Tady jsou ty Pardubice :
http://www.vcm.cz/numismaticka-expozice-a-kabinet-minci-a-medaili-zdenka-kolarskeho/

Expozice je rozdělena do dvou sálů. V prvním jsou mince a v druhém převážně mince a medaile. Mezi vystavenými jsou tlusté groše (tedy pravděpodobně kopie, ale pěkně udělané), drobotina Pernštejnů. Chce to ale si sebou vzít slabší lupu. Líp se pak na tu drobotinu kouká.

Ve vedlejší místnosti je pak expozice zbraní. Taky doporučuju.

Docvaklo mi to, samozrejme niečo pravdy na tom je, ja som sa pri výskume k rigo práci dostal k minciam, ktoré nie sú v expozícii, takže ja som videl naozaj veľmi veľa vecí.

Tvoj zážitok z Hlohovca ma samozrejme teší, najmä keď (trochu samoľôbosti :-)) som pomáhal pri inštalácii. Každopádne je to maličká exúozícia, aj keď veľmi pekná.

Tie Piešťany naozaj odporúčam🙂 Čo sa týka rímskych mincí, tak expozícia je celkom pekná. Len je veľká škoda, že múzeum má pomerne malé priestory a nedajú sa všetky mince vystaviť.

Z tech stalych vystav - na vlastni kuzi zazito - neco malo zde:

Taborsky poklad

Kvetonova sbirka

Kremnica

Pelhrimov

Jinak vidensky kabinet je fajn, Pardubice jsou dobre. V Brne vystavu zrusili - velka skoda a ostuda. Hezke je to i v Kromerizi. Velice prijemne mne prekvapila vystava v Mikulove - [Rimane a Germani v kraji pod Palavo(http://www.rmm.cz/czech/expozice_rmm.html#rimane). Byt to neni jen o mincich (tech je tam ale celkem dost), povazuji ji za jednu z nejlepsich vystav, co jsem videl.

Skoda nekterych vystav, ktere jsou (tedy spis byly) casove omezene. Leckdy jsou zajimavejsi, nez nektere stale muzejni expozice. Co si ted vybavim, libili se napr. Nejstarsi stribrne poklady (Praha 2010) nebo Prazska mincovna (Praha 2009).

Některé numismatické expozice, ať už všeobecně, nebo speciálně zaměřené, jsou velmi zajímavé, ALE od jistého okamžiku tato nabídka někomu nestačí a má zájem poznat i sběratelské fondy daných institucí, vztahující se k danému historickému období. Bohužel, v této oblasti jsem se ale setkal s problémem, kterému ze své podstaty nerozumím. Tato má výtka se vztahuje k problematice neexistujících veřejných databází a pokud má člověk zájem tyto seznamy poznat, musí nejdříve navštívit dané muzeum a seznámit se s interní podobou. To by byl opravdu tak neřešitelný problém, aby tato katalogizace byla dána na veřejné stránky, aby i nejširší sběratelská a numismatická obec měla přehled, co se v sklepních prostorách veřejných institucí skrývá?

V tom s Tebou naprosto souhlasím a hned mne napadá několik důvodů proč tomu tak je:
a/ Lenost
b/ Arogance, někteří pracovníci muzeí považují veřejnost za obtížný hmyz
c/ Po zveřejnění by se již nadalo s mincemi tak snadno čachrovat

Evropa1, částečně za to může neexistence jednotné elektronické evidence. I když není jednotná, neexistuje žádná obecná platforma, která by stála na vyšší úrovni. Dalším problémem je, že ne vše je elekronicky evidováno.

Zákon muzeím veřejnou prezentaci sbírkových předmětů nepřikazuje. Přikazuje jim ale vést podrobnou evidenci o každém sbírkovém předmětu, provádět pravidelnou roční inventarizaci a umožnit zpřístupnění sbírky nebo sbírkových předmětů veřejnosti pro studijní účely (ale s výjimkou sbírkových předmětů které jsou provizorně uloženy).
http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-dedictvi/muzea-galerie-a-ochrana-moviteho-kulturniho-dedictvi/pravni-predpisy-a-metodicke-pokyny/zakon-c--122_2002.pdf

coz je bohuzel velmi casto hrube nerespektovano.

chapu, ze kdyz prijde naka vyhulena hlava s tim, ze chce videt kupu zlatejch minci, tak se asi moc komfortne muzejni pavouci neciti a s pudem sebezachovy, nechtic byt majznuti zkracenou trubkou od leseni ho "s diky odmitnou"

dozadovat se ale moznosti studia zcela obycejnych veci s cenou nijak zavratnou ani historickou, ani realnou a nezavisle na sobe slychat stale dokola vymluvy ve stylu "rekonstrukce, reevidence apod." na ruznych mistech moc velkou ochotou nezavani. celkove je to taktika stylem: a vazne? a vazne to chcete? a nechcete se obejit bez toho? a opravdu to chcete? a je to hra o tom, ze po pul roce si proste reknete, ze jako amater na to nemate nervy, jako by nestacilo tomu obetovat den dva vasi dovolene, jet pul republiky, utratit za cestu a ve finale to jeste poslat do casaku, z nehoz finacne a profesne vytezi vsichni kolem, jen ne vy. takovy je realny obraz spoluprace s vetsiny z muzei. podrobnosti a konkretni pripady sem psat nebudu. "kosilka" sedi.

navic, kamen urazu je spis v tom, ze mnohdy by clovek ani nemel nutne potrebu to videt fyzicky a stacilo by mu mit kvalitni fotodokumentaci, ktera proste neni. i kdyby neexistovala jednatna platforma, vzdy jde vypalit CD/DVD a poslat. jenze ono neni co. ty sbirky totiz proste zdigitalizovane vubec nejsou. a kdyz uz dojde na to, ze pro vas neni problem si za 2-3 hodiny vse nafotit, fotodokumentaci jim prenechat, at z toho neco maji, tak zjistite, ze se o tom musi poradit a sehnat milion povoleni.

tak k cemu tohle vsechno vlastne je?