To Evropa1: Dekuji za Vasi reakci v prispevku
#1877 5. 4. 2021, 15:25
Omlouvam se za delsi odezvu.

"Barbarova" tabulka tomu nasvedcuje. Kde se oficialni kurz uplatnoval, pripadne jake byly neoficialni kurzy, se muzeme jen dohadovat.

To Evropa1: Tabulka z knihy Jaroslav Stanek

Obrázky:

Děkuji za Tabulku. I když zde nejsou uvedeny bližší informace ohledně druhu kurzů, jak to vypadá, pak těsně před úpadkové hodnoty by spíše slušely tržním kurzům. Až budu mít více času, podívám se do publikace od J. Séma - Papírové peníze... Informace z této publikaci pak lze brát jako nejbližší pravdě. Stejně si ale myslím, že ostatní autoři pravděpodobně čerpali z těchto informací.

V publikaci Papírové peníze na území Československa 1762 - 1975 Julius Sém neudává směnné kurzy po měsících, ale pouze po rocích a jedná se o kurzy oficiální (rok 1811 kurz 500). Dále píše: "Ve skutečnosti dosáhl příplatek ke konvenční minci v roce 1811 1240 %." O této hodnotě kurzu mluví i v patentu císař František I. "Běh peněz (kurz) místo co by se měl zlepšiti, se zhoršil a v některých dnech, již více než 1200 proti metalovým nebo konvenčním penězům padla..."

V dobových novinách se čas od času cena císařského dukátu uváděla.

Je pravděpodobné, že tyto ceny byly zveřejňovány, ale v dnešní době je těchto informací známo spíše méně - nebo o nich nevím.

informace se tehdy uz sirily aspon do civilizovanejsich koutu pomerne rychle (avsak jeste dlouho ne rychlosti svetla), existovala jiz postovni doprava, dostavniky... instituce, pro ktere byla znalost aktualniho stavu nezbytne nutna, mohli dostavat "postu" takrka "denne".

myslim, ze pro obchodniky a spekulanty v te dobe bylo nezbytne nutne znat informace dostatecne vcas, takze urcite meli mechanismy, jak informace sirit, ziskavat a predavat. je mozne, ze "privatni" spojky byly rychlejsi, nez "mocnarske".

na strane druhe cele predchozi diskusi prave tento aspekt chybi. jakkoliv muze byt nejake zmena vyhlasena k nejakemu datu, tak pokud to neni s casovym predstihem takovym, aby dana informace nejpozdeji v den sve platnosti dorazila do nejzassiho koutu mocnarstvi, tak vzdy budou existovat mista, kam inflace doputuje za den, za tyden, za mesic. a tudiz je vubec otazka, zda v jeden konkretni den byly v mocnarstvi vsude stejne kurzy...

nejspis asi nebyly. takze ty tabulky se mohou vztahovat napr. na Viden nebo Prahu, ale asi ne na Jilemnici zapadanou snehem. i pomerne slozity nahled na tehdejsi dobu je dnes znacne zkresleny a teoreticky. stejny objem v hotovosti, za ktery sluzticka ve Vidni nakupovala na trhu pro domacnost mela v urcity konkretni den/cas jinou kupni silu, nez na trhu v jiz zminene Jilemnici (samozrejme pokud odmyslim rozdil v regionalnich cenach). stejne ceny tak mohly byt v Jilemnici a mozna ve Vrchlabi...

Samozřejmě, s celým příspěvkem se dá souhlasit a vystihuje podstatu dané problematiky v daném období. Pro praxi ale některé kurzy neměly téměř žádnou vypovídající hodnotu, protože byly pouze brány, jako hodnoty určené "od stolu" podle kterých se trh stejně neřídil. Na území monarchie jistě existoval větší počet např. státních pokladen, které byly poměrně rychle "v obraze," ale je jisté, že informace do některých zapadlejších míst putovaly pomaleji. Tedy lze tvrdit, že informace o oficiálních kurzech bylo možno zjistit, ale na vývoj trhu měly pouze okrajový význam. Vše se tedy řídilo pouze podle situace na trhu a mohly zde nastávat regionální rozdíly - tuto eventualitu jsem někde zmínil na základě informací z kronik.
V té době platilo několik zcela na sobě nezávislých měnových systémů a každý ve své podstatě vykazoval jiný kurz k měnovému páru 1 zlatý konvenční měny/papírové platidlo, navíc v čase, kdy docházelo i k podstatným a rychlým změnám. Za jediný kurz, který tržně vycházel z rámce oficiálního kurzu, byl podle mého názoru kurz zlata k minci konvenční měny. Pak všechny ostatní oficiální kurzy neměly ve své podstatě význam a tržní kurzy si žily svým vlastním životem, navíc existovaly jiné regionální a místní podmínky atd. Pokud se podíváme na hodnoty z tabulek oficiálních kurzů, pak z nich je patrno, že v některých obdobích mohlo docházet k velmi rychlým změnám, které vycházely z kurzů tržních, ale nemohly tuto situaci zcela kopírovat, protože trh byl rychlejší a nebyla zde asi ani vůle v nastavení zrcadla pravého stavu. To lze doložit na oficiálních kurzech z posledních pěti měsíců před vyhlášeným úpadkem, kdy je zde uveden kurz 500, i když se jednalo právě o dobu vývojově hektickou a lze zaznamenat informace o tržním kurzu nad hodnotou 1200.

Ještě si dovolím jednu poznámku k problematice rozporu mezi oficiálním a tržním kurzem mezi mincí hodnotnou a méněhodnotnou.

V jednom odkazu je poznámka, že pro mince zlehčené měny s letopočtem 1795 - 6, 12 a 24 krejcary - platil nucený oběh s vyšším kurzem, než by odpovídalo hodnotě vnitřního obsahu drahého kovu. Vnitřní směnitelnost padla v roce 1800 a lze tedy soudit, že od tohoto okamžiku začal platit na všechna méněhodnotná platidla nucený oběh s vyšším kurzem. Pak se nelze divit velkým rozdílům mezi oficiálním a skutečným kurzem. Obyvatelstvo tedy mělo " o zábavu postaráno," protože situace v měnové oblasti musela vykazovat mnoho jednotlivých kurzů, navíc se jejich vývoj v čase zrychloval. Byla zde měna konvenční, měna zlehčená, mince měděná a platidla papírová, navíc v oběhu bylo mnoho mincí cizích, z nichž některé vykazovaly povolený oběh, jiné byly zakázány. A je zde také otázka velké spousty padělků a to jak v oblasti kovových, tak také papírových platidel.

• V té době existovalo několik soukromých zpravodajských sítí, nejvýkonější měli Rothschildové.
• Také tu byla "státní" pošta propachtovaná soukromému provozovateli.
• Šlechtické rody či každá větší obec měla vlastní posly.

A mohlo se stát že se informace z Vídně do zapadlé vísky (což Jilemnice nebyla - a to ponechme stranou termín kraj zapadlých vlastenců) putovala déle - buď byla zadržena nebo nebyl posel.