..to je přesně to, na co už jsem tu několikrát narážela. U keltů jsou názvy hodně chaotické. Občas sami autoři neví, jak minci nazvat a mnohdy se setkáme s názvem tetradrachma i u mince, která váží 6g. Což je samozřejmě dost zavádějící.
Tenzor: Děkuji za poučení. U té recyklace mincí bych se ještě zastavil. Jak to vlastně tehdy bylo s platností mincí? Obyčejnému člověku bylo asi jedno, koho má vyraženého na minci, pokud tato měla řádnou váhu a obsah. Kdybych byl ale císař, chtěl bych, aby v oběhu byly především mince s mou podobiznou. Řadě císařu se dostalo "odměny" v podobě damnatio memoriae a kdybych byl, řekněme, Caracalla, asi bych nechtěl, aby mezi lidem obíhaly mince s nápisy o skutcích a ctnostech Gety. Z nálezů je však patrné, že lidé si schovávali i mince císařů dávno mrtvých, tudíž i ty musely být stále platné. Nevíš případně o nějaké literatuře/internetu, kde by se dalo najít víc? Díky
Jména a portréty císařů, nad kterými bylo proneseno damnatio memoriae byly skutečně odstraňovány ze všech písemností, maleb, soch i mincí. Mince bývaly zničeny, tj. většinou roztaveny, ale v případě Nera došlo minimálně u části zlatých mincí jen k probití, což vede k doměnce, že zaurčitých okolností se jimi platit mohlo. Asi obecně platilo, že za vlády císaře který dal k vyhlášení damnatio memoriae se mincemi prokletého císaře moc platit nemohlo, ale když se poměry změnily, pochybuju, že by to bylo reálně zakázáno a postihováno.
V případě Gety nechal Caracalla jeho mince většinou roztavit, ale z toho, kolik se dochovalo denárů a jiných mincí Gety je jasné, že to mohl udělat jen u menší části mincí. Pravděpodobně nebylo vydáno žádné nařízení o odevzdávání mincí s portrétem Gety nebo jejich výměně - kdybych žil v době psychopatického císaře, který nechal popravovat lidi jen proto, že projevili smutek nad smrtí jeho bratra, asi bych v takovém případě mince rychle odevzdal (a nejspíš i bez náhrady😃).
Z literatury vím o tomhle, ale není to zdaleka zaměřeno jen na mince a z numismatického hlediska to většinnou nejde dostatečně do hloubky:
http://www.scribd.com/doc/31667873/Mutilation-and-Transformation-damnatio-memoriae-and-Roman-Imperial-portraiture
Jinak obecně s platností mincí to nemuselo být zase tak jednoduché, jako že mám kousek stříbra, tak tolik musí platit. Jednak se od 1. století snižovala ryzost, což běžní lidé nemohli správně posoudit a jednak jsem četl o kuriózních zákonech, které např. zakazovaly platit republikovými denáry. Je jasné, že nějaký rámec pro směnu mincí musel být daný nařízeními, pochopitelně jak to bylo na černém trhu, je věc druhá.
..a také v té době nebyla televize :-)) Co tím chci říci, když vyhlásily zákaz, určitě se rychle rozšířil v hlavním městě a bližších městech, ale pochybuji, že tyto zprávy měli na venkově. Pokud obyčejní lidé peníze měli, určitě je brali spíše za cenu kovu, než toho, kdo byl vyražen na portrétu.
korunka: hrubě podceňuješ efektivitu římské administrativy.. z různých historických zpráv je jasné, že různé edikty byly vyhlášeny minimálně ve všech městech včetně okrajových provincií do pár týdnů.. statky možná neobjížděli, to je fakt🙂
Ad cena kovu, jak už jsem psal, normální lidé (a ani obchodníci, pokud neseparovali stříbro od mědi, což bylo zakazováno) nemohli mít reálnou představu o skutečné hodnotě billon mincí (zvláště u "postříbřených" mincí s 1-5% obsahu stříbra).
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.