Jen 3 poznámky:

1) Plat muzeum, hrad ap. - historik VŠ +publikace = 14.000 brutto.
2) Zaplést do toho ČS poslance znamená jediné - ukázat mu, kde by mohl ještě něco beztrestně ukrást.
3) Snad se dostanu k tomu, abych sem taky pár fotkami z moc zajímavého muzea - považuji toto vlákno za moc zajímavý nápad. Děkuji

turtleoverhead napsal/a:

Tady malá inspirace jak by to mohlo vypadat:
http://museum.wa.gov.au/maritime-archaeology-db/numismatics/browse

ano, neco takoveho by to chtelo, ale ve forme tisicu minci🙂

nejsou jedini vysokoskolaci, co berou kulove. davno neplati ze mit VS = zaruka vysokeho prijmu. na druhou stranu v teto oblasti to nikdy nebyl zlaty dul a uz pri studiu museli dobre vedet, ze budou delat charitu, pokud vubec sezenou flek v oboru.

=oliver]

ano, neco takoveho by to chtelo, ale ve forme tisicu minci🙂

=Filozof]

V podstatě se zde diskutuje o dvou různých věcech. Jedna je digitalizace a zveřejnění fotografií jednotlivých (všech) mincí z muzejních sbírkových fondů.
To je věc sporná. Nejen kvůli enormnímu rozsahu, jen Národní Muzeum v Praze má 800 tisíc ks. Takže toto se zpravidla řeší nějakým počtem vystavených obrázků na ukázku. To má u nás i NM a je tam i spousta zajímavých věcí z Chaurovy sbírky. Je to pěkné, ale v podstatě je to jen dekorace spíš pro laickou veřejnost.
Dlužno ale říct, že digitalizované a zveřejněné numismatické sbírky v plném rozsahu nemají pokud vím ani významná zahraniční muzea. Jako vzory beru Berlín a Fitzwilliam.
Představa, že by muzea vystavila v dohledné době na internet fotky všech svých sbírkových předmětů v kvalitním rozlišení je podle mě iluzorní a při pokroku ve falzátorství i riziková.
Jiná věc je digitalizace a vystavení kartoték. Tady by nemělo být o čem diskutovat. To je i ideální řešení pro zájemce z řad veřejnosti, badatele, kteří by si mohli v kartotéce vyhledat, co je ve sbírkách zastoupeno a zažádat si o předložení konkrétní věci ke studiu podle inventárního čísla. Usnadnilo by to práci i muzejním pracovníkům samotným.
Už před více lety se začaly vkládat sbírkové databáze do systému CES, různá regionální muzea s tím byla různě daleko, dalo se v tom najít v hodně případech aspoň to, že mají z příslušného období ve sbírce nějaký významnější soubor. Delší dobu jsem to nesledoval a teď jsem se díval buď špatně, nebo nacházím jen zlomek informací.

Když jsem toto téma nakousl, právě tento pohled jsem měl na mysli.

Časem, "jak sběratel zraje," je nucen rozšiřovat svoje rozhledy, protože spousta mincí mu prošla rukama, zná sbírky svých kolegů a zná aukční nabídky mnoho let dozadu. Tedy mohlo by se zdá, že ho již skoro nic nedokáže překvapit a proto muzejní soubory lze považovat za další možnost, ze které může načerpat další znalosti a to v mnoha směrech. Například je to otázka studování mincí z pohledu jejich pravosti, je to pomoc při studování skutečně vydaného obježiva a zároveň z toho vyplývajícího může zpochybňovat některé ražby, které se stále dokola v odborné literatuře objevují, ale nikdo je ve skutečnosti nezaregistroval. Na to navazuje otázka určení skutečné vzácnosti a případné ceny.

K tomuto našemu snažení by nám právě hodně pomohli zveřejněné seznamy státních institucí. Ušetřilo by nám to hodně času (a nejenom nám), trochu peněz a možná by nás tato práce i víc bavila, protože tak bychom se mohli věnovat tomu podstatnému, co nás zajímá. Podle mého názoru by navíc do procesu vědeckého snažení mohlo být zapojeno mnohem více sběratelů, než vidíme dnes a to je ten hlavní důvod, o který by mělo jít všem, včetně pracovníků muzeí.

V současnosti je situace taková že muzea a galerie ve vlastnictví státu, kraje či obce mají povinnost zapsat své sbírky (ne jednotlivé sbírkové předměty) do již zde zmiňované Centrální evidence sbírek (CES) která je veřejně přístupná. Jedinou cestou jak nyní zjistit zda má některé muzeum ve své sbírce např. konkrétní hledanou minci, je vyhledat si v CES muzea která mají evidovanou numismatickou sbírku (v současnosti jich je v CES evidováno 85) a správce sbírky kontaktovat samostatně. Pak už závisí na ochotě správce zda informaci poskytne a studium umožní. Z vlastní zkušenosti mohu napsat že jsem se setkal jak s velmi vstřícným postojem, tak i s tím že jsem se žádné odpovědi ani po opakované žádosti nedočkal. Obávám se že v blízké budoucnosti se toho mnoho nezmění.

Kucera: Já mám zkušenosti podobné. Ale proč nebýt trochu optimista. Třeba stojí za to náměty posunout dál, samozřejmě ne politkům, těm je numismatika šumafuk, ale přímo tam, kde věc mají na starosti. Vy jste zde o pár příspěvků dříve pověsil suché znění zákona, mě se víc líbí tato prezentace legislativy ze stránek Ministerstva kultury:
http://www.emuzeum.cz/sprava-sbirek/evidence-sbirkovych-predmetu/evidence-sbirkovych-predmetu-sbirkova-evidence/evidence-sbirkovych-predmetu-a-novela-zakona-c-122-2000-sb-platna-od-1-ledna-2014.html

Pro ty, kterým se nechce odkaz otevírat - zde je překopírovaný poslední odstavec doprovodného komentáře:
"Z ustanovení, že sbírka je veřejným statkem, pak plyne, že o sbírku je třeba se starat jako o majetek svěřený, který neslouží pouze svému vlastníkovi (státu, kraji, obci), ale je určen k „obecnému užívání“. To rovněž zvyšuje význam evidence sbírkových předmětů, z níž se správci sbírek nezodpovídají pouze tomu, kdo vlastnická práva ke sbírce vykonává, či ministerstvu, ale veřejnosti."

Ano, snažím se o svou sbírku starat, ale k „obecnému užívání“ bych ju raději nedával!😉

jv64 napsal/a:

"Z ustanovení, že sbírka je veřejným statkem, pak plyne, že o sbírku je třeba se starat jako o majetek svěřený, který neslouží pouze svému vlastníkovi (státu, kraji, obci), ale je určen k „obecnému užívání“. To rovněž zvyšuje význam evidence sbírkových předmětů, z níž se správci sbírek nezodpovídají pouze tomu, kdo vlastnická práva ke sbírce vykonává, či ministerstvu, ale veřejnosti."

to zni moc hezky, skoro jako pohadka 😲 😲 😲

Tak mne napadá, nejsou na to starání se nějaké dotace?😉

Boli ste niekto v Šuranoch? Niekedy sa budem musieť vypraviť, zaujímajú ma veľmi quartingy a Redwitzove denáre z Kostolného Seku.

Obrázky: