to Oliver - ten prvy komentar (otazku) treba spojit s poslednym komentarom v prispevku 470, tak ako som to napisal v mojom prispevku. Prirodzenym sposobom som myslel prirodzene posobenie okolia, teda viac alebo menej agresivneho vzhladom na to zlozenie.

Hmmm...😕

Obrázky:

A mají ty dva typy stejný objem?

Mám za to, že se bójští soudruzi chyby nedopustili - jen do Vašich vzorců neproniklo zlehčování mince (analogii naleznete i u zlatých ražeb Aheny Alkis ze stejného období).
U typů Karlstein/Roseldorf III. je uváděna váha jen 0,5 - 0,23 g (to je však již za časovým horizontem diskutovaných typů).

Dle diskuse to nikdo z vás nebere v úvahu...

Zlehčování mince může probíhat dvojím způsobem nebo kombinací obou způsobů:
1) výrobou ze stejného materiálu snížením hmotnosti.
2) nahrazení materiálu materiálem o nižší hustotě.

Z mého "článku" by mělo být zřejmé, že nsetačí mince pouze vážit mince a následně podle toho usuzovat na méně hodnotný materiál a tím i nižší nominál nebo snížení standardu. Bez materiálové zkoušky - nikoliv pouze povrchové - není možné stanovit jaká mince je kvalitnější.

Jistě - domnívám se, že se v tomto případě jedná o kombinaci Vámi uváděných způsobů; ostatně na toto jsem poukazoval v příspěvku č. 471 tím, že mnou zaznamenané starší ražby typu Roseldorf I. tyto praskliny nemají.

Proto ten váhový posun směrem dolů a vyskytující se "defekty" u mladšího typu Roseldorf II., na něž se majitel mince ve svém prvním příspěvku dotazoval.

Nerva81 - to je sice pravda, ale nie je mi jasne, ake ine zavery sa este z toho daju odvodit, ako tie, ktore tu uz boli diskutovane.

Velmi zaujimavy postreh mal TomL, ked napisal, ze druha strana mince nie je v takom stave ako konik. To je zaujimavy postreh a toto sa da pozorovat na vacsine kusov (60%), ktore su takto postihnute. Ale su aj kusy, ktore maju tento defekt na averze. Toto je podla mna sposobene technologiou vyroby, presnejsie davkovanim kovu (pravdepodobne v suvislosti s vazenim) tesne pred vyhotovenim mince.

..koukám, že se tu opět rozběhla zajímavá diskuze. U některých názorů se musím připojit ke kolegovi, 3x3, protože vím, že je to člověk, který se keltským ražbám věnuje již velmi dlouho a ví o nich tolik, že může sklidit jen náš obdiv.

..k tomu diskutovanému koníku- mince je dle mého názoru pravá a nemohu než souhlasit s tím, co už tu bylo psáno, tato vnitřní koroze se prostě na těchto mincích vyskytuje. Jen jsem měla potřebu se ještě vyjádřit k pojmenování "přepálený" kov/mince. Mnohdy se tyto názvy objevují u mincí, kde je myšlen význam "přepálení" spíše např. při požáru, avšak lze přepálit i samotný kov při tavbě. Osobně jsem nikde neviděla tabulky s ryzostí Roseldorfů, ale domnívám se, jak to tak bývá, postupem času se všude začalo šidit, proč by to nedělali i Keltové. Stříbra měli nedostatek, v podstatě jej získávali z obchodu, či z římských či řeckých mincí. (pokud nejsou nové poznatky o tom, že jej těžili i někte u nás) Takže si osobně myslím, že ryzí být nutně nemusely a myslím si, že ani nebyly... možná by bylo zajímavé udělat nějaké analýzy u podobně zdeformovaných mincí, protože zde může být ryzost ještě nižší než u ražeb, které snad byly dosud zkoumány.
Dle mého názoru,( samozřejmě teorie vzniklá na základě mých zkušeností s litím kovů), toto mohlo vzniknout právě díky nehomogenitě slitiny- pravděpodobně nesprávnou technologií a za přispění agresivního prostředí při uložení. Osobně si tyto jevy vysvětluji tím, že při lití se slitina stejnoměrně nesmísila a tedy vlivem agresivního prostředí došlo k vnitřní korozi. Protože se střížky v podstatě tavily v hliněných destičkách s důlky, velmi snadno mohlo dojít k nedokonalému roztavení taveniny a tedy i nedokonalému promísení slitiny (kdy už je část kovu sice kapalná, ale část teprve na bodu zkapalnění, nebo těsně před..), pak střížek už v žádném případě nemohl být homogení a zákonitě musí obsahovat prasklinky. Také by mohlo dojít k přepálení, kdy slitina absorbuje vzdušný kyslík a začne "vařit". To má za důsledek porezity- bublinky. Jinými slovy, keltové uměli sice kov tavit, ale za podmínek, kterých jej lili, nemohly být střížky dokonalé.
No a už bylo i zmiňováno, projití požárem, což jim také určitě nepřidalo.
Jediné, čemu se bráním je srovnání se středověkými mincemi, protože tam je výrovní technologie naprosto jiná. Zatímco střížek středověkých mincí je vyráběn roztepáním na plech, u těchto keltských ražeb byl odlit (roztaven kov) a následně oražen, takže oba střížky budou mít hodně jinou strukturu a tím i odolnost a vlastnosti.

Korunka - to je prijemne osviezenie diskusie, cakal som ci ju chces odignorovat alebo sa nakoniec pripojis🙂. Prakticke skusenosti s tavenim a odlievanim kovov sa tu hodia, teda aspon tak usudzujem, podla toho co citam z tvojich prispevkov (prepac mi tykanie, je to zlozvyk, ktoreho sa nemozem zbavit). Skutocne to bude o odlisnej homogenite suroviny, pripadne dokvapkavani suroviny z odlisnou teplotou co ma za nasledok vznik vnutornej korozie.

Pokial ide o prirovnanie k stredovekemu mincovnictvu, tak iba v tom zmysle v akom bola polozena otazka - teda su keltske mince z rydzeho striebra? To je ako spytat sa, ci su stredoveke mince z rydzeho striebra. V ziadnom pripade neslo o porovnavanie vyrobnej technologie, skusok kvality alebo ineho.