Paul napsal/a:

barbar - nestřílel😃 Neblázni zas.
Pokud vím, projevy nesouhlasu byly, Churchill hřímal dost, i představitelé armády..Nedávno jsem tu projev jednoho postoval. Oni tu hanbu moc dobře cejtili..
Já tu zradu neomlouvám, svinstvo, jen bych paušálně neodsuzoval celý národy.

Hanbu pocítili, ale až po napadení Polska, pak si,, volové,, uvědomili důsledek Mnichova..
Mnichov byl,, buď a nebo,, Najivně věřili Hitlerovi a mysleli si že si tím ochrání zadky,.. 😉
Samozřejmě byl tady Churchill, jakási politická záloha, kdyby to náhodou nevyšlo, což se stalo...

Když budu zacházet hoooodně daleko..
V podstatě to může být i případ dneska, kdy jsme znovu spojenci se západními velmocí.. Pokud nedejbože by šlo do tuhého, budeme my či jiné evropské země politická záloha k vyjednávání, popřípadě použití jako náplast,, míru,, či oddálení nevyhnutelného... Pro západ náplast, pro východ možným taktickym bojovým pásmem..

Což je logický, jsme nicotná zem, každej hájí svoje zájmy a vojenský smlouvy se porušujou neustále. Tak to prostě bohužel je.

Paul napsal/a:

ferovyobchodnik - no píšeš nebudou tanky z csr, vyrobíme hned víc svých 3 a 4, event uspsime 6

To prostě nebylo možný. Němci nedokázali vyrobit víc tanků. Naopak vyráběli strašně málo..Rozdělili tankový divize na poloviny, používali naprosto nevhodný PZ I a II (z nouze). On i sám Guderian zmiňoval, že naše tanky jim vytáhly obrovskej trn z paty a umožnily v dalších kampaních se realizovat. O nějakém uspíšení Tigeru ani řeč, ten ani nebylo v plánu vyrábět, nutnost těžkejch tanků vyvstala až v Rusku při srážce s jejich technicky revoluční technikou.
Ono vlastně nešlo jen o tanky, těch zbraní všeho druhu od nás bylo strašně moc. Vše jsme vyráběli celý roky aby si nikdo nevystřelil.

ano, vyráběli málo, ale ne proto, že nedokázali, ale proto, že to nebyla dlouho priorita. jako ekonom jsem se vždy možná až víc zajímal o tuhle stránku války a prostě hitler jako diletant podcenil i tohle. až speer tomu dal řád a pořádný tah (kdoví jak to bylo s todtem). a 3 i 4 se začali vyrábět ještě před 38, i když samozřejmě "naplno" se rozjeli až 39. celá tahle fikce jen u mě poukazuje na to, že po zkušenosti s csr mohli rozjet naplno už dřív...
stejně jako 6tka, o které se začalo přemýšlet již 37/38, kdyby naráželi víc tady, pak ve francii (třeba kvůli válce s csr), tak na fr. tanky mohli již 6tku ve vývoji a výrobě přitlačit...
samozřejmě vše od začátku (tvůj příspěvek) je těžká fikce. třeba i pro to, kdo tu tisíciletou říši řídil. ale kdyby třeba wm udržel otěže déle, mohli přitlačit i na tanky... atd

a nechci samozřejmě podceňovat kořistní věci, zase tolik o nich nevím (nejvíc se vždy mluví o tancích - ale těch bylo tuším 250? tj. jedna divize?) - ovšem ve finále i to hrálo proti nim - roztříštěnost mnoha druhu výroby (typologicky) - špatný na logistiku, opravy, nedostatek náhradních kusů (to ovšem do konce války, radši sestavili nový stroj, než aby měli dost kusů na opravy... nechápu)

Z tohoto krátkého shrnutí je tak patrné, že v době Mnichovské krize a cca půl roku poté (posledních 12 tanků pro Švýcarsko bylo dodáno v květnu 1939) na tom co se výroby tanků nebylo Československo vůbec špatně. Ba naopak. Proti cca 300 tanků Pz III a Pz IV v březnu 1939 bylo schopno Československo vyrobit více jak jednou tak velké množství kvalitních strojů. Možná k smůle armády byly tyto počty z velké části realizovány až po Mnichovu a převážně pro zahraniční zákazníky. Pokud by čs. armáda měla v září 1938 mnohem vyšší počet tanků, možná by se jak velení, tak politici rozmýšleli jinak, zda přijmout či nepřijmout mnichovský diktát. Německo na tom totiž nebylo zdaleka tak, jak hlásala jeho propaganda, které se z části i dnes u nás (a nejen u nás) věří. Z jejich několika tisíců tanků byla ve skutečnosti více jak polovina pouze tančíky s (Pz I) s kulometnou výzbrojí, které z boje mohl vyřadit i obyčejný pěšák s průbojnou municí. Těch kvalitních (Pz III a IV) bylo pak na celou délku fronty žalostně málo.

Převzato z Palby!

je otázka asi 5ti kliknutí dohledat si čísla výroby tanků (vč. převzatých a následně vyrobených), tj. držet se zdrojů a faktů. ale co, jedu na kolo, dokud není neskutečně vedro... snad zítra zaprší

Převzato z tisku!

Proti čs armádě by bojovaly pouze verze Pzkpfw I a II s mizivou bojovou hodnotou a 65 ks Pzkpfw III + 5 Stg III. Pzkpfw III raných verzí navíc trpěl chybějící vnější maskou kanonu (zavedena až po polském tažení), kdy se v bojích proti polským vojákům zjistilo, že se ve vnitřní masce se mohou zaklínit nepřátelské střely a znemožnit změnu náměru. Všechny rané verze Pzkpfw III měly kanon ráže 37 mm, tedy byly na úrovni čs Lt-35 - a těch měla čs armáda více.

Čs armáda měla k dispozici tanky 347 ks Lt-35 a Lt-34 s dělem ráže 37 mm, kterým Pzkfw II mohl ublížit jen na sebevražednou vzdálenost a typ I vůbec(byl to ekvivalent 70 ks čs tančíků Lt-33 bez významné bojové hodnoty). Problémem byl poruchový podvozek Lt-35.

Další mýtus je o nasazení letounů Ju 87 proti tankům. První prototyp letounu s charakteristickými tvary poprvé vzlétl 17. 9. 1935 poháněný motorem Rolls-Royce Kestrel V. Druhý prototyp již měl domácí motor Jumo 210Aa a dvojitá směrovka byla nahrazena jednoduchou. Na konci roku 1936 bylo hotovo deset předsériových kusů Ju 87 A-0, které následovalo celkem 252 sériových Ju 87 A-1 a 2. Ovšem použitý motor Jumo 210C o výkonu 471 kW (640 k) byl na takto velký letoun slabý a ten tak mohl nést půl tunovou pumu jen, když střelec zůstal na zemi! Počátkem roku 1938 tak vzlétl prototyp nové, aerodynamicky upravené verze Ju 87B, která dostala nový motor Jumo 211D o výkonu 882 kW (1 200 k). Takto upravený letoun již vyhovoval požadavkům na něj kladeným a bez problému unesl 700 kg pum. Sériová výroba začala na podzim 1938 a dala celkem 1 630 exemplářů. V září 1838 měl Hitler k dispozici pouze 264 letounů Ju 87 v nevyhovující verzi A (2 prototyp + 10 předsériových + 252 sériových letounů) se slabým motorem. Slavná verze B se ještě ani nezačala vyrábět. https://www.valka.cz/10362-Junkers-Ju-87-Stuka-a-ceskoslovensti-stihaci Využitelný Ju 87 A nebyl typem, který rozbíjel armády Francie.

Strašení o tancích valících se Moravou, Slezskem nebo Čechami je nepravdivé. Žádný tankový útok by se nekonal, protože Hitlerovy tanky měly v září 1938 kromě mizivé bojové hodnoty na úrovni tančíků (I a II) ještě značné technické problémy a byly silně poruchové. Tanková síla Wehrmachtu v době Mnichova 1938 je pouhá iluze. Ze které se ovšem Němci dokázali poučit a značnou část chyb postupně odstranit.

FO

vyráběli málo, ale ne proto, že nedokázali, ale proto, že to nebyla dlouho priorita.

Tanky měly ve válečný výrobě vždy prioritu před ostatní výzbrojí. Zakopanej pes byl v průmyslu, kterej nepracoval efektivně. (V začátku války.) Co armáda požadovala, nebylo dodáno.

Tiger vznikl jako přímá reakce na Sovětský tanky(KV a T34). Nebylo potřeba ho stavět dřív, Tiger nebyl tank, kterej se dal vyrábět ve velkejch sériích. Bojoval jen jako doplňková těžká zbraň, v minimálních počtech. Páteří tankovejch divizí byl pz IV následně Panther.
On navíc Tiger se ani nehodil pro Blitzkrieg v počátku války. Byl příliš pomalej a měl nehoráznou spotřebu.

Kolik tanků Němci převzali přesně sám nevím, ani ostatní výzbroje a výstroje. Číslo by mě zajímalo..
Na webu v rychlosti jsem našel:
Moderní zbraně československé armády představovaly přibližně dvouletou produkci všech německých zbrojovek.
Jednalo se o 2175 polních děl, 469 tanků, 500 protiletadlových zbraní, 43 000 kulometů, 1 090 000 pušek, 114 000 revolverů, zhruba jednu miliardu nábojů a tři miliony protiletadlových granátů.
Vyjmenované zbraně a střelivo by stačily k vyzbrojení zhruba třiceti divizí, to znamená asi poloviny tehdejšího wehrmachtu!
Ukořistěná děla představovala na seznamu obzvláště významnou položku, protože speciálně československé těžké dělostřelectvo patřilo mezi nejmodernější v Evropě

To jsou strašlivý čísla! Docela mě to šokuje, pokud je to pravdivý údaj..Je to víc, než jsem si dodnes myslel.

ovšem ve finále i to hrálo proti nim - roztříštěnost mnoha druhu výroby (typologicky)
To je pravda, už jsme se tu o tom nedávno bavili, ale na naše tanky to neplatí. Měli dobrý zázemí, továrny je vyráběly dál, náhradních dílů dostatek.. na šasi našeho lt 38 vznikaly i další moderní zbraně (Hetzery, Mardery, samohybný děla)

Ta paleta Německejch výrobků je opravdu nehorázná. I banální závada na vozidle často zapříčinila jeho odvoz hluboko do zázemí na opravu.

Ale jo, nastudoval sis to pěkně 😉

Strašení o tancích valících se Moravou, Slezskem nebo Čechami je nepravdivé.

Já si dovolím trochu oponovat. Koukal jsem kdysi na rozložení sil. Naše tanky byly v rámci tehdejší běžný doktríny rozdrobený na podporu pěchoty po celý republice. Němci soustředili tanky do jednoho úderu ("Klotzen, nicht Kleckern!" jak říkal Guderian). I když to byly slabé I a II, nemělo by je co zastavit. Pěchota nedisponovala protitankovou výzbrojí, navíc v tý době se pěchota tanků panicky bála. Ve Francii a ostatních kampaních se ukázalo, že i pz I a II pokud jich je soustředěno hodně a těsně je podporuje letectvo a pěchota..nelze je zastavit.¨

Něco jinýho by bylo, kdyby naše armáda udělala z těch 300 tanků jednu divizi..ALe to je kdyby..a revoluční nasazení tanků(pz sbory) v tý době pochopili jen Němci.