Příspěvky: 5 009
Zaregistrován
22. 7. 2011
Korunko, co kdyby jsi sem nastínila dobu a historické události, které měly přímý vliv na ražbu některých mincí?
Mince samotné nám toho moc neřeknou, ale právě naopak doba nás k nim dovede.
Koupím hezky zachovalé mince Františka II. Nabídky prosím zasílejte na email MERKUR1@o2active.cz
Příspěvky: 368
Zaregistrován
4. 10. 2010
Celé období M.T.bylo dosti činorodé a v mnohém převratné -
- do oběhu byly dány mince z obecného kovu (mědi), byly zavedeny papírové peníze a byl poprvé zaveden mincovní systém mezi dvěma státy (Rakouskem a Bavorskem).Konvenční měna - tolar (z jedné kolínské hřivny 233,8g bylo raženo 10 tolarů),půl a čtvrttolar,dvacetník,sedmnáctník, desetník,sedmák, groš,krejcar, grešle,půlkrejcar,vídeňský fenik. Na mincích byl za letopočtem umístěn burgundský křížek.
Jinak za její vlády se toho dělo až dost - sjednocování zákonů,měr a vah, výstavba komunikací a pevností,povinná školní docházka,vyhlášena náboženská tolerance,zrušeno nevolnictví atd.
Manžel M.T. František Štěpán Lotrinský byl dekretem r.1740 ustanoven jako spoluvládce císařovny a r.1745 zvolen římsko-německým císařem a tentýž rok korunován jako František I. Po jeho korunovaci vydala Marie Terezie r.1746 nařízení o ražbě mincí s obrazem císaře jako rovnocenného platidla spolu s mincemi s její podobiznou. Po jeho smrti byly raženy posmrtné mince s jeho obrazem a letopočtem úmrtí - Na rubu mince je stále uváděn jeho letopočet úmrtí (1765) a na líci je pod obrazem panovníka uváděn rok ražby.
Po jeho smrti je spoluvládcem císařovny nejstarší syn Josefa II. Za jejich spoluvládí byly mince v Rakousku raženy z 1/3 s portrétem císařovny-vdovy, z 1/3 s portrétem Fr.Lotrinského a z 1/3 s portrétem nového spoluvládce Josefa II.
No prostě zajímavá doba se zajímavým mincovnictvím.
Příspěvky: 8 201
Zaregistrován
4. 7. 2010
korunka - téma Marie Terezie tady už bylo, zakládal ho Wailuigi. Ale pak ho smazali a zmizlo i téma ...
Příspěvky: 5 009
Zaregistrován
22. 7. 2011
Marii Terezii musíme přičíst v monetární oblasti tři počiny, které se staly začátkem vývoje nové etapy.
Zavedla konvenční měnu, v roce 1760 měděné mince a v roce 1762 papírová platidla.
V polovině osmnáctého století se ve světě vytěžilo velké množství zlata a to způsobilo jeho cenový pokles a naopak zhodnocování stříbra. Tím nastal hospodářsky negativní jev, kdy cena stříbra v minci překonala jeho nominální hodnotu a z toho důvodu docházelo k vyvážení plnohodnotné mince a naopak zaplavování domácího trhu nehodnotnou mincí cizí. Proto císařovna zavedla tzv. dvacetizlatkovou měnu, ke které se připojily některé německé státy, které se dohodly na oběhu svých měn na celém území dohody.
Zavedením kreditních platidel se stát částečně zbavil závislosti pouze na kurantní měně a částečně naplnil i státní pokladnu. Je ale nutné zdůraznit, že se k těmto reformám přistoupilo velice obezřetně a dbalo se na to, aby emise nepřekročily množství dané zákonem. Navíc existovala vnitřní konvertibilita. Byl to v rozumné míře pozitivní počin, který se ale začal postupem doby zneužívat až do zrůdného způsobu v době Františka II, který skončil v roce 1811 státním úpadkem.
To jsou hlavní počiny císařovny Marie Terezie v monetární oblasti, které by zde mohly být detailněji zpracovány.
Koupím hezky zachovalé mince Františka II. Nabídky prosím zasílejte na email MERKUR1@o2active.cz
Příspěvky: 4 609
Zaregistrován
28. 6. 2008
..toť pravda, k mincím určitě patří i historické události období, ve kterém se razily.
Hanz- děkuji tobě i ostatním, co už to sem za mne napsali a jsem moc ráda, že se to tu takto rozběhlo 😉
Příspěvky: 22 583
Zaregistrován
23. 10. 2006
Mária Terézia a jej reformy;
hneď po nástupe na trón musela brániť dedičstvo Habsb. rodu proti nárokom susedov(protihabsb. Koalícia pod vedením francúzska chcela ríšu rozdeliť – hlavne prusky kráľ Fridrich II. –ten sa chcel zmocniť hlavne Sliezska.) Vojna ktorá z toho vznikla trvala takmer 7 rokov (sedemročná vojna 1756-1763). Habsb. v nej prišli o Sliezko.
Počas týchto bojov si MT uvedomila, že štátna sprava nieje jednotna. Preto sa rozhodla urobit tieto reformy:
-aby krajiny mali spoločnú a jednotnú štatnú správu
-reforma na hosp. povznesenie štátu
-vybudovanie veľkého vojska
-dosahovanie štátnych a istých príjmov do štát. pokladnice
-uprava pomerov medzi šlachtov a poddaným ľudom
-Urbáre : súpis povinnosti poddaného ľudu k vrchnosti,
-Urbariárne predpisy ktoré vydala r.1767
-Urbariárny patent
V tomto patente sa jednotne a presne určovali povinnosti sedliakov, poddaných voči vrchnosti a práva vrchnosti voči poddaným. V Uhorsku platil patent až do roku 1848 v čes. krajinách do roku 1775. Hoci sa týmto patentom povinnosti sedliakov nemenili, znemožnilo sa zvyšovanie povinností. Urbár, aby bol prístupný všetkým bol spísaný v reči ľudu (aj SK –uložený v každej obci ).
-Robotný patent z roku 1775
tento patent umierňoval poddanské povinnosti, určovali sa podľa matku. Z roboty sa mohol sedliak vykúpiť, súčastne sa zrušili vedľajšie ťarchy, ktoré šľachta ukladala poddaným (zaviedla sa pracovná povinnosť). Štát začal zasahovať aj do cirk. otázok.
Hoci bola MT veriaca katolíčka, pokladala za potrebu urobiť úpravy aj v cirkevnom živote (podriadiť ho štát. Dozoru). Obnovila staré kráľovské nariadenie tzv. pápežské buly (môže byt vyhlásené len s povolením panovníka ). V dohode s Vatikánom zrušila veľký počet sviatkov a obmedzila zakladanie kláštorov.
Vznik 4 SK biskupstiev: banskobystrické, spišské, rožňavské, grékokatolícke v Prešove. Bola uskutočnená tzv. raabilizácia (pôda niektorých jezuit. majetkov bola pridelená roľníkom za poplatok, poddanské povinnosti sa nahradili peňažnými poplatkami). Tieto reformy však neodstránili nevoľníctvo.
Keď v roku 1773 rozpustil, pápež Kliment XIV rád jezuitov vznikol študijný fond (na vydržiavanie školstva).
Školská reforma z roku 1774
-utvorila novy školský systém od základného –povinné pre deti až po vysoké školy. Školy podliehali cirkevnému dozoru. Dovtedajšie 6-triedne gymnázia sa menia na 5-triedne, miesto latinčiny mala prevahu nemčina.
V Banskej Štiavnici vznikla roku 1776 Banská Akadémia, v Bratislave a v Košiciach vznikli právnické akadémie. Nižšie školy sa delili na tri stupne : a.) školy triviálne (dediny mestečká)
b.) školy hlavné (mestá)
c.) školy normálne
Za vlády MT sa roku 1769 vrátili spišské mestá ktoré roku 1412 cisár Žigmund dal do zálohy poľskému kráľovi Vladislavovi .
Múdry sa teší objaveniu pravdy, hlupák falošnosti.
Příspěvky: 4 609
Zaregistrován
28. 6. 2008
..a co takto- naprosto běžné mince, ale v pěkných stavech?
Teď jsem si udělala maličkou radost a do sbírky po letech koupila na ukázku ražby měděnou mincičku této slavné panovnice - nejběžnější 1/4 krejcar- fenik 1765, pro dědičné země. Je to zvláštní, těchto mincí je strašně moc, ale při tom mnohé v šílených stavech. (i ta má je nejspíš jen lehce nadprůměrná- zatím na ni teprv čekám) To ve mne vzbudilo zvědavost na porovnání, v jakém stavu se vůbec tyto mincičky dají sehnat. Máte někdo nějaký pěkný na ukázku?
Příspěvky: 5 009
Zaregistrován
22. 7. 2011
Malá poznámka. Naprosto běžné mince v pěkných stavech v tomto období téměř neexistují, protože se již berou jako zajímavé. Pokud myslím pěkná, pak to musí být mince naprosto ostrá, bez sebemenšího setření a nejlépe částečně s původní červenou barvou. Bude stát dost, ale jiné nemá cenu kupovat.
Koupím hezky zachovalé mince Františka II. Nabídky prosím zasílejte na email MERKUR1@o2active.cz
Příspěvky: 4 609
Zaregistrován
28. 6. 2008
Je mi jasné, že ta má co přijde bude oproti tomuto kriteriu absolutní šrot, který by si specialisté do sbírky určitě nedali. Snad se tu objeví nějaké pěkné na ukázku...
Příspěvky: 5 009
Zaregistrován
22. 7. 2011
Kupování mincí přes internet má také jednu vážnou vadu, protože internet zkresluje barvu mědi, která může mít na cenu zásadní vliv. Proto měď kupuji pouze z ruky. Několikrát se mě stalo, že mince vypadala růřová, ale ve skutečnosti byla čokoládová.
Koupím hezky zachovalé mince Františka II. Nabídky prosím zasílejte na email MERKUR1@o2active.cz
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.