) pohľadu taká kategória neexistuje. Buď celistvosť spadá do kategórie farebná frankatúra, alebo do kategórie zmiešaná frankatúra. Obrazne povedané buď je to zviera pes, alebo je to mačka a nemôže to byť mačkopes (teda ani mačka, ani pes) ...
Stále mi nejak uniká a neviem pochopiť čo sa skrýva pod pojmom viacfarebná frankatúra.
Keďže niekto zaviedol pojem/výraz viacfarebná, tak z toho usudzujem, že existuje aj jednofarebná? ...
Ak niekto vie presne definovať čo je to viacfarebná frankatúra, tak ho poprosím, aby mi to vysvetli – budem mu vďačný. Výrazu farebná frankatúra rozumiem (celistvosť s dvoma a viac známkami aspoň dvoch rôznych katalógových čísiel z rovnakej emisie (série). Ale viacfarebná ... 😞
Alebo sa spýtam inak – je nejaký rozdiel vo výraze farebná a viacfarebná? Neplatí, že farebná = viacfarebná? Nie je to to isté?

Ak chceme správne určiť katalógovú cenu nejakej celistvosti, tak musíme v prvom rade určiť do ktorej kategórie tá celistvosť patrí. Bez toho sa k tej katalógovej cene nedopracujeme. Ono totiž celistvosti s farebnou frankatúrou bývajú vždy (ak sa mýlim, tak ma prosím opravte) katalógovo (a myslím aj zberateľsky) vyššie hodnotené, ako celistvosti so zmiešanou frankatúrou. A dokonca je ten cenový záznam v niektorých prípadoch nezanedbateľný.

Neberte prosím tieto moje príspevky, ako nejaké mudrovanie, alebo snahu niekoho o niečom presviedčať. Berte to prosím, ako otázky laika, ktorý chce mať "vo veciach jasno". Privítam všetky názory skúsenejších a rád sa nechám poučiť.

Na záver pridávam ešte odkaz na jeden článok, kde je všetko pekne a názorne ukázané na obrázkoch.
http://www.postoveznamky.sk/frankatury-eurovych-znamok-kulturne-dedicstvo-slovenska

Ahoj, byl jsem mimo a na tuto diskuzi jsem zapomněl... ale vzpomněl:) Za prvé - nikdo tvé příspěvky nebere jako mudrování, naopak, je dobře, že nad věcmi přemýšlíš a nebereš je jen tak, jak jsou někde napsány:) Já jsem v podstatě taky ještě kandrdas, takže mi (nám) možná někdo zkušenější naše úvahy vyvrátí. Z toho, co bylo výše napsáno bych řekl, že ani mezi filatelisty není jasný úzus, co znamenají jednotlivé termíny (a nemysím jen nás dva, ale viz Foldes/Stošek)

1. barevná = vícebarevná (jen místo "více" udám číslo, t.j. řeknu buď barevná, či tříbarevná)
2. Já termín barevná používám jak pro různé známky z jedné emise, tak z různých emisí (t.j. smíšené) z toho důvodu, že jsem se to naučil kdysi někde v diskuzi zde. Zkoušel jsem na toto téma najít něco v nějaké knížce pro začátečníky, ale zatím bohužel neúspěšně...

3. "Foldesovu" definici (a tedy i tvoji - což nemyslím nijak hanlivě, jen kvůli vyjasnění pojmů) chápu, ale nesouhlasím s ní. Resp při jejím použití jsou pak kombinace, které se nedají řádně pojmenovat. Můj návrh jsem uvedl výše a bude snad pochopitelný i z toho, co se pokusím teď načrtnout. Představ si kombinaci různých Hradčan (H1-3) a Os.republik (OR1-3):
   H1 - jednoznámková jednobarevná (to by ještě šlo;) )
   H1+1+1 - víceznámková jednobarevná (jasný)
   H1+2+3 - víceznámková barevná (tříbarevná) - to bude stejné u obou
   H1+OR1 - smíšená frankatura dvouznámková (dle F vše, já bych mohl

                   dodat dvoubarevná, což je jasné), ale:
   

   H1+1+1 + OR1+1+1 x H1+2+3 + OR1+2+3

   • dle F oboje smíšená šestiznámková, dle mě smíšená šestiznámková
     dvoubarevná x šestibarevná - to je rozdíl, ne?

4. nejde myslím obecně říci, zda jsou vzácnější frankatury barevné z jedné emise, či smíšené - záleží vždy na konkretní známce (především náklad a doba platnosti, např délka překryvu platností).
   uf:)

Jaa-chym - ďakujem za príspevok a za prejavený názor.
Túto tému asi nebude jednoduché uzavriet. Žiadna ČSN tu neplatí a každý zberateľ, obchodník, poriadateľ aukcií a tvorca katalógu si spraví svoju definíciu hore uvedených pojmov. Zlaté ČSN 🙂 . Oni by možno aj dokázali prijať definície, ktoré vznikli dávnejšie, ale čím by potom zaujali? Napríklad tvorcovia katalógov - oni sa proste niečím musia odlíšiť od ostatných a snažia sa vymyslieť niečo "zaujímavé" čím by sa od ostatných odlíšili ...
Napríklad Beneš (Pofis) - formát dátumu v hlavičkách pri jednotlivých emisiách - rok/deň/mesiac. Síce za rokom je čiarka a medzi mesiacom a dňom bodka, (gramaticky možno správne) ale ... Ja som si už zvykol, ale aj tak mi to pripadá zmätočné.
Klim (Merkur revue) - ak by dodržal dlhodobo zaužívaný systém pri oceňovaní, že v prvom stĺpci je cena za ** a až potom cena za *, tak by sa ničím neodlišoval ...

ted z trochu jineho konce,ale katalogu se to tyka...dokud nezavisly svaz nevyda nestranny katalog,ktery bude objektivni a jednotny ,ktery se nebude ridit podle zasob obchodniku,nebude u nas nikdy klid....
kolik se uz objevilo ruznych barev a odstinu v poslednim ctvrt stoleti....
priklad:znamka pof.7 v roce 1999 zoubkovani C....20 kc ta sama po 16ti letech
3000 kc a to je pouze priklad jeden z mnoha ....o barvach ani nepisu

Můj názor je ten, že konkrétně kolem Hradčan č.7 - 15h - se dělá naprosto zbytečná věda. Základní odstín je cihlově červená, následuje hnědočervená a červenohnědá. Konec. Zmatek udělal Beneš, když přehodil při označování barvy hnědočervenou za červenohnědou a naopak. Odlišný odstín by měl být patrný již na pohled a UV lampa použita pouze k jeho potvrzení.