Myslím, že období není až tak podstatné protože principy vzniku koroze byly, jsou a budou stále stejné - jak v antice, středověku...
Jde jen o chemické reakce a fyzikálněchemické chování kovů, které je stále stejné.

Oliver
PS:.. jak to tak pozoruji, tak holt budeš mít v budoucnu asi zase práci, protože bez nějakých zkoušek, na které jsi zde odborník ty, to tu asi nevyřešíme. Myslím, že studijního materiálu se určitě najde dost. Osobně jsem musela dva horší kusy, právě s touto korozí, prodat, ale věřím, že kolegové budou mít určitě nějaké kousky na pokusy také... 😉

..no tak v tom právě až tak úplně nemohu souhlasit. Už jsem to naznačovala před tím. Výrobní postupy výroby střížků byly hodně rozdílné, takže i chování kovů a jejich vlastnosti budou jiné. Stručně vysvětleno, co se stane se strukturou kovu, pokud odliji kov a ten orazím? A co se naopak stane se strukturou kovu, pokud odliji kov a ten pak dále roztepávám na plech? Odpověď je jednoduchá. Mění se. Tvářením získává kov jiné vlastnosti a mění se i odolnost takové slitiny, takže naprosto shodné to určitě nebude, snad podobné ano, proto mne zajímalo, zda je tam řešeno obojí. Ale mohu se mýlit, je to přeci jen učivo osmé třídy, tak kdo si to má pamatovat 😈 Každopádně je to zajímavý typ. 😉

Podobný typ korózie na simmerigu...

Obrázky:

korunko - ty zakladni veci jsou stejne, opravdu. i pro Tebe, byt tvoje znalosti zde povazuji za daleko nejpraktictejsi, snesou tento pridavek, uvidis. ja to cet uz nekolikrat a ver mi, ze ne naposled. radu veci si je treba proste promyslet ve vic smerech. samozrejme je i pravda, ze technologie ma vliv a je treba na to rozhodne myslet.

diskuse zde mela zacit napr. detailem z metalografickeho vybrusu nejake zachovane mince a mince poskozene... srovnani apod.

btw. takovy vybrus totiz mimo jine celkem slusne prokaze, jak je to s tou ryzosti (chemicka analyza totiz klidne muze ukazat 95 - 100 % Ag a pravda to byt nemusi - viz nize)

pokud jsou prace predchozich archeologu validni, maji jednoznacny dukaz o tom, ze vysledky jejich analyz (pokud je vubec provadeli) jsou validni, ze to nejsou jenom cisla. protoze ja tyto znalosti nemam, klidne mi zavrete usta tim, ze sem hodite nejake tvrzeni z literatury. kdyz ho nevyvratim, uznam, ze tu zbytecne cerim vodu a dam vam pokoj😉

bez nejakeho machrovani, kdo na to ma koule a mozek (je to matika ZS), prectete si toto, mozna vam dojde, o cem je rec.

..mně by spíše zajímalo, kdy se konečně naučím český pravopis. Mělo tam být, že je to zajímavý tip 😃 Ach ta má Čestina, ...
Jinak knihu určitě budu také shánět, protože mezery určitě mám obrovské 😉

uz pomaly stvrt roka sa tu nic nedeje, tak na ozivenie nieco z poslednych prirastkov.
Denar Eraviskov, 16-17 mm, 3.1 g.

Obrázky:

Doplním o jednu zaujímavú informáciu ohladom pôvodu drahého kovu na razenie Biatekov z Hodružskej doliny

4 storočie pnl. doba železná príchod Keltských kmeňov do oblasti hodružskej doliny,pravdepodobne začiatok ťažby a spracovania ľahkotaviteľných železných a strieborných rúd od Vyhní až po Banskú Štiavnicu, vrátane Hodrušskej doliny. Najpravdepodobnejšie v priestore povrchovej ťažby Čelín Juh a Čelín západ ktoré sú neskôr v literatúre spomenuté, Kerling, Rumplovská, Hadová, povrchovej dobývky Rabenstein. Predmetom ťažby bolo najmä železo, menej striebro a zlato – železo malo v tej dobe totiž vyššiu „trhovú“ hodnotu. Striebro však bolo tiež určite zaujímavé - biateky razené v dnešnej Bratislave Keltským kmeňom boli podľa spektrálnej analýzy striebornej zliatiny vytavené zo striebornej rudy vyťaženej v tomto regióne .

Zdravím pánové, dokáže někdo z vás přesněji určit tohoto koníka? Díky

Obrázky:

...řekla bych, že to bude nějaká z variant Roseldorfu II.