tenzor: jde o lisování práškového kovu za vysoké teploty na nějaký obecný kov. Nepopíšu Ti přesně postup, protože nejsem falzifikátor, ale takováto mince má několik příznaků, podle kterých lze falzum určit.

1. Mince bývají matné, jakoby poprášené moukou, někdy až krupičkovité
2. Plocha aversu a reversu se od sebe často kvalitativně liší
3. Hrana bývá upravována dodatečně, takže kov bývá jakoby slitý nebo vyteklý přes okraje

Potom je ještě další možnost a to ta, že se podle originální mince z technické pryskyřice zohotví litý negativ, který se pak potáhne kovem. Tímto způsobem vznikne razidlo, které má ale díky předchozí popsané technice některé vlastnosti litého padělku.

1. Neostré přechody mezi písmem či obrazem a plochou
2. Plocha je opět matná a jemně kropenatá
3. Mince je ražená nápadně pravidelně, neexistují místa, která by byla nedoražená. Může se stát, že celé razidlo má budit dojem "otřelosti", přičemž platí výše uvedené (neexistence nedoražených míst).

Člověk by měl znát výrobní metody. Například uherské dukáty jsou silně plastické, protože byly raženy "za tepla". Pozdější zlaté mince už byly raženy "za studena" a správně by měla být plocha lesklá a obraz a písmo matné.

Na perfektně zachovalých exemplářích (a pokud známe výrobní technologie) se stopy falza dají nalézt snáze. Proto padělatelé často vyrábějí již "otřelé" mince a je to také důvod, proč chci mít ve sbírce nadprůměrně zachovalé kusy.

v obecne rovine ma jan322 pravdu, ale ma to jednu vadu - neznam material, u nehoz by se to vyplatilo a mel by hustotu odpovidajici zlatu... pokud o necem vite, sem s tim...

co se tyce metod RFA, XPS, XRF apod. vsechno jsou to metody povrchove a jako samotne naprosto k nicemu, co se tyce odhalovani falz. tedy vlastne jak Fidzi pise.

kdybych znal zlatnika, co je uplny blb a spoleha se na RFA, pozlatim stribrnou cihlu a zbytek zivota mam kopyta na stole...

Mince Josefa II. sleduji dlouhodobě, ale na podobně ražený dukát jsem ještě nenarazil. Dle mého názoru se jedná o falzum.

oliver: netvrdil jsem, že znám výrobní postupy. Pouze vím to, že falza vzniklé prvním způsobem mívají přesnou či originálu velmi blízkou váhu. Proto se dívám na plochu a hranu mince.
Jako jediný kov mě napadá olovo nebo stříbro potažené vysokou vrstvou zlata. Taková mince by zákonitě ale měla být vyšší a s větším průměrem. Nechce se mi to počítat, ale o kolik by byl větší a vyšší dukát o váze 3,49 gramu, kdyby šlo o falzum při použití zmíněných kovů? O velké číslo se jednat nemůže.

Bohužel, na aukcích nemám možnost minci zvážit, proto se musím zaměřit na jiné metody.

jj, ja chapu a souhlasim. pouze upozornuju na nesoulad s tvrzenim tenzora... tj. ze tvrdi, ze mince je, co se tyce parametru v poradku (ja o tom zatim presvedcen nejsem, ale tvrdit to jiste nemohu). samozrejme pokud ano - nekdo udelal, mozna prave dle popisu jaky jsi uvedl, falzum/kopii ze zlata odpovidajici ryzosti. jak moc by se to vyplatilo nevim, toto - 1786 G - by snad nejak zvlast cenne byt nemelo? Pak by samozrejme to na hrane mohla byt pouze zanesena spina.

shrnuto. ztracime tu cas nad nedostatecne charakterizovanym materialem. teoretizovat tady o cemkoliv je uz naprosto zbytecne. podstatne bylo receno. ostatní musi byt veci ne blbych dojmu ci filosofie, ale dukazu a cinu.

Taky bych to tak viděl.. jinak z které aukce to je, se nebudu vyjadřovat, dokud nebudu mít 100% jistotu.

Tu je fotka. Je tam použitý iný typ písma.

Obrázky:

Túto mincu som si vybral ako darček, mincu už mám
http://aukro.sk/predam-vzacny-dukat-marie-terezie-1742-kb-i2686814805.html
...nezdá sa mi ten strieborný fľak nad hlavou Márie Terézie, voľným okom to tam vyzerá byť prilepené, v lisované ...môže to byť chyba pri razbe?

http://www.mcsearch.info/record.html?id=385375 ...minca z toho istého razidla

Obrázky:

Je to opravovaná stopa po ušku, alebo dierke. Inak by som to asi reklamoval, pri takej drahšej minci.

Tak výsledky hydrostatických testů padělek nepotvrdily.. resp. pokud o padělek jde, tak je to zřejmě unikát, protože výroba by stála více než kdyby byla mince ze zlata.
Naměřená hustota byla 18.8232 g/cm3. To je asi 98.3% hustoty nešizené mince s dukátovou ryzostí 986. Reálná ryzost vychází na cca 967/1000. Nevím nakolik velká to byla odchylka v té době, ale je jasné, že použití olova nebo jakéhokoli běžného kovu je naprosto nereálné. Použití wolframu by teoreticky možné bylo, ale podle toho, co jsem si zjistil, by byly náklady a obtíže spojené s výrobou mince takové, že by bylo levnější a jednodušší minci prostě odlít ze zlata.