Kacuro, presne to isté si vravím aj ja🙂 Tam sme predsa boli v septembri😃

Jo jo, ale nepamatuji si, z jaké byla doby.

Mám pocit, že celé to vybavenie v tej miestnosti bolo z doby FJI a používané počas prvej republiky. Aj keď pri tej váhe som si fakticky neni istý :/

Já bych se také přikláněl k názoru, že tyto váhy patří do pozdější doby.

K již dříve uvedeným závažím přikládám i odkaz na článek.

http://esbirky.cz/predmet/151259

Rad bych se vratil k problematice razby teto a podobnych minci, protoze jsem se s tim setkal i u modernich minci. Tento jev je anglicky obvykle oznacovan jako clashed dies a je vysvetlovan srazenim razidel bez vlozeneho strizku a jejich naslednou deformaci.
Viz napr.
http://vamworld.com/wiki/Clashed_dies
Argumenty pro a proti byly zde v diskusi uvedeny, priznam se, ze kompletne jsem vse necetl, ale myslim ze k jednoznacnemu zaveru nedoslo. Take nemam potrebne znalosti materialove, strojirenske ani zkusenosti z praxe a zadne pokusy jsem neprovadel ani nemel moznost.
Nicmene si dovolim trochu teoretizovat.

1. Pri srazce razidel by podle me vzhledem ke stejne tvrdosti mohlo k jejich poskozeni, tj. deformaci dojit.
2. Ke srazce muze dojit opakovane, cimz se zvysi poskozeni a vada bude na vyrazenych mincich patrnejsi.
3. a toto je podstatny bod - argumentace pracovala s pojmy pozitivni obraz, vystupujici z plochy, negativni, inkusni. Pokusim se shrnout, snad to nepopletu a nezkomplikuji. Tedy:
   Pokud pripustime srazku razidel, dojde pri ni k tomuto:
   Budu to demonstrovat napr. na pismenu z opisu (a totez plati pro veskere prvky reliefu mince, napr. portret, znak atd.), ktere je v razidle vyryte, tedy inkusni (negativni obraz).
   Takze pri srazce se razidla srazi plochou. Pokud proti pismenu je plocha druheho razidla, vytvori se na teto plose nepatrne vystupujici otisk obrysu pismena (tedy pozitivni obraz) vtlacenim materialu do vyryteho pismena.
   Pri nasledne razbe mince se tedy toto pismeno vyrazi do mince opet jako inkusni obrys pismena (negativni obraz).
   To co plati pro pismeno, plati pro veskery relief mince. Je treba take vzit v uvahu, jaku plochu mince relief zaujima. Cim vice, tim mensi zustava rovna plocha a tudiz nasledky srazky budou patrnejsi.
   Snad jsem to popsal sruzumitelne.
   Tak tomu je i u uvedeneho 20 krajcaru, pokud se nemylim. Tj. inkusni otisk reliefu.
   Takhle to mam napozorovano na modernich mincich.
   Pekna ukazka je napr. zde:
   https://forums.collectors.com/discussion/985760/the-clashed-dies-thread

numismat - děkuji za váš příspěvek. Názor že se bude jednat o srážku razidel bez vloženého střížku jsem prezentoval v příspěvku 1708 a poté ještě na příkladu 20 hal 1952 v příspěvku 1717, zakladatelem tohoto tématu to ale nebylo jako vysvětlení přijato.

mitom007: ano, ja vim, souhlasim s Vasim nazorem. Alternativni vysvetleni by snad mohla byt inkusni razba z predchozi razene mince a takto vyražená inkusni mince pote razena jeste jednou - ale obvykle jde o oboustrannou vadu. A treba u tech povalecnych 20 a 50 haleru jde o pomerne casty jev. Tezko si predstavit, ze by bylo razeno inkusne vetsi mnozstvi drobnych hlinikovych minci a pritom se zadne do obehu nedostaly a vsechny se prerazily nebo vyřadily. Zatimco pri poskozenych razidlech muze byt vadnych minci vyprodukovano hodně. A v letech 1946-1952 slo hlavne o mnozstvi, mene o kvalitu razby. Proto je ruznych zmetku z tohoto obdobi vic.

Zlaté mince nejsou mým oborem zájmu a to především ve větší míře z důvodu dnešního předražení těchto mincí a to i v případech dostupnějších ročníků. 1/2 dukát 1796 E ale patří do zcela jiné škatulky. Jedná se o mimořádně vzácnou minci, která je uváděna jako zkouška. Já jsem zaregistroval pouze dva kusy. Tento exemplář by měl být tím zachovalejším.

Obrázky:

Docela by mě zajímala otázka ceny dukátu na mince konvenční měny v období konce 18. a začátku 19. století.

Děkuji.

Josef Stanek v knize Penize v ceskych zemich uvadi pomer zlata ke stribru:

• v letech 1781-1800 1:15,09
• v prvnich 3/4 19.stoleti 1:15 az 1:16
• v roce 1820 stal dukat 4 zl 36 kr, roku 1830 4 zl 42 kr.