Moderátoři: smith

opelomega36

Uživatel

Příspěvky: 453

Zaregistrován
6. 4. 2007

#1 - 25. 10. 2007, 11:04

Digitalizovaná podoba článků, které kdysi vycházely v novinách (autorem je A. Kodíček). Nemám je úplně všechny, ale aspoň něco 😉


Předmincovní platidla

Přibližně ve druhém století před naším letopočtem vznikly v Číně lité bronzové peníze, které hodnotu přímo vyjadřovaly svým tvarem. Podobaly se noži, lopatce, kalhotám... Byla to kovová platidla dnešní minci nepodobná.

Podle svědectví arabského kupce, který navštívil naši zemi před rokem 1000 našeho letopočtu, používali naši předkové "šátečky z lehké tkaniny, které k ničemu neslouží", ale bylo za ně možno koupit pšenici nebo koně a deset šátečků vyměnit za stříbrný denár. Šátečky se v nálezech nedochovaly, ale našly se předměty, které měly pravděpodobně obdobnou funkci. Jsou to kuličky a kroužky ze skla nebo kovu, kovové sekerky, zlomky šperků a jiné.

V Africe se ještě začátkem našeho století (poznámka m.arttyho - 20. stol.) platilo ulitami mořských mlžů, zvaných kauri (Cypraea moneta), které jsou velké jeden až dva centimetry a vyskytují se na africkém pobřeží. Obdobě byly platidlem kokosové ořechy, v Asii čaj, všeobecně sůl, tabák nebo k tomu účelu balený cukr a řada dalších předmětů spotřebního i nespotřebního charakteru. V dobrodružné literatuře najdeme řadu příkladů, kdy lovec kožešin nebo zlatokop doplňuje své zásoby za úlovky nebo zlatý prach. Taková směna zůstala však i po vzniku mincí, které jsou dnes pro širokou potřebu nezbytné a život nez nich si těžko dokážeme představit.

opelomega36

Uživatel

Příspěvky: 453

Zaregistrován
6. 4. 2007

#2 - 25. 10. 2007, 11:05

První mince

První mince vznikly na přelomu 6. a 5. století před naším letopočtem, jejich tvar byl nepravidelný a značky na nich nevyjadřovaly dnes užívané prvky. Mince z tohoto období nazýváme archaické. Na toto období navazuje období klasické, přebližně 5. a 4. století před naším letopočtem, kdy se razily mince podobně jako dnes. Byly dvoustranné, na líci s obrazem boha nebo bohyně a na rubu symboly obcí, které je vydávaly. Známým symbolem je například sova na minci Atén. V této době už existovaly váhové soustavy a původní mincovní kov, zvaný elektron (slitina stříbra a zlata), se ustálil na stříbře, drobné mince se razily z bronzu a vyšší hodnoty ze zlata. Sběratelé obvykle nezajímá pěněžní funkce mincí tohoto období, ale spíše jejich estetická dokonalost, která je zejména u řeckých mincí obdivuhodná. Mince klasického období jsou ozdobou každé sbírky.

Mince z období helénistického, to je od 4. století před naším letopočtem do počátku našeho letopočtu, se vyznačují tím, že hlavy božstev jsou postupně nahrazovány vyobrazením panovníka. Portréty jsou doplněny jmény a tituly a nejednou jsou na rubu mince vyobrazeny panovníkovy hrdinské činy. V této době se mince rozšířily po celém známém světě.

opelomega36

Uživatel

Příspěvky: 453

Zaregistrován
6. 4. 2007

#3 - 25. 10. 2007, 11:06

Keltské duhovky

Keltové ve třetí až prvním století před naším letopočtem těžili na zlatonosných potocích a řekách zlatý prach a z toho zhotovovali mince. Jejich základní měnovou jednotku nazýváme statér, ale jak se ve skutečnosti jmenovaly keltské mince, dosud nevíme, stejně jako jsou nám cizí symboly, které jsou na nich zobrazeny.

Zlaté mince se v minulosti nacházely na polích, zvláště po dešti, a lidé si jejich výskyt neuměli vysvětlit. Domnívali se, že vznikly z duhy v místě, kde se dotkla země. Odtud mají jméno duhovky. Z nálezů na našem území je nejznámější tzv. mušlový statér, který má na sobě paprskovitý reliéf mušle.

Mnoho keltských mincí se do našich časů nedochovalo. Podle dokladů z 18. a 19. století byly celé nálezy o váze několika desítek kilogramů roztaveny a z jejich kovu raženy mince jiné. Dnes k podobným jevům nedochází, všechny nálezy se registrují a vědečtí pracovníci z nich čerpají další poznatky. Doufejme, že neprozkoumané keltské osady ještě vydají svá svědectví a pomohou objasnit tajemství dávných dob, pro které je i mince dokladem.

opelomega36

Uživatel

Příspěvky: 453

Zaregistrován
6. 4. 2007

#4 - 25. 10. 2007, 11:08

České denáry II.

Vydání denárů a jejich obměna za další emisi, obvykle s nižším obsahem stříbra bylo zdrojem panovníkových příjmů. Objevují se však i nové typy a dokonalejší vyobrazení. České denáry z 10. a 12. století mají na obvodě opis, zpravidla se jménem panovníka, jehož nereálná podoba bývá u pozdějších ražeb ve středu mince. Starší typy mají náboženské symboly (kříž, zpodobnění jakési kaple s křížem, žehnající ruka atd.). Znak státu nahrazuje vyobrazení nebo jméno patrona země, sv. Václava. První denáry jsou odvozeny z cizích vzorů a není vyloučeno, že panovník povolal k jejich ražbě zkušené cizí mistry. Postupně se vyobrazení na denárech od těchto vzorů oprošťovalo a dosahovalo na tehdejší dobu neobvyklé úrovně, která byla mimo jiné provázena změnou ve výrobě razidel. Namísto malých punců, které byly vráženy do železa tak, že postupně vytvořily žádaný obraz, zhotovovala se razidla rytím. Jen písmena se dále zhotovovala puncovní technikou. Snad důsledkem neznalosti čtení a psaní mistrů bývají písmena převrácena, nebo jsou opisy zkomolené a nesrozumitelné.

V první polovině 12. století byla umělecká dokonalost na takové výši, že na malé ploše denáru byly zobrazeny složité scény, které zřejmě vyjadřovaly dobové události. Později úroveň ražeb opět upadla, až se přešlo k ražbě dutých peněz. O českých denárech máme řadu znalostí, ale nevíme o nich všechno. Je proto nutné, aby všechny nové nálezy denárů byly odborně zpracovány, aby z nich bylo možno čerpat nové poznatky.

opelomega36

Uživatel

Příspěvky: 453

Zaregistrován
6. 4. 2007

#5 - 25. 10. 2007, 11:10

Pražské groše

Stále se zlepšující hospodářské podmínky a hlavně velká výnosnost stříbra z Hor Kutných umožnily Václavu II. uskutečnit kolem roku 1300 mincovní reformu, jejímž výsledkem byla ražba nové mince s označené grossi pragenses a malé mince, takzvané parvi pragenses.

Pražský groš byl ražen v Kutné Hoře, která se stala mincovnou zemskou. Byla to mince nepoměrné hmotnosti a hodnoty. Groš byl brán bez vážení jako pevná měnová jednotka tak, jak jsme zvyklí používat mince i dnes. K ražbě pražského groše bylo použito jako předlohy pravděpodobně groše francouzského, ale znaky státní suverenity, tj. královská koruna na líci a titul panovníka na rubu kolem českého lva, jsou výtvarně jedinečné a původní.

Pražské groše a jejich díly byly raženy od roku 1300 do roku 1547. Označení letopočtu se objevilo až kolem roku 1530, ale jejich identifikace je poměrně snadná, protože v opise je vždy uvedeno jméno panovníka, za jehož vlády byla mince vydána.

Opis - Panovník
Wencezlaus Secundus - Václav II.
Wencezlaus Tercius - Václav III.
Johannes Primus - Jan Lucemburský
Karolus Primus - Karel IV.
Ladislavus Primus - Ladislav Pohrobek
Georgius Primus - Jiří z Poděbrad
Wladislaslaus Secundus - Vladislav II.
Ludovicus Primus - Ludvík I.
Ferdinandus Primus - Ferdinand I.

opelomega36

Uživatel

Příspěvky: 453

Zaregistrován
6. 4. 2007

#6 - 25. 10. 2007, 11:11

Tolary

Odkrytí nových bohatých zdrojů stříbra po roce 1512 na svazích Krušných hor umožnilo vznik těžké stříbrné mince, která měla nahradit nedostatek zlatých mincí. Tak vznikl v Jáchymově roku 1529 za panovníka Ludvíka I. a za souhlasu sněmu takzvaný Joachimstalergulden. Jáchymov byl v držení hrabat Šliků, ražba v jejich mincovně dosáhla statisícového počtu kusů. Tolar vážil zhruba 29 g a měl asi 40 mm v průměru. Měl být platidlem všech zemí pod habsburskou vládou. Proto byla ražba tolarů zavedena ve všech mincovnách. U nás v Kutné Hoře, Praze a posléze i v Českých Budějovicích, na Slovensku v Kremnici, Košicích, Banské Bystrici, ve Slezsku ve Vratislavi. Tolary a jejich díly razily také přední šlechtické rody a olomoučtí biskupové.

Tolar byl měnovou jednotkou, které v průběhu let odrážely všechny politické změny, krize a války. Zejména za panování Ferdinanda II., který pronajal vládní ražbu mincí několika spekulantům, došlo špatnou jakostí mincí k záměrnému ochuzení obyvatelstva. Přes všechny změny, krizové jevy a měnové reformy, se dočkal tolar a jeho díly v různé podobě devatenáctého století a mincovna ve Vídni razí tolar s letopočtem 1780 s portrétem Marie Terezie dodnes (1984).

grofik

Profilový obrázek
Uživatel

Příspěvky: 22 581

Zaregistrován
23. 10. 2006

#7 - 25. 10. 2007, 13:25
Keltské duhovky Keltové ve třetí až prvním století před naším letopočtem těžili na zlatonosných potocích a řekách zlatý prach a z toho zhotovovali mince. Jejich základní měnovou jednotku nazýváme statér, ale jak se ve skutečnosti jmenovaly keltské mince, dosud nevíme, stejně jako jsou nám cizí symboly, které jsou na nich zobrazeny. Zlaté mince se v minulosti nacházely na polích, zvláště po dešti, a lidé si jejich výskyt neuměli vysvětlit. Domnívali se, že vznikly z duhy v místě, kde se dotkla země. Odtud mají jméno duhovky. Z nálezů na našem území je nejznámější tzv. mušlový statér, který má na sobě paprskovitý reliéf mušle. ...

to opelomega dovolím si doplniť biele miesta v článku.
Úsile Keltov vyrovnať sa vzorom antickej civilizácie priniesol aj razbu vlastných mincí.S rozvojom a upevnovaním hospodárskych pozícií jednotlivých keltských kmeňov aj na našom území vzrastala potreba zaviesť vlastné mince.Pri realizácii týchto rozhodnutí nepredstavovalo antické mincovnctvo už len podnety,ale poslúžilo ako vzor.
Grécke a rímske mince sa stali predlohami,ktoré Kelti spočiatku bezvýhradne napodobňovali.
Vo východokeltských oblastiach-na dnešnom Slovensku sa vydávali prevažne mince zo striebra.Mincovníctvo sa tu opieralo takmer výlučne o peňažný systém macedónskych kráľov FilipaII.a Alexandra Veľkého.
V západokeltských oblastiach čiže Morava,Česko slúžil vzor mincovníctvu zlaté statéry Allexandra Veľkého.
Roztrieštenosť keltskej ekumény spôsobilo,že jednotlivé družiny,kmene,prípadne zvazky zaujali oblasti ktoré vyhovovali ich životnému štýlu.Pôvodné predlohy ktoré stáli pri vzniku keltského mincovníctva,dávno pretvorila fantázia a umelecká snaha keltských majstov na svojrázny vlastný prejav a rozviedla ho do množstva najrozličnejších podôb.
Náčelník,knieža vojvodca alebo celá vládnuca vrstva hodlali aj týmto spôsobom,vydávaním vlastných mincí zdôrazniť svoju nezávislosť od akejkoľvek centrálnej moci.
Vydávanie mincí v keltskej spoločnosti sa uskutočnovalo z rozhodnutia a v prospech vládnucej vrstvy.Mince znamenali predovšetkým jej reprezentáciu,boli prejavom jej zvrchovanosti a autonómie.Využívali ich potom na rozširovanie obchodu,odmeňovali nimi vojenské služby i hospodársku činnosť svojích príslušníkov.
Prostredníctvom mincí si udržovali poslušnosť širších vrstiev obyvatelstva.
Kedže si každý útvar vydával vlastné mince,slúžili pravážne pre jeho domácu potrebu.
Keď sa mincami platilo v medzikmeňovom obchode,pokiaľ sa postarom nevymieňal tovar za tovar,hodnotili sa ako drahý kov bez ohľadu na jeho mincovnú podobu!!!!!!!!
V cudzom prostredí nemali ako platidlo s neznámym vyobrazením význam.
Platenie mincami malo ešte medzistupeň,a to váženie.Pozostatky drobných vážok na odváženie mince ako drahého kovu takú činnosť výrečne dosvečujú.
Dúfam,že som napomohol objasniť prečo je toľko rôznych symbolov.😉

Múdry sa teší objaveniu pravdy, hlupák falošnosti.

opelomega36

Uživatel

Příspěvky: 453

Zaregistrován
6. 4. 2007

#8 - 25. 10. 2007, 23:49

Levantský tolar

Tolar Marie Terezie s letopočtem 1780, zvaný jinak levantský, byl už za vlády Marie Terezie určen pro východní země kolem Středozemního moře. Největší obliby si získal v Africe jednak pro portrét panovnice, dobrou ražbu a ryzost, ale především pro nápis na hraně, který neumožňuje minci zlehčit okrájením. Původně byl ražen v Günzburgu (dnes NSR), v pozdějších letech v řadě dalších rakousko-uherských mincoven. Také jiné státy se však hodlaly podílet na obchodě s Východem pomocí tohoto tolaru, a tak byla mince pro různé zájemce a jejich politické a obchodní zájmy ražena v mincovnách v Bruselu, Londýně, Paříži a možná i jinde. Začátkem našeho století byl tolar v miliónových nákladech ražen na objednávku, aby mohl být bez cla vyvezen třeba do Indie, zatímco neražené stříbro podléhalo clu. Také italská okupace Habeše (dnešní Etiopie) v roce 1936 byla hospodářsky podložena levantskými tolary z italské mincovny na základě smlouvy s Rakouskem o právu razit tyto tolary. Podle některých pramenů bylo jen v mincovně Vídeň vyraženo 320 milionů kusů tolarů s letopočtem 1780 a značkami „S.-F.“ umístěnými pod ramenem portrétu. Písmena značila jména Schöbl a Fáby. První byl mincmistr, dnes bychom řekli ředitel, a druhý takzvaný vardajn, z německého Wardein, jakýsi technický náměstek, oba z mincovny Grünzburg. Se stejnou značkou jsou tyto tolary ve vídeňské mincovně raženy dodnes nákladem přibližné půl milionu kusů ročně v provedení normálním nebo z leštěného razidla, takzvané „proof“.

facctory

Moderátor

Příspěvky: 1 951

Zaregistrován
25. 4. 2007

#9 - 26. 10. 2007, 17:57

pre doplnenie... www.theresia.name/en/svariants.html

grofik

Profilový obrázek
Uživatel

Příspěvky: 22 581

Zaregistrován
23. 10. 2006

#10 - 28. 10. 2007, 19:48

:roll: to facctory:nejak veľa práce si nemal s tým článkom.😲 😈

Múdry sa teší objaveniu pravdy, hlupák falošnosti.

Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.