Váš takto pojatý názor na numismatiku by tedy platil maximálně do konce 18. století. Po tomto období by se numismatika Vaším pohledem nedala na další vývoj měnových systémů použít.

A co třeba mincování za Protektorátu. Výběr materiálů a postupná degradace. Velmi zajímavym zdrojem k poznání přechodu z Rakouskouherského systému na nový Československý model nabídne kronika Kremnické mincovny. Konkrétně tady je vidět jak monetární systém zasahuje do života všech.

A jaký názor máte na toto zdůvodnění numismatiky? Podle mého názoru by tento pohled na numismatiku byl v přímém rozporu s její funkčností. Podotýkám, bavíme se o době vlády císaře Františka II./I. a navazujících historických obdobích.

Nevím jestli v přímém rozporu, ale možná přisuzuje numismatice něco čeho není schopna. To, že leccos ozřejmí, o tom není pochyb, ale na ucelený pohled o dané době sama o sobě nestačí. Důležité je to slovo pomocná věda. Já osobně ale hledám v numismatice ještě něco jiného. Ne jen její zcela jistě nezanedbatelnou historickou a faktografickou funkci. Ovšem musím podotknout, že nejsem odborník na dobu a mincování Vámi zvoleného období.

Jistě se shodneme na skutečnosti, že numismatika je pomocná historická věda, která se zabývá měnovými systémy, ... atd.

Pak ale musíme brát měnový systém jako celek, se všemi platebními nástroji a posuzovat jeho význam. Nemůžeme si vybírat pouze některé nástroje, které navíc byly pouhým doplňkem papírových platidel.

Pokud nepochopíme v době vlády císaře Františka II./I. a následujících obdobích, roli papírových platidel, nepochopíme z numismatického pohledu podstatu dané problematiky, protože papírová platidla hrála dominamtní roli.
Např. před měnovým kolapsem v roce 1811 bylo v oběhu papírových platidel za 1 060 milionů zlatých. Ty byly následně devalvovány na 212 milionů zlatých. Majitelé peněz tedy přišli o nominální hodnotu 850 milionů zlatých. To mělo dalekosáhlý negativní vliv na všechny okruhy hospodářského a sociálního života země. A budoucí vývoj pokračoval po dobu několika následujících let v další měnové politice inflačních papírových peněz.

A tady se asi rozejdeme🙂 . Se vším co jste napsal se dá souhlasit. Ale čert by se měl držet svého kopyta. Tady zůstávám konzervativní a tedy u kovových platidel, tedy převážně mincí.

=Krasch]

Já teké zústanu u mincí, ale pokud chceme numismatickým pohledem sledovat období po roce 1762, musíme znát roli papírových platidel. Pokud bychom tuto tezi nepřijmuli, pak bychom museli s numismatikou skončit v roce 1762.

:( =Evropa1]
=Krasch]

Já teké zústanu u mincí, ale pokud chceme numismatickým pohledem sledovat období po roce 1762, musíme znát roli papírových platidel. Pokud bychom tuto tezi nepřijmuli, pak bychom museli s numismatikou skončit v roce 1762

Vím jak to myslíte. Monetární systém jako komplexní problematika ke studiu je jistě zajímavá. Já si vybral pouze mince. S poslední větou se nedokážu ztotožnit. Je mi líto.

Pokud budete sbírat denáry, či groše atd., budete moci sledovat pouze kovová platidla, protože měnové systémy byly založeny pouze na mincích. Po roce 1762 ale byl měnový systém založen na papírových státovkách, měděných a stříbrných mincích. Tyto platební nástroje se doplňovaly a jejich kombinace vytvářela měnový systém, který zastával určitou funkci. Postupem doby, mince zamotné zastávaly v měnovém a hospodářském vývoji druhořadou roli. Pouze zkoumáním mincí samotných nedokážeme pochopit měnový a hospodářský vývoj. Vezměte si situaci v roce 2200, kdy by chtěl budoucí numismatik zkoumat měnový vývoj roku 2000 v České republice pouze pomocí mincí. Je jisté, že nevyzkoumá nic.

Jak říkám, souhlas se vším. Role Numismatiky se určitě mění. Jinou funkci má v bádání o mincovnictví ve středověku a jinou v novověku. Stejně jako se měnil význam mince jako takové, tak se mění význam numismatiky jako vědy napříč epochami . Ke studiu novověkých systémů nám toho skutečně moc nepoví.