Celkom ok. nespomenul si eru razenia brakteatov a pouzivanie kvalitnej textilie ako sucast platidiel z obdobia Samovej rise a Velkej Moravy.
Apropo uzemie Moravien pomenoval Rim ako urodnu podu...
Ospravedlnujem sa kvalitu pravopisu, pisem z mobilu, vecer to dam do jedlejsieho prispevku...
Múdry sa teší objaveniu pravdy, hlupák falošnosti.
Děkuji vám za uznání, važím toho.
Rád sestavuji a piši tyto články. Osobně je to jakasi část pojetí mých zálib, numismatika a historie.
Určitě rád uvítám a to nejen ja, jakýkoliv doplňující fakta a zajímavosti k daným příspěvkům.
Jinak k brakteatu budou v následujících příspěvcích,které zmiňují dané obdobi.
Také podotýkám,že jse jedná o velmi stručný vybrány základní přehled.
Zbývající fakta, jako uvedl uživatel,, grofik o směně,platidle formou textili, nechávám na vás všech.
Věřim, že tyto články, mohou byt zajimavymi tématy k dalším doplňujícím diskuzím.
Konzultace a poradenství v oboru numismatiky
https://www.linkedin.com/in/milan-heczko-01291424b
https://pin.it/4kDaagI
milan.heczko@yahoo.com
Něco zajímavého k přečtení...
https://www.mesec.cz/clanky/zajimavosti-ze-sveta-penez-a-majetku-panovnicke-vyhlasky-zebrave-rady/
Konzultace a poradenství v oboru numismatiky
https://www.linkedin.com/in/milan-heczko-01291424b
https://pin.it/4kDaagI
milan.heczko@yahoo.com
Pokračování 2.dilu období měn, platidel v našich zemí.
Rozhodl jsem se na základě ohlasu o trochu rozsáhlejší pojetí těchto článků.
Proto se tento seriál, rozděli do více dílů příspěvků, než původně zmiňované 2 díly.
Moravské denáry 11.a12.stl. jsou jedinečným a vzácným dokladem románského umění.
Zničení velkomoravských center v dolní Pomoraví způsobilo politickou a ekonomickou stagnaci na Moravě v 10.stl.Na začátku 11.stl. byly na Moravě položený základy k novému hospodařskopolitickemu vzestupu země, které vedly k upevnění feudálního řízení a ve svých důsledcích si vynutily pod vlivem českého mincovnictví i zavedení ražby mincí.
K systematické ražbě a vytvoření moravského mincovnictví systému denárového údobí v návaznosti na předchozí peněžně hospodářský vývoj velké Moravy došlo za vlády Břetislava l. Nejstarši moravské mince byly raženy v Olomouci,od poloviny 11.stl. potom také v Brně a Znojmě, které bylo středisky k údělu.Ve 12.stl. je doložena i mincovna v Podivíně v souvislosti s mincovním olomouckých biskupů. Moravské mince denárového údobí vykazují silné vlivy politicko kulturní tradice velkomoravské,což je zřejmě i odrazem zvláštního postavení Moravy uvnitř českého státu.
Brakteátová měna:
Moravské mincovnictví 13.stl. se vyznačuje mohutnou mincovní produkcí.
Na rozhraní 12.stl. a 13.stl.docházi k důležitým hospodařsko politickým změnám., které se projevují novými formami hospodářského a obchodního života, silně ovliněnymi vznikem měst a rozsáhlým kolonizačním hnutím.Ktomu přistupuje i vytvoření jednotného politicko správnímu celku na Moravě - markrabství.
Všechny tyto okolnosti vedly na Moravě k dalekosáhlým změnám nejen v minci a méně,ale i v mincovní organizaci a finanční správě, které se ve 13.stl. představují již jako vyspělé ústrojí.
Charakteristickým rysem moravského mincovnictví 13.stl. je rozsáhlá ražba nových druhu mincí,které nejlépe odpovídaly ekonomicko peněžní situaci země.
Ražba těchto mincí s velmi výrazným a umělecko pozoruhodným obrazem se především opírala o nové naleziště stříbrné rudy.
Brakteáty vznikly v již v německých zemí a teritoriálně jsou omezeny na oblast střední Evropy.
Jejich vznik a vývoj je v úzké souvislosti s vývojem fenikove mince které jsou nejrozšířenějším mincovním nominálem v německých oblastech.
Zavedení brakteátů bylo vyvoláno snahou po zrychlení výroby mincí a dodání většího počtu oběživa pro potřeby rozvíjející se ekonomiky.
Kolébkou jejích vzniku je Míšeň a oblast pohoří Harzu.
Do našich zemí se dostaly, především s německými kolonisty.
Grošova měna:
Moravská mincovní soustava grošoveho období měla základ v drobné minci markrabské a městské.
Snahy po centralizaci mincovnictví v českých zemích vyvrcholila v roce 1300,kdy došlo k zavedení grošove mincovní a měnové soustavy.Mincovni činnost na Moravě ustála zrušením mincoven a jejich přenesení do Kutné Hory.
Moravská hřivna jako základní měnová jednotka se však udržela dále.
K podstatné změně dochází od poloviny 14.stl. v souvislosti s ekonomickým a politickým vývojem. Byla obnovena ražba markrabské mincovně v Brně a za markraběte Jošta (1375-1411)
Vytvořená Moravská mincovní soustava grošove údobí.
Rozsáhlá mincovní činnost se objevuje zvláště v prvni polovině 15.stl. v období husitských válek na Moravě v souvislosti s vzrustajici potřebou peněz na vojenské výdaje.
V tomto období se rozšiřuje ražba mince i na městské mincovny v Olomouci a Brně. Po husitských válkách,kdy dochází rozsáhlému přílivu cizí mince na Moravu,upadá ražba domácí mince.
Počátky grošove mince mají svůj původ v byzantské oblasti,kde peněžní hospodářství a městský život se udržel od dob antických.
Od roku 1194 razí Benátky podle byzanskeho miliareisonu větší mince,,denarii grossi"
A před rokem 1230 v Pise je tato větší Ag. mince uvedena v pevný poměr k dosavadnímu měnovému systému, neboť se rovná 12 denárum.Roku 1266. Ludvík lX. Začal razit slavny,,grossus turonenssis".
Přímý románský vliv na zavedení grošove měny v Evropě se projevil potom v Čechách,kde roku 1300. Byla zavedena nová mince.
Do tohoto období také spadaji počátky zlaté středověké mince.
Důležitým peněžním opatření bylo zavedení ražby zlatých mincí.Ikdyż pokusy o první zlatou minci v Evropě spadají již do první poloviny 13.stl.razbou zlatých augustalu,byl to až florin města Florencie, který vytvořil první mezinárodní typ zlaté mince, hojně napodobovanych v mnoha zemích.
V Čechách to bylo za Jana Lucemburského v roce1325.V druhé polovině 14.stl. se rozšířil jiný typ zlaté mince dukát.Nazev dukát je odvozen od ražby zlaté mince v Benátkách z konce 13.stl.
Mezinárodní význam nabyl zejména Uherský typ dukátů.Ktery byl napodobován v mnoha evropských zemí.
Ve 14.stl. vnikla další zlata mince, rýnský zlatý,který měl však nižší ryzost.
Článek sestaven čerpáním s nume publikaci a webových zdrojů.
Konzultace a poradenství v oboru numismatiky
https://www.linkedin.com/in/milan-heczko-01291424b
https://pin.it/4kDaagI
milan.heczko@yahoo.com
Také ňeco do této sekce.....
http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove_zpravy_cnb/2018/20181017_20_kc_obezne_mince.html
Konzultace a poradenství v oboru numismatiky
https://www.linkedin.com/in/milan-heczko-01291424b
https://pin.it/4kDaagI
milan.heczko@yahoo.com
Už jsem dal pokyn své ženě...🙂
Po 200000 kusech......se zaručeně přikutalej sami.😉
Konzultace a poradenství v oboru numismatiky
https://www.linkedin.com/in/milan-heczko-01291424b
https://pin.it/4kDaagI
milan.heczko@yahoo.com
3.díl krátkého seriálu....
Období měn, platidel v našich zemích.
V druhé polovině 15.stl.vrcholí ražba městských mince, která ukončuje zejména na Moravě mincovnictví grošoveho období.
Druhá polovina 15 stl. A začátek 16.stl. je dobou znovu upevňování feudalismu silně oslabené všeobecnou krizí vrcholící husitskými válkami.
Konsolidace hospodářského života vyžadovala stabilizaci mincovnictví a měnových poměru.
Četná měnová opatření směřovala k odstranění nehodnotné mince, především cizí.
Začátkem 60 let jsme svědky rozhodující změny oběživa v zemí v důsledku nařízené měnové reformy v roce 1460.
Pronikavá výměna peněz si vynucovala rozšíření mincovního oprávnění na přední města a zintenzivnění ražby nové kruhové mince.
Městská mince má v tomto období převahu nad markrabskou.
Nová mince je výrazem zlepšeného hospodářského vztahu země.
Tolarová měna.....
Ražba tolarů a jejich dílů znamená významný přelom v peněžním vývoji.
V první polovině 16.stl.kdy se země stává součástí habsburské monarchie, přežívá se v důsledku dalšího rozvoje řemeslné výroby i obchodu grošova měnová soustava.
Hospodařsko společenské změny si vynucují zavedení nové tolarove měnové soustavy, která umožňovala dokonalejší směnu.
V 16.stl. i přes úsilí moravských stavů nebyla obnovena činnost moravskych mincoven.
Potřeba oběživa na Moravě byla kryta s okolních zemí, zejména Čech,Slezka a Uher.
Roku 1608 bylo císařem Rudolfem ll. Byla obnovena mincovní oprávnění olomouckých biskupů, kteří razí hojně ve své mincovně v Kroměříži.
Slezka knížata razila tuto novou mincí již v druhé polovině 16.stl.na Krnovsku a Těšínsku a od začátku 17.stl.i na Opavsku.
Největší význam pro počátek ražby tolarů mělo Sasko,kde byly na přelomu 15-16stl.
Ze stříbra bohatých dolů řaženy zlatnikove groše (stříbrné zlaté), kterým byly přispusobeny první světově významné, šlikovské stříbrné ražby v mincovně Jáchymov.Nazyvané původně tálske (tólske) groše, německý joachimstalery,skráceně thalery-tolary.(význam a název tolar -později převzal název dollar světově dodnes používány.)
Záhy se tolary razily v dalších českých mincovnach, Praha, Kutná Hora.
Zámořské objevy , které přispěly k rozvoji západních zemí a hospodářskému poklesu zemí středoevropských, ovlivňují již v této době,vývoj našich hospodářských poměru.
Prudký pokles cen domácího stříbra, způsobil cenovou revoluci a přispěl spolu s masovým pronikáním cizí často méně hodnotné mince k zhoršeni hospodařsko obchodní situace v zemi.
První polovina 17.stl. se vyznačuje mohutnou mincovní činnosti v našich zemí.
Hospodářská a politická krize z rozhraní 16.a 17stl. Vyústila ve stavovské povstání proti Habsburkům a následně v 30 letou válku.
Toto období je ve znamení rozsáhlé mincovní činnosti, zejména na Moravě.
Moravští stavové obnovili během povstání v mincovnach vládní mincovnictví, které je významným projevem moravského mincovniho regálu.
Po porážce stavovského odboje na Bílé hoře, došlo v důsledku kořistnické politiky k hospodářskému úpadku.Vydáváni znehodnocené tvz.dlouhe mince,de Witteho konsorciem vedlo k inflaci, která vyústila ve státní bankrot.
Patentem o kaladě z roku 1623 byla cena mince snížená až o 90%.(viz.např.ceny základních potravin a spotřebního zboží té doby).
Po kaladě razí císařské mincovny již hodnotnou mincí tvz. dobrého zrna,ale neblahé následky 30 leté války spolu s oběhem cizích mincí a značnou ztrátou populace, citelně požkodily hospodářství země.
Zrušení vládního mincovani došlo v roce 1648 po uzavření brněnské mincovny.
V tomto období vyznamně,olomoučtí biskupové razí znovu mincovnách Brně , Olomouci, Mikulově.
Zejména na Moravě začíná povalečne období ve znamení masově vydávané mince Olomouckých biskupů.
Tohle přelomové období začátek novověku, nástupu Habsburků, následné dlouholeté válečné období v našich zemích je s měnového hlediska velmi zajímavé,ty články jsou základní a velmi stručné.Vynechal jsem spoustu dalších faktů a zajímavostí.
Určitě všichni rádi přivítáme jakékoliv doplňující údaje týkající se mincovnictví v těchto dobách.
Např.mincovnicvi,mince období husitských válek , dobové zajímavostí, padělky, knížecí mincovny a jejich ražby, zajímavostí oblasti ceny zboží, vévodske mincovny Valtštejna atd.možnosti k rozvinutí zajímavých debat týkající se těchto období i období minulých článku je mnoho.....
Osobně později zde přidám článek mé nejbližší ,tehdejší Těšínské mincovny a její ražby týkající se těchto období.
Sestaveno čerpáním s nume publikaci a webových zdrojů.
Konzultace a poradenství v oboru numismatiky
https://www.linkedin.com/in/milan-heczko-01291424b
https://pin.it/4kDaagI
milan.heczko@yahoo.com
4.dil seriálu
Období měn platidel v našich zemích.
Hospodářský úpadek s polu s utužením feudálního nevolnictví po třiceti leté válce zpomalily hospodářský vývoj v našich zemích.
Koncem 17.stl. a v první polovině 18.stl. se začínají projevovat dalekosáhlé hospodářské změny charakterizovány vznikem manufakturní výroby a rozvojem obchodního kapitálu.Důsledkem toho dochází k postupnému rozvratu feudálního způsobu výroby a počátku vzniku kapitalistické výroby.V průběhu tohoto období jsou např. na Moravě masivně vydáváne mince olomouckých biskupů, které jsou jejich dokladem vlivů a mocí. Rozsah jejích mincovani byl tak značný,že je můžeme považovat za náhradu vládního mincovnictví.
Ve složení oběživa však převládají mince z vládních mincoven Habsburků, četné zákazy se snaží omezit oběh cizí mince...
Zavedení kreditních peněz výrazně podpořilo hospodářský rozmach a položilo základy k modernímu peněžnictví...
Konvenční měna..
Nové směry v hospodářském i obchodním životě, které měly základ v rozvíjející se manufakturní výrobě si s uplatňováním centralistických snah vyžadovaly jednotlivějši uspořádání peněžních poměru.
V roce 1750 byla proto zavedena jednotná konvenční měna, platná ve všech zemích habsburské monarchie a po dohodě s Bavorskem rozšířená i na jiné německé země.
Důležitým opatřením,jako výraz nových hospodařsko obchodních poměru,bylo zavedení kreditních peněz-mědenych mincí a papírových platidel, jejíž nominální hodnota je kryta státem.
Koncem 18.stl. a na začátku 19.stl. v důsledku bojů proti francouzské revoluci a dlouhodobých napoleonských válek dochází k prudkému růstu papíroveho oběživa,které vyúsťuje v roce1811 ve velkou finanční krizi...
Toto období znamená také postupnou likvidaci mincovních privilegií..
Zavírání mincoven v našich zemí...
Zlatníková měna...
Zlatníková měna byla odrazem Rakousko-Německé hospodářské spolupráce..
Hospodářský vzestup a snahy po Rakousko-Německé ekonomické integraci vedly v roce 1857
K zavedení nové zlatnikove měny neboli rakouské měny.
Průmyslová revoluce 19.stl. spolu s rozvojem průmyslového a obchodního podnikání přinesly potřebu i velkých peněžních nominálu a rozličných druhů cenných papírů, krytých hmotným majetkem nebo zlatem. Kovová mince začínala postupně přijímat funkci drobného platidla.
Vývoj ekonomických poměru si však vyžádala,v některých obdobích vydávání nouzových platidel,která ovlivňovala hospodářskou a sociální strukturu v jednotlivých částech země.
Článek sestaven čerpáním s numismatických publikaci a webových zdrojů...
Konzultace a poradenství v oboru numismatiky
https://www.linkedin.com/in/milan-heczko-01291424b
https://pin.it/4kDaagI
milan.heczko@yahoo.com
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.