muzeme udelat u nektereho z tech razidel drobny vypocet? navrhuji vzit co nejvic hranolovite razidlo, presne zmerit vsechny rozmery a zvazit. tim se mozna dobereme k materialu, z nehoz razidlo je (ci vyloucime pripadne podezreni na kovy/slitiny jine).

není to otisk mince do olova?

razdila su ryte - celkom zaujimavy je 1 pfennig 1839 - ktory ma bodkovaného leva🙂 vyzera to ze najpr boli urobene bodky v stite na celu vysku a nasledne horna polovica preryta na leva .. okraj mince je vrubkovany v razidle ..
snazil som sa zmerat 30 grajciar Marie Terezie - meral som to pravítkom kedze posuvne meradlo doma nemam 😕 - takze len cisto orientacne - 35mm ma kazda strana - hrubka je cca 8.5 az 9 mm .. vyryta minca ma priemer 29mm hlbku odhadujem na 1-1.5mm .. vyhlbenie ma mierne miskovity tvar - rozdiel stredu mince oproti okrajom cca 0.5mm ... vaha je 119.44g

Obrázky:

To razidla nebudou .Razidla by měla být kulatá už kvůli rozložení síly , která umožní ražbu a rozhodně ne s převýšeným okrajem .To vypadá , že někdo zalil mici do nějakého kovu , pravděpodobně pod vakuem.....

ok, takze velmi aproximativne spocteno kvadrik bez prohlubne ma objem 3,5 x 3,5 x 0,87 = 10,66 cm^3

prohluben ma objem 3,14159 x (1.45^2) x 0,13 = 0,86 cm^3

celkovy objem je 10,66 - 0,86 = 9,80 cm^3

pri hmotnosti 119,44 g to znamena hustotu 119,44 / 9,80 = 12,19 g*cm^-3

coz je pomerne vysoka hustota, na ocel to nevypada ani nahodou, spis bych rekl, ze to bude slitina olova (olovo ma 11,34 g*cm^-3), muze byt ze s nejakym dalsim kovem. ve vypoctu muze byt samozrejme pomerne velka chyba, po veceri doplnim odhad +/- zohlednujici chybu mereni.

ted jen uvaha o extremech - povazujme hmotnost za dostatecne presnou, za nepresne povazujme spise mereni. udelame tedy kombinaci, aby vysel co nejmensi objem a pak naopak co nejvetsi objem.

oznacim to naschval jen sede, aby nejaky nepozorny clovek nebral tuto uvahu jako smerodatnou!

nejmensi objem (= nejvetsi hustota) bude, kdyz vnejsi rozmery budou podhodnocene a vnitrni (= otisk) nadhodnocene. pojdme pocitat s hodne velkou chybou do minusu pro kvadrik na sirku (3 mm) i na vysku (2 mm) a naopak do plusu s 2 mm pro prumer a 1 mm pro prohluben:
3,2 x 3,2 x 0,67 = 6,86 cm^3
3,14159 x (1.55^2) x 0,23 = 1,76 cm^3
6,86 - 1,76 = 5,10 cm^3
119,44 / 5,10 = 23,42 g*cm^-3
coz je vic nez iridium a je to samozrejme nesmysl (z toho lze z trochou nadsazky usuzovat, ze tak velkou chybu Malkotent mohl jen stezi udelat)

mnohem zajimavejsi bude druhy extrem - tj. co nejvetsi objem (= nejmensi hustota), tedy chyba nahoru u vnejsich rozmeru a chyba dolu u vnitrnich. pouzijme stejne chyby jako vyse, byt uz vlastne vime, ze je to jen stezi realne takovou chybu udelat:
3,8 x 3,8 x 1,07 = 15,45 cm^3
3,14159 x (1.35^2) x 0,03 = 0,17 cm^3
15,45 - 0,17 = 15,28 cm^3
119,44 / 15,28 = 7,82 g*cm^-3

coz dobre odpovida hustote zeleza - ovsem za predpokladu, ze Malkotent neumi naprosto vubec merit

co se stane, kdyz se provede pokus s tim, zda kov zanecha na papire stopu? lze s nim psat?

vypocty jsem nekontroloval, takze pokud by se nekdo obtezoval, budu rad za kontrolu a opravu/potvrzeni

:mrgreen: tak ci onak vychadzam z toho ako blbec - kazdopadne meral som to pravitkom😁 na papier to celkom dobre pise - neviem ci je to mastnotou alebo kovom .. tak na rychlo aspon videjko : https://www.youtube.com/watch?v=EfA1I64tkIg a este jedno : https://www.youtube.com/watch?v=XvdiqjSm3Vw

videa super. priklanim se k tomu olovou. k cemu to mohlo realne poslouzit nevim. mozna bude mit nekdo nejaky napad, ci zkusenost.

Za uvahu by stálo zjištění objemu "razidla" podle objemu vytlačené vody. Pravděpodobně by se jednalo o nejpřesnější objem.

Podle mého názoru si nejsem jist, že se v tomto případě jedná o klasická razidla k ražbě mincí. Spíše si kolky k ražbě mincí představuji tak, jak jsou uvedeny v odkazu na stránky Sixbid v článku č. 4808. Navíc razidla nebudou lehce dostupná, což bude mít za následek vysoké ceny.

Kolky jsou uvedeny i v práci Čermák, Skrbek ..., Tab. 153.-56.

"Razidla" zde uvedená, byla používána v době vysoké produktivity práce, tedy bylo jistě dbáno, aby mince šly lehce vyndávat z razidel. Zde uvedený tvar kolků (obraz mince je "utopen" hlouběji do kolku) by měly v praxi spíše za následek poměrně časté zalisování mince do kolku.

Horní část kolku měla tvar stejný, z důvodu rychlé ražby, nehledě na období posledních několika století. Tyto tvary můžeme registrovat na kolcích z 18., 19. století, ale také ze současné doby (Moravec).

Velmi podstatná je také otázka materiálu, ze kterého jsou zde uvedené "kolky" vyrobeny. Mělo by se jednat o materiál, který se dá dobře kalit. Tedy o železo s vysokým obsahem uhlíku, nemělo by se tedy jednat o ušlechtilé ocele.