Neco podobneho jsem videl na cs mincich kdy nebyl vlozen strizek, razidla "bouchla" do sebe a cast obrazu se otiskla do protejsiho razidla.

Detaily obrazu jsou v razidle negativní, tedy nemohu vyrazit negativní obraz lícního razidla do negativního obrazu rubního razidla. Navíc při ražbě jsou mince raženy vyšším tlakem, než je odpor materiálu ve střížku, z tohoto důvodu je mezi razidly nastavena mezera. Pokud by nebyla nastavena mezera, pak by hrozilo zničení střížku, případně i poškození razidel. I kdyby nebyla mezera mezi razidly nastavena, pak by do sebe narazila razidla plochou-negativní detaily razidel by byly chráněny. Tuto situaci si můžete vyzkoušet na příkladu, kdy si do modelíny obtisknete nějakou minci a tak získáte modelová razidla, ze kterých si lze představit tvar razidel s negativním obrazem. Na toto téma byl vydán sice článek, ale já ho rozporují z výše napsaného.

Ještě doplním, že zde u uvedeného 20 krejcaru 1831 A se jedná o oboustrannou inkusní ražbu, která vznikla protlačením části detailů obou stran na druhou stranu střížku. Oboustranně inkusní ražby lze na trhu např. zaznamenat v případech většího výskytu 1 krejcarů s letopočtem 1816. Na toto téma jsem byl účastníkem několika debat, které ale skončily vždy závěrem, že se s největší pravděpodobností jedná o dodatečnou "výrobu" nějakého výrobce a tyto ražby nevznikly při oficiální ražbě v mincovně.

Poprosim jeste o informaci zda u zde prezentovaneho 20 kr. 1831 A ten dle vas "protlaceny obraz" vystupuje z povrchu plochy nebo je naopak pod ni. Z fotografii to neni jednoznacne urcitelne, napriklad zrcadlove obracena hodnota 20 se jevi jako vystupujici z plochy, ale kdyz foto otocite o 180° jevi se naopak pod urovni plochy (znamy efekt kdy lidsky mozek si pamatuje odkud prichazi svetlo). Dekuji.

Před časem jsem na jiném místě již tuto problematiku řešil a z této diskuze si dovoluji překopírovat některé moje argumenty.

1) Každý lis my měl být nastaven tak, aby nedošlo k poškození nástroje, či stroje, protože tato zařízení pracují s velkými tlaky. Z této zkušenosti vyplývá to, že mezi horním a spodním razidlem musí být nastavena bezpečná mezera. Pokud bychom tuto problematiku brali pouze z hlediska střížku, pak tato mezera je nutná- bez mezery by došlo ke zničení střížku, protože odpor materiálu bude vždy nižší než pracovní tlak, který musí být při ražbě mincí nastaven. Aby byla celá problematika ještě složitější, při ražbě mincí se používá buchar-tedy dochází k ráně, kdy je tento úder soustředěn ve velmi krátkém časovém rámci do velmi malého místa, navíc každá mince musí splňovat některé atributy. Především se jedná o hmotnost, kterou nám zaručuje výroba střížku, průměr a sílu mince. Při ražbě moderní mince je podmínkou, že tyto parametry musí být co nejpřesnější u všech ražených mincí. Stejného průměru a síly u všech mincí lze dosáhnout pouze nastavením, kdy všechny pracovní periody budou zcela totožné.

2) Pokud se podíváme na všechny mince, či medaile, vždy tyto ražby vykazují pozitivní (tedy plastický) reliéf. Z tohoto zjištění vyplývá skutečnost, kdy v razidle bude tento obraz vyroben negativně. Pokud bychom připustili možnost nenastavené mezery mezi razidly a tato razidla do sebe narazila, pak lze dojít pouze do situace, kdy do sebe narazí razidla plochami. Negativní obraz bude tedy proti poničení chráněn. Nemůže tedy nastat situace, kdy např. negativní detaily obrazu lícního razidla vyrazí do negativního obrazu rubního razidla některé detaily. To prostě není možné. I pokud bychom tuto možnost (zcela nepravděpodobnou) připustili, je zde další důvod, který tuto možnost vylučuje. Razidla jsou kalena na takovou tvrdost (obě stejným způsobem), že nebude možný stav, kdy stejně tvrdým razidlem vyrazíme obraz do druhého stejně tvrdého razidla. K ražbě mincí jsou potřebné některé okolnosti, které nám zaručí zdárnou výrobu. Tedy velké tlaky, razidla z tvrdého kovu a střížek z měkčího materiálu, než je tvrdost razidel.

Zde uvedený 20 krejcar 1831 A jsem koupil teprve včera, tedy svá tvrzení Vám potvrdím až po fyzické prohlídce této mince, ale jsem si jist, že se budou shodovat s tím, co je zde napsáno. K tomuto přesvědčení mě vede např. vlastnictví stejně průkazného 20 krejcaru 1804 A, který také vlastním a několika dalších 20 krejcarů, které jsem měl možnost zhlédnout. Ve všech případech se jedná o klasickou ražbu s plastickým reliéfem a na částech střížku s negativními detaily druhé strany, které budí zdání přeražby inkusní ražby.

V případě např. 20 krejcaru 1804 A, který vlastním a který také obsahuje oboustrannou vadu, lze přeražbu inkusní ražby zcela vyloučit a to ze dvou důvodů. Předně jsem již včera napsal, že s největší pravděpodobností není možná oboustranná inkusní ražba a to z důvodu velmi složitého výrobního procesu, který by byl nutný. Za druhé si v těchto případech vždy všímám skutečnosti, zda např. inkusní detaily rubní strany na lícní straně mince korespondují s místem tohoto plastického detailu na rubní straně. Pokud je to možné určit, pak se tato místa shodují. Pokud by opravdu došlo k oboustranné inkusní ražbě, pak se tato místa z principu shodovat nemohou za předpokladu, kdy vyloučíme velikou náhodu. Tato náhoda by ale neodpovídala poměrně velkému výskytu mincí s těmito vadami.

Tyto vady můžete poměrně často zaregistrovat na drobných nominálech císaře FJI. Zde uvádím odkaz na aukci kde byl dražen poměrně větší počet uherských 10 a 20 krejcarů a od první položky v odkazu dále, můžete zaregistrovat minimálně čtyři položky, které tyto vady vykazují.

https://www.sixbid.com/en/nudelman-numismatica/5945/habsburg-teil-ii/4968347/franz-josef-i-1848-1916?term&orderCol=lot_number&orderDirection=asc&priceFrom&displayMode=large&auctionSessions=6251|198471

V tomto případě se samozřejmě jedná pouze o fota, která mohou zkreslovat, ale měl jsem v ruce poměrně větší počet těchto mincí, které tyto vady vykazovaly.

Závěrem se nabízí otázka, která by tyto vady vysvětlovala. Předně, podle mého názoru, lze odpověď hledat v nastavení mezery mezi razidly. Pokud bude mezera větší, mince by měla vykazovat nedoražení, pokud bude nastavena mezera menší... Ale zde se nachází mnoho otázek, které nemají od stolu s počítačem odpovědi. Dále si musíme uvědomit výrobní skutečnosti, které provázely ražbu mincí v různé době.

Dobry den, dekuji za vas obsirny popis. Pokud je tedy castecne zretelny obraz negativni, t.j. pod urovni plochy, vidim pouze 2 moznosti jak mohl vzniknout.
Jako prvni uvedu moznost oboustranne inkusni razby - nerazeny strizek byl umisten mezi 2 mince (avers a revers) a jejich zrcadlove prevraceny obraz se po uderu negativne otiskl do strizku. Neposuzuji zda to mohlo byt provedeno zamerne nebo nahodile. Pote byl strizek prerazen standardnimi razidly.
Jako druha moznost pripada teoreticky v uvahu ta, ze to vzniklo razbou, nikoliv razidly ale matricemi. Razebni plocha matrice mela podobu vyrazene mince, tzn. s vystouplym reliefem a po zakaleni slouzila k vyrazeni vetsiho mnozstvi identickych razidel. Ze se tento zpusob vyroby razidel v uvedene dobe pouzival je znamo z dochovanych matric a dochovanych razidel videnske mincovny (publikace Katalog der Münzen- und Medaillen Stempel Sammlung des k.k. Hauptmünzamtes in Wien). Potom byl strizek s negativnim a zrcadlove prevracenym obrazem aversu a reversu prerazen standardnimi razidly. Nebudu posuzovat duvod, ale teoreticky to mozne je.

K této možnosti uvedu dvě připomínky:

1) Pokud by se jednalo o přeražbu inkusní ražby, pak dochází k poměrně hluboké inkusní struktuře ražby. Následně by tato ražba přeražbou doznala zásadních změn. Touto přeražbou by došlo k rozšíření inkusních detailů na úkor jejich hloubky.

2) Pokud by došlo k přeražbě inkusní ražby, nikdy by nemohlo dojít k souladu mezi vztahem detailů na obou stranou mince, tak jak to lze pozorovat např. u 20 krejcaru 1831 A.

K této možnosti bych si dovolil připomenout velký počet ražeb, které více, či méně, tyto vady vykazují, navíc procento výskytu počtu mincí se zvyšuje mincemi drobných nominálů se slabším střížkem-což je logické.

Je zde i další okolnost, která mluví proti přeražbě. Při přeražbě lze vady registrovat např. i na portrétech, tedy na nejsilnějších místech střížku. U těchto mincí tomu tak není.

Ještě si dovolím jednu poznámku. Dnes jsem byl v kontaktu s jedním dlouholetým sběratelem mincí FJI a i ten mně potvrdil, že tyto vady lze pozorovat na velkém počtu např. uherských 20 a 10 krejcarů. Podle jeho zkušeností se tyto vady převážně vyskytují na ražbách z mincovny Karlovský Bělehrad, na kremnických mincích také, ale v menším počtu. Tato jeho poznámka se zcela shoduje s výskytem vad na mincích z odkazu.

Co k tomuto zjištění dodat? Neleží důvod těmto vad v jinak nastavených parametrech ražby?

Nasiel som foto jedneho 10 grajciarika F.J., kedy sa to viac prehnalo so silou razby.

Obrázky: