Ve svých důsledcích se válka dotkla například personálního obsazení vlastního poštovního úřadu. Velká část poštovních úředníků musela nakonec stejně mobilizovat a odejít na frontu, což samozřejmě poznamenalo běžný poštovní provoz, a tím i chod celého poštovního úřadu. Muži chyběli, na jejich místa nastoupily ženy…

Odjezd na frontu. Bohužel, nedatovaná fotografie z brněnského nákladního nádraží...
(obrázek nalezen volně dostupný na internetu).

Obrázky:

Toto období je z hlediska historie poštovního provozu a pak také především z filatelistického
a sběratelského hlediska zajímavé jednou věcí. Během dlouhého válečného konfliktu byly podány statisíce dopisnic a korespondenčních lístků tzv. vojenské polní pošty. Mezi vojáky na frontě a jejich rodinami to bylo ve své době jediné možné spojení.

Ani tato sběratelská oblast není objektem mého zájmu, a tak v mé sbírce zaujímá opravdu jen velmi okrajové místo, ale do určitého období brněnského nádražního poštovní úřadu prostě neodmyslitelně patří. Věřím, že je spousta sběratelů, kteří se tímto obdobím zabývají...pokud mají k tématu cokoliv, vložte to sem, doplňte, co jsme neřekl...

Vojenské polní pošty jako takové vznikly ve většině evropských zemí již v 17. století. Tedy ve stejné době, jako začaly vznikat moderní poštovní, respektive doručovací, služby. Území Rakousko-Uherské monarchie nebylo pochopitelně výjimkou. A samozřejmě ani samotné město Brno. Připomeňme si jen datum 13. 7. 1809, kdy vstoupily do Brna v podvečer kolem 18. hodiny první oddíly Napoleonova maršála Davouta. Začala druhá francouzská okupace města, trvající téměř 4 měsíce. V archívech jsem například dohledal informaci, že 4.listopad 1809 byl tím dnem, kdy i v Brně byl zřízen polní poštovní úřad. Město Brno jako takové se stalo „posádkovým městem“ (trvale zde pak sídlila vojenská posádka). Polní pošta jako taková se na území Brna aktivuje ještě v červnu roku 1866, kdy se Rakousko střetlo s Pruskem a Itálií (svoji činnost ukončila ještě v srpnu téhož roku po uzavření mírové smlouvy, kdy Prusové odtáhli z Brna). Od této doby, až právě do vypuknutí Světové války, bylo město Brno mimo jakákoliv vojenská střetnutí, nekonaly se zde ani vojenská cvičení či manévry a polní pošty nebylo třeba.

Až vypukla v roce 1914 Světová válka. Vytvořené polní pošty zajišťovaly kontakt vojáků s domovem, stejně tak zajišťovaly dopravu zpráv mezi jednotlivými vojenskými oddíly. Byly součástí armády a řídily se armádními předpisy. Součástí polní pošty byly také třídírny a sběrny. Například právě v Brně byla zřízena třídírna polní pošty, mající vlastní dvoukruhové poštovní denní razítko s domicilem „BRÜNN“ a datovým můstkem, pro poštu z oblasti východních Čech a Moravy. Zásilky se v nich třídily na jednotlivé pluky a dále dle praporu, baterií a švadron.

Dovolím si pro podbarvení textu přiložit další dvě fotografie. Našel jsem je volně dostupné na internetu...bohužel nedatované, bez bližšího popisu.

Ta první je polní pošta přímo na frontě a ta druhá zachycuje kancelář polní pošty...

Obrázky:

Vojáci na frontě fasovali zdarma dopisnice polní pošty, růžové kartičky jsou osvobozené
od poštovného (toto platí i pro korespondenci ze zázemí, zasílanou vojákům, důstojníci si ale museli poštovné řádně zaplatit), růžová barva je odlišuje od ostatních dopisů a dopisnic.
Ty růžové totiž nemohou přijímat civilní pošty. Všechno se u polních pošt točí kolem přesného čísla konkrétní polní pošty (ta rakousko-uherská jich měla téměř 1200!), zásilek je mnoho, není možné zjišťovat při dodání jmenovitě jednotlivé adresáty.

Pár takových poštovních zásilek, samozřejmě prošlé přes brněnský nádražní poštovní úřad, ve své kolekci pro doplnění jeho historie mám...a příště je sem vložím a ukáži, nebojte se...

Ze sběratelského hlediska jsou tyto dopisnice a korespondenční lístky zajímavé pak především mnoha otisky různých doplňkových razítek, která se jimi při odeslání opatřovala. Všechny vojenské útvary používaly speciální útvarová razítka různých podob, která sloužila jako důkaz osvobození zásilky od placení poštovného, stejně tak nemocnice, lazarety a jiná zařízení pro nemocné a raněné. Pošta z fronty se také pochopitelně podrobovala vojenské cenzuře, nesměly uniknout žádné informace, které by mohly pomoci nepříteli k vítězství. Různá řádková gumová cenzurní razítka na zásilkách tak dodnes svědčí o tom, že adresát zásilky nebyl jediný, kdo napsané řádky četl.

Upozorňuji jen ale na to, že to je seřazeno bez jakéhokoliv logického nebo sběratelského uspořádání. Nesbírám to a nerozumím tomu. Snad jen, že všechny zde zobrazené poštovní zásilky spojují tři skutečnosti - Světová válka – polní pošta – město Brno (resp. brněnský nádražní poštovní úřad)...

Růžové lístky polní pošty (osvobozené od placení poštovného) nesměly civilní pošty přijímat. Pochopil jsem ale, (snad správně), že růžové lístky mohli nevyplaceně posílat i příbuzní vojákovi na frontu... Otisk orážecího stroje brněnského nádražního poštovního úřadu na tomto růžovém lístku polní pošty svědčí o tom, že adresátem je voják a je mu posílán pozdrav od rodiny...

Obrázky:

Otisk orážecího stroje brněnského nádražního poštovního úřadu na tomto růžovém lístku polní pošty podle mne zase svědčí o tom, že pisatel (voják) je po zranění hospitalizovaný v brněnské nemocnici (viz přídavné otisky gumových razítek) a píše "domů" na lístku, který nafasoval ještě když byl na frontě.

Smutné počtení o tom, jaká je válka svinstvo a jak pozamenala osudy lidí...

Obrázky:

Pisatelem tohoto lístku byl důstojník. Porto je vyplaceno poštovní známkou...

Obrázky:

Zajímavé jsou také lístky vojáků, kteří jsou hospitalizovány ve špitále někde v Brně...

(Obrázek je pouze ilustrační, bez datace a popisu, získaný z internetu)

Obrázky:

Vlastní rekonvalescence vojáků po nemocniční péči pak probíhala v Brně například
v církevních objektech a zde ubytovaní vojáci opět hojně využívali služeb nádražního poštovního úřadu (dopisnice podaná počátkem roku 1916)

Obrázky:

Vzácná dobová fotografie nemocniční stanice a jejího přijímajícího lékařského personálu na brněnském hlavním nádraží (1915)

Obrázky: