takto by to malo vyzerať, tu jedno normálne a jedno obrátené.

Obrázky:

U té první diskutované mince (příspěvek 345) to opravdu na první pohled vypadá jako O, je tam ale znatelný malý dvojráz (je vidět na horním břevnu štítu), který mohl způsobit posun, při němž není ten spojovací dřík gotického C úplně zřetelný. Další možností je zkrátka to, že tvůrce razidla neměl po ruce požadovaný punc s C a tak si vypomohl jiným náhradním puncem.

U sigurovy mince (příspěvek 348) je to jasné, zde tvůrce razidla skutečně použil zřejmě náhradní puncy pro litery X a G, protože tyto tvary velice dobře odpovídají tvarům těchto gotických liter v dané době. Pokud zde má být správně K C, tak vidíme, že autor nebyl žádný analfabet (to už v této době nemůžeme při takové činnosti předpokládat), ale naopak byl velice chytrý, když si dokázal poradit s tím, že pro K a C nemá odpovídající puncy, a proto použil nejbližší možné tvary liter.

Nesúhlasím. Ten človek použil punz podobných písmen X-G pretože

• to bol analfabet a myslel si, že sú to správne písmená alebo
• nemal k dispozícii ten správny punz a nechcelo sa mu vyrábať nový.
  Pretože tak urobil dvakrát (pri oboch písmenách), tak sa prikláňam k prvej možnosti. Rezač razidiel nebol určite žiadny chytrolín.😉

Asi jsi mě nepochopil. Popisuji to, co máš jako druhou možnost, která bude správná. Tvůrce zkrátka neměl potřené puncy pro K a C k dispozici, proto použil jako náhradu jiné puncy s X a G, která jsou těm prvním nejvíce podobná. Nejedná se o nějaké pokažené pokusy o K a C, protože použité tvary X a G odpovídají správnému tvaru, jaké tyto litery na mincích v této době měly.

Kdyby razidla připravovali v této době analfabeti, bylo by v opisech těchto mincí mnohem více chyb, jako se s tím setkáváme u denárů 10. století. Tam lze o tom uvažovat, ve 14. století už ne a ani mince samotné takovou možnost neukazují. To, že někde nějaké písmenko vypadne, nebo je zaměněno za jiné, se zkrátka stávalo. Podobnou praxi v používání náhradních kolků jsem popisoval např. ve studii o písmu na BP Vladislava Jag., vyšlo to nedávno v Numis. sborníku.

Aby tento logický závěr byl nezpochybnitelný, je žádoucí doložit pro kterou minci byly tyto jiné puncy určeny.
Například s použitím puncu původně určeného pro jinou minci jsem se například setkal na PG Ludvíka Jag., kde byl u jedné varianty ve vnitřním opise aversu použit punc S určený původně pro bílý peníz a také na více variantách reversu kde u enklávy AG byl použit punc V určený také původně pro bílý peníz.

To bude muset doložit někdo jiný, epigrafiku na uherských mincích nemám nastudovanou, ale jak píšete, máme příklady z českého mincovnictví.

Jediné "X" na minciach s touto značkou je na dukátoch (REX), ale vyzerá diametrálne odlišne (obr.1).
Tá značka by mala vyzerať ako na obr.2
Prikláňam sa k verzii, že punc vyrobil málo skúsený alebo inak indisponovaný rezač.
Je zaujímavé, že táto značka sa často interpretuje ako K-G, čo ale nedáva zmysel (Johannes Constorfer). Ako vyzerá "G" si môžete pozrieť v slove "VNGARI".

Obrázky:

Zdravím, máme doma túto mincu snáď ešte po prastarom otcovi. Zberatelia na inom fóre ju určili ako Karol Róbert. Viete mi povedať viac o tejto minci? Malo by ísť o typ Huszar 443. Vopred ďakujem.
Minca nie je na predaj.

Obrázky:

Je to razba z rokov 1330-1332. Po bokoch štítu bývajú značky (písmenká), podľa ktorých sa často dá určiť mincovňa. V tomto prípade tam však nie sú, takže bohužiaľ. Čo k tomu ešte dodať? Snáď len, že je vo veľmi peknom stave. 🙂

Zdravím,ani prvý groš razeny Karolom evidentne V Kremnici, H 442, nemal ziadnu značku mincovne, z H442 su známe tuším len 3 exemplare- kvoli chybajucej znacke mincovne bi spociatku problémy aj pre Huszara zaradit ich do mincovne.Nieco podobne moze byt aj tato H443..co myslíte? Inak je to uplne VF minca.Niekto tu už videl groš v takejto kondicii s takom dobrou a jemnou razbou ?