Bavíme se o razítkách nebo přetiscích?

Dal jsem to asi do špatného vlákna. Chtěl jsem se bavit o razítkách, která zvyšují cenu známky třeba stonásobně.

mozu zvysovat pokial posta niekde platila len par dni, alebo den...

Tak například, odhadem: první falešné, druhé pravé, třetí nevim, ale dobové nebude. Jak tohle řešit? Koupím si do sbírky čistou sérii, protože vážně nechci mít padělky. Ale štve mě to.

Obrázky:

kupuj v cistom

slon - asi by se na to hodilo jiné téma.

Skoro celá PČ 1919 je například razítkovaná z ochoty. Přesto se sbírá. Neviděl bych to až tak černě. Čistou známku do sbírky přeci filatelisté také kupují jen pro svou potěchu a nikdy nesplní své poslání, že by sloužila pro uhrazení poštovného. To, že jsou některé známky razítkované z ochoty. No bóže. U některých to lze poznat jednoznačně u jiných ne.

Zkuste si, ale najít třeba opravdu poštou prošlou kompletní sérii všech známek Umění ČR. Jak hnusná razítka na ně někdy pošta dává. Nebo jak se k nim chová, když tím frankujeme.

Nebo z Rakouska některé jiné (lepší) hodnoty. Já bych to spíše viděl z jiné stránky. Razítkované známky jsou nyní většinou dost levné a nemají někdy dost ani kam klesat pokud jsou z ochoty.

Naopak pokud jsou to pěkné razítkované kousky (opravdu prošlé) může jejich razítko hodnotu zvyšovat tak jako jí zvyšuje například již u klasiky Rakouska.

Určitě bych se toho nebál. Známky, které pro příklad uvádíte mají přece jako razítkované hodnotu sotva pár korun. Bez ohledu na to zda je razítko z ochoty nebo není. Rozhodně se nedá říci, že to jsou padělky. Prostě je to jiná kvalita.

Tím neříkám, že padělky dražších známek razítkovaných neexistují.

Já jsem docela rád, že i k nám z Německa konečně dorazila debata o ražených známkách. Odjakživa jsem dával (z estetických důvodů) přednost pěkně čitelným razítkům z provozu před vlnkami, natištěnými "razítky" a pochybnými otisky "přes růžek" a ejhle, ono se to časem vyplatí. Pokud je razítko "z ochoty" ale jedná se o dobový otisk, tak nevidím důvod, proč ho do sbírky nezařadit. Jinak viz příspěvek Z. Jindry - u některých známek je prakticky nemožné sehnat prošlé kusy z korespondence. Některé známkové země mají prostě příliš málo obyvatel :-). Třeba takových 50-70 obyvatel Pitcairnu by mohlo posílat cenná psaní 12 hodin denně a stejně by neuspokojili světovou poptávku po svých známkách v raženém stavu. Jiná věc jsou padělky a dodatečné otisky - podívejte se např. na Aukro do rubriky Protektorát - možná 80 % "ražených" známek bude s razítkem Prag 1/Praha 1 otiskovaným dodnes.

Některé známky ani ražené neexistují, nebo jen velmi, ale opravdu velmi vzácně a na dopise pak dosahují i desetitisícových částek. A to ne že by tyto neměly plnit poštovní funkci, ale proto, že jejich vydání se tak nějak "nesetkalo s dobou".

Ano přesně tak. Tam už se hojně razítka falšují ke škodě sběratelů.

Třeba švýcarská sedící 40 c Helvetia na žilkovaném papíře, Mi. 42. Tam se i ortodoxní sběratel ražených známek musí spokojit s neupotřebeným exemplářem.