Moderátoři: dejvy, pavlinka, smith, regula_jan
Už jsme se tady o tom bavili (příspěvky č. 64 a 65)…
„Aufgabs -recepisse“ ( „Recepisse“ / „podací lístek“) z roku 1852 oražený dvěma razítky – místem podání (řádkové BRÜNN) a „datumovkou“ (Brünn 9. SEP.)
Proč se na stvrzení recepissů používala stará razítka (v tomto případě dokonce dva různé starší typy!), když dopisy již byly orářeny v roce 1852 klasickými kruhovými razítky, to opravdu nevím ...
Obrázky:
Dostáváme se do roku 1837. Velice pěkné razítko, které následně „udalo směr“ několika dalším typům a druhům pozdějších razítek. Dekorativní linka oddělující nápis „BRÜNN“ a v rámečku nastavitelné datum (den a měsíc), to vše v ozdobném rámečku ze dvou linek s bílými perličkami. Ing. Votoček i Žampach stejná datace – rok 1837 ...
Obrázky:
Dům, v jehož dvorním traktu stála budova brněnského poštovního úřadu býval ve vlastnictví vážené patricijské rodiny Metzerů (o brněnském poštmistrovi a primátorovi Johannu Georgu Metzgerovi z Metzburgu tu už zmínka padla), v roce 1774 přechází dům do držení hraběnky Quadailleové, v létech 1755-1767 ho vlastnil Hájek z Waldsttätenu. Od roku 1779 se tu uvádí jako majitel Josef hrabě ze Žerotína a pak další Žerotínové, až do roku 1856, kdy dům koupil řeznický mistr Jiří Paleček. Dům už byl ale v té době značně zchátralý. V roce 1839 bylo dokonce uvažováno, že se zbourá, nechá se pouze jeho dvorní část s budovou pošty a na jeho místě se postaví nový dům … Tím historie nejstaršího brněnského poštovního úřadu v tomto domě definitivně končí...
Jen pro zajímavost – v roce 1830 pracovalo na tomto jediném brněnském poštovním úřadě v dnešní Orlí ulici osm úředníků, tři praktikanti dva listonoši.
Roku 1839 nakonec skutečně došlo k přestěhování tohoto, ve své době jediného, brněnského poštovního úřadu do dnes již neexistujících prostor po bývalé Správě erárních statků v budově na tehdejší Verlorene Gasse – posléze Ztracené ulici č. 68 (dnešní Poštovská ul.).
Bohužel fotografie budovy, která dnes už nestojí se mi dosud nikde nepodařilo dohledat...
Vím jedno. V jejím sousedství stával na rohu ulic Verlorene Gasse (Ztracené ul., dnešní Poštovské) a Dolní Jánské – objekt, ve kterém byl asi od roku 1787 hostinec „U tří knížat“ (fasáda arkýře na rohu byla ozdobena třemi obrazy knížat)
Šlo o další věhlasný brněnský hostinec, kde byla během téměř sta let jeho existence ubytována řada prominentních osobností z celé Evropy … Napoleonův maršál Alexander Berthier (1805), pruský král Bedřich Vilém a pruský princ Jindřich August (1814), portugalský král Don Miguel a další. Bylo to místo, kde již někdy ve 14. století stával dům patřící pánům z Boskovic. Jak ale šla staletí, měnili se majitelé, bouralo se, stavělo se, přestavovalo. Fotografiezobrazuje budovu - jednu z nejstarších ve městě - těsně před jejím zbořením. Dům totiž prodala poslední majitelka pí. Kramerová, vdova po obchodníku s kůží, po smrti svého muže poštovnímu eráru pro možnost výstavby tolik potřebné zcela nové budovy pro hlavní brněnský poštovní úřad, který sídlil, jak už jsme si řekli, v nevyhovujících prostorách po bývalé Správě erárních statků … ale o tom zase někdy jindy...
Obrázky:
Zde bych se rád na chvíli zastavil. 30. léta 19. století jsou obdobím, kdy se v provozu brněnského poštovního úřadu začala na poštovních zásilkách objevovat (tzn. používat) tzv. doprovodná razítka. Jde především o různá razítka s textem „FRANCO“ (tj. potvrzení o úhradě poštovného - viz např. č.50 na obrázku s přehledem těchto razítek), která se používala vlastně až do roku 1850, kdy se zavedením poštovních známek v našich zemích, se jejich používání stalo následně již zbytečným. Pro své zvýraznění měla červenou barvu, známe ale i otisky modré, zelené, černé i hnědé a známe je ve spoustě rozmanitých podob. Pojmenování „doprovodná“, zde ale ztrácí svůj význam, pokud je slovo „FRANCO“ v jednom razítku spojené s legendou „BRÜNN“. Tato razítka jsou pak v provozu běžně používána jako klasická denní razítka … ale o nich až zase někdy příště😉
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.
