Moderátoři: dejvy, pavlinka, smith, regula_jan
Příspěvky: 3 246
Zaregistrován
26. 2. 2020
A ta studna na nádvoří, ke které dnes průvodci vodí japonské turisty a vypráví jim pověst o panně Johance …?
Ta studna, která je dnes součástí dvora, je skutečně středověká, ale… ještě před zahájením celkové rekonstrukce bývala přestropena a skryta trávníkem pod úrovní terénu dvora. Dnes už je opravená a odkrytá a můžete se přes zdobnou mříž podívat, jak je hluboká. Budete-li mít baterku, uvidíte za tmy dole ve stěně i portál. Jde o otvor do historických sklepů pod domem. Prý sem měly ústit široké podzemní chodby pro krytou a bezpečnou poštovní přepravu koňskými povozy ve dřívějších nebezpečných dobách a koně se právě v této studni měli možnost v podzemí napájet. Studna tu sice je, ale ony údajné podzemní chodby, bohužel, dosud objeveny nebyly …
Navíc to není TA studna. Ta „pravá Johančina“, do které skokem ukončila svůj život zamilovaná dívka, je kousek od sochy, skryta hluboko v podzemí mezi prvním a druhým suterénem sklepů. Dnes je navíc do půlky zasypaná a tedy nefunkční.
Jak říkám... všechno bývá jinak ...
Obrázky:
Příspěvky: 3 246
Zaregistrován
26. 2. 2020
Tím královským dědičným poštmistrem pánem z Meceru (otec onoho Jeronýma) o kterém je v pověsti zmínka byl ve skutečnosti Jan Jiří Metzger, který tuto funkci vykonával dlouhých 43 let, dokonce byl i brněnským starostou (dnes bychom řekli primátorem), byl poslancem moravských stavů ve Vídni, diplomatem a osobním důvěrníkem císaře Leopolda I., který ho za jeho zásluhy a za věrné služby povýšil do šlechtického stavu a brněnský poštmistr se tak mohl psát jako „von Metzburg“.
Bohužel, do dnešních dnů nám po Janu Jiřím Metzgerovi z Metzburgu (1623 – 3.3. 1698, jeho podobu na některé z dobových rytin nebo obraze se mi také nikde nepodařilo dohledat) zůstalo v Brně jen pár drobností ...
Třeba zjevně neúplná kamenná deska ve zdi na dvoře domu (je na ní korunka z erbu rodiny Metzgerů, letopočet 1680 a písmena G M a V B, chybějící fragment byl asi další součástí erbu), kterou na zeď zdejšího poštovního úřadu umístil patrně přímo on sám.
Obrázky:
Příspěvky: 3 246
Zaregistrován
26. 2. 2020
Mnozí na ní vidí siluetu ďábla … co vy?
Obrázky:
Příspěvky: 3 246
Zaregistrován
26. 2. 2020
Že šlo skutečně o významnou osobnost Brna 17. století svědčí i to, že v kostele sv. Jakuba Staršího (Většího) je po úpravě interiéru kostela od roku 2016 dodnes uložen v presbytáři vedle severních chórových lavic vlevo od oltáře bohatě zdobený barokní náhrobek z jeho hrobu od Mathiase Thomasbergera ze zdejšího zrušeného hřbitova u kostela, kde byl roku 1698 pohřben.
Obrázky:
Příspěvky: 3 246
Zaregistrován
26. 2. 2020
Detail z náhrobku, kde můžeme číst jeho jméno a funkce...
Obrázky:
Příspěvky: 3 246
Zaregistrován
26. 2. 2020
Dalším významným představitelem tohoto rodu je syn Jana Jiřího Karel Josef z Metzburgu, následný dědičný poštovní správce v Brně. K tomuto titulu přišel na základě zvláštní smlouvy nejvyššího dvorského poštmistra hraběte Karla J. Paara, jakmile osobně složil kauci ve výši 6 000 zlatých....
Tolik malé okénko z dějepisu, ale ta budova si to zasloužila. Příště už to bude zase o dopisech a razítkách... já jen chtěl, abyste viděli, kde byly ty dopisy o kterých si povídáme V Brně až do roku 1838 podávány a oráženy ...😃
Příspěvky: 3 246
Zaregistrován
26. 2. 2020
Dalším razítkem, které se na brněnském poštovním úřadě v první polovině 19. století používalo bylo razítko, v ležaté kurzívě, ozdobně psané, dokladováno Žampachem i Ing. Votočkem (v jeho seznamu č. 4). V různých variantách (uvádí se dokonce až 4 ks) a v poměrně širokém rozmezí let 1819 – 1832 (já mám ale ve své sbírce dopisy s tímto razítkem dokonce ještě z roku 1834 a 1835). Jednotlivé varianty tohoto razítka se od sebe liší drobnostmi, kterými se už dostáváme na úroveň filatelie a mezi tuzemskými filatelisty oblíbených tzv. „hradčanských mušinců“.😃 Asi nejvýraznějším a bez lupy běžně postřehnutelným detailem je pro rozlišení jednotlivých variant jednak délka slova „Brünn“, tloušťka písma a především malé psací nebo tiskací „r“ a jeho tvar.
Já dohledal zatím varianty tři.
Obrázky:
Příspěvky: 3 246
Zaregistrován
26. 2. 2020
Pravdou je, že toto razítko je co do otisku mizerné. Složitost písma, tehdejší razítkovací barva a hrubý dopisní papír, spolu moc nekamarádily. Najít pěkný otisk tak není vůbec jednoduché ….
Jeden ve své sbírce mám … Přikládám obrázek ...
Obrázky:
Příspěvky: 3 246
Zaregistrován
26. 2. 2020
Jak říkám... často je otisk tohoto razítka mizerný ...
Obrázky:
Příspěvky: 3 246
Zaregistrován
26. 2. 2020
Když už si ukazujeme dopisy z dob dávných, měl bych asi vysvětlit, proč vypadají tak, jak vypadají... Dříve neexistovaly obálky, tak jak je známe dnes (tím "dříve" myslím období, kterému se říká tzv. "předznámkové, tedy do doby, než přišly na svět poštovní známky).
Popsaný list dopisu se poskládal, případně vložil do druhého poskládaného listu, napsala se na čistou plochu těchto listů adresa a pečetilo se na zadní straně. Buď papírovými pečetěmi nebo voskovými.
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.