Pátral jsem ještě víc a tady je vysvětlení.

Jedná se o "tkaninovou" plombu, tj tou se zavazovalo zboží a na tý tkanině byla plomba, která uzavírala "balíky" s obchodním zbožím.

http://www.colchestertreasurehunting.co.uk/baleseals.htm
tady se tomu nějakej angličan věnuje.

Obrázky:

takhle to vypadá v celku

Obrázky:

žil jsem tedy dodnes v omylu, že textilní plomba znamená plomba kterou se pečetily zásilky textilu.

ďakujem za objasnenie, zase som o niečo múdrejší

milles to já děkuju, ty jsi tu přišel s tou textilkou, díky tomu jsem mohl vystopovat k čemu to vlastně je, taky nějaký doma mám.

Paul napsal/a:

Jedná se o "tkaninovou" plombu, tj tou se zavazovalo zboží a na tý tkanině byla plomba, která uzavírala "balíky" s obchodním zbožím.

Na VŠ jsem psal seminárku na téma textilní manufakturní výroby v Českých zemích, a proto si pamatuji, že jsem se s pečetěním textílií setkal v odborné literatuře. Schválně jsem se do té seminárky díval, mám tam tento stručný odstavec:

Patent vydaný 3. srpna 1750 stanovil základní parametry příze a plátna a obsahoval i další nařízení týkající se jejich prodeje. Aby se zamezilo skupování kvalitní příze pro zahraniční trhy, byl umožněn její nákup pouze domácími obchodníky a zpracovateli. Trhy s přízí a plátnem mohly být pořádány pouze ve městech, která měla mít funkci obchodních středisek s polotovary i hotovými výrobky. Vesnické tržní právo nebylo povoleno, aby se tak zabránilo podloudnému vývozu příze i plátna ze země. Na plnění těchto ustanovení dohlíželi krajští hejtmani, na kvalitu plátna zase kontroloři, kteří každé plátno opatřili z obou stran pečetí. Jelikož se však vládní nařízení nedodržovala, byl vydán 1. března 1753 dodatek k patentu, který zakazoval handlování příze a plátna do ciziny pod přísnými pokutami a konfiskací zboží.

Čerpal jsem z knihy Arnošt KLÍMA, Manufakturní období v Čechách, Praha 1955, s. 305-307.

Takže použití plomb (pečetí) mohlo mít i další důvody.

odliv kvalitního materiálu do zahraničí, zajímavý, že to chránili.

Šlo o to, že v duchu merkantilismu se razila obchodní strategie, která požadovala zpracování domácích surovin doma a vývoz už pouze hotových výrobků. Odliv surovin (v tomto případě polotovaru - příze), se hlídal. Zákazem vývozu surovin a jejich zpracováním v zahraničí, předcházela habsburská vláda dovozu drahého zboží, když je bylo možné vyrobit doma levněji (což samozřejmě přinášelo i pracovní příležitosti atd.). Proto Habsburkové povolovali příchod cizích odborníků znalých manufakturní výroby, kteří však byli protestantského vyznání a dostávali tak ve svém vyznání úlevy (protestantství jim bylo tolerováno). Je to celkem zajímavé téma, které právě velmi podrobně zpracoval již citovaný Klíma.

klobuk dole pani!
chcel som jezera otravovat.....ale vy ste to vyriesili, dik:)

http://www.altpostgeschichte.com/index.php?page=Thread&postID=61002#post61002

http://www.altpostgeschichte.com/index.php?page=Thread&postID=56388#post56388

http://www.altpostgeschichte.com/index.php?page=Thread&postID=60178#post60178

http://www.altpostgeschichte.com/index.php?page=Thread&postID=60846#post60846

Zase tu mate taku zaujimavu temu..komu sa chce nech sa na to na doplnenie pozrie..
S peknym pozdravom A.