A co prověřit oba typy razítek tím, že by se skeny ve vyšším rozlišení daly přes sebe? Pokud jsou stejné - tedy s odstraněnou stříškou, tak by se měly přesně shodovat.

Děkuji za nápad, zkusím to jak budu mít chvilku. Určitě by to mohlo některou z tezí podpořit ...

Děkuji, od Vás obzvlášť potěší. Co článek ... to už jsou pomalu zárodky budoucí knížky😉 Však víte z dřívějška jakou podobu to má jako příloha v Merkur Revue.
Ale jinak je to škoda - o Vaší pečlivosti, důslednosti, filatelistických a poštovních znalostech jsem se opakovaně přesvědčil ve Vaší knize o známkách Mauritius Post Paid, kterou jste mi před pár dny předal...

Mám pocit, že jsem někde četl (snad ve Votočkovi), že na recepisy se používaly právy ty starší, již vyřazená razítka (což se mi potvrzuje na recepisech se znojemskými razítky).

Ano, vím o tom a i já to mám ve své sbírce na hodně kusech Recepissů. Určitě se k tomu dostaneme, až začnu o nich povídat. Jen nechápu proč tomu tak je. Přeci Recepiss byl odbavován společně s podávanou zásilkou. Proč tu orazil poštmistr jedním razítkem a pak vzal do ruky druhé (staré, běžně nepoužívané) a orazil jím recepiss …?

Při třídění své sbírky brněnských celistvostí si často vzpomenu na úvod jedné z „Filatelistických povídek“ pana Františka Langera (Colonia Popper)… je to tak pěkně napsané, a přesně to vystihuje podstatu mého sbírání, že neodolám, poruším všechna ta autorská práva nepráva a tuto část povídky sem přepíši …😉

„Pan Král pořádal staré rakouské a uherské známky s takzvanými poštmistrovskými razítky. Stůl byl již pokryt hromádkami vetchých a zažloutlých dopisů a pan Král se nad nimi usmíval.
Člověk se může pousmát, jako by zahlédl zdrobnělou věčnost, když vidí, jak se před jeho očima uzavírá poslední článek řetězu dlouhého osmdesát let. Před Králem se sešla na hromádkách psaníčka po osmdesáti letech, jako se před osmdesáti lety scházívala vždy na určité staré poště a před určitým panem poštmistrem, připravena k další dopravě. Podle různosti razítek, panem poštmistrem domácky zhotovených - odtud jejich pojmenování -mohl dnes poznat, který poštmistr a na které poště pracoval. Nejen který, ale i jaké povahy byl ten starodávný , skoro předpotopní poštovní přednosta: šetrný nebo skoupý, který šetřil barvivem takže otisky jeho razítek téměř úplně vybledly nebo marnotratník, jestliže naléval tolik oleje do barvy, až zamastil půl obálky, nedbalec často zapomínal měnit datum, pedant nasazoval razítka vždy přesně na stejné místo, fantasta razítka sázel do různých obrazců, muž s uměleckým citem si zhotovil razítko velmi ozdobné, starý fajfka používal za razítko zátku, jak si sebral ze stolu …!“

V druhé polovině 30.-tých let 19. století se objevilo razítko v ležaté kurzívě, jde první druh brněnského razítka u kterého se objevila možnost nastavitelného datování (den a měsíc)! Ing. Votoček toto razítko datuje do roku 1836, Žampach (podle mě) zcela chybně už do roku 1822. Já bohužel, dopis s tímto razítkem ve sbírce dosud nemám...

Obrázky:

Přibližně ve stejné době, možná, že současně, se objevila obdoba předchozího razítka. Je u něho slabší síla textu, delší vrchní oblouček vytvářející na konci tečku a delší text „Brünn“. Žampach i Ing Votoček shodně toto razítko datují do roku 1836. V mé sbírce jsou dopisy dokazující, že se tímto razítkem orážely zásilky ještě roku 1849...

Obrázky:

Tady už ukázkou dopisu mohu posloužit …😃

Obrázky:

A ještě jeden, tentokrát cenný dopis adresovaný do Boskovic ...

Obrázky: