V historických pramenech jsou i jiné názory, ale znáte to, po bitvě je každý generálem. Přiznám se, že ten malý chlapík nepatří mezi mé oblíbence i když to hlavě měl zajímavě složené.

Nejsem specialista na napoleonské války. Na ten článek jsem narazil náhodou. Nevěděl jsem, že u Borodina se šlo proti opevněným liniím.

Altmann reaguje:
Opevněná linie je jistě blbůstka, ale když se někdo zapojí do diskuze, asi bych mu více pomohl. Já jsme to pochopil. Děkuji i Vám za pochopení.

Doplním chybějící údaje o celkových strátách německý ozbrojených sil v ww2.. Ať to tady máme.. 😉
Zkopirovano.. . Článek.. Jaroslav Šajtar..

Souhrn a analýza ztrát spadaly v generálním štábu vrchního velitelství Wehrmachtu (OKW) na ústřední úřad (oddělení) evidence ztrát ozbrojených sil na lidech. Měsíční hlášení zpracovávaná tímto úřadem byla nejúplnější a dostatečně přesná. Poslední souhrnná zpráva zpracovaná touto institucí pocházela ze 14. března 1945 a zahrnovala celkové ztráty německých ozbrojených sil ode dne vypuknutí druhé světové války, tedy 1. září 1939, do 31. ledna 1945. Podle nich činily 8 333 978 osob (2 001 399 mrtvých, 4 429 875 raněných a 1 902 704 nezvěstné a zajaté). Jenže bije do očí, že podle téhož zdroje činily ztráty k 31. prosinci 1944 9 063 728 osob. Za měsíc tudíž klesly o 729 750 osob! Dokonce i velmi slabý matematik pozná, že to z logického hlediska není možné, když v lednu probíhaly gigantické a nesmírně krvavé boje na východní frontě, doznívala německá ofenzíva v Ardenách a Alsasku..
Ve Spolkové republice Německo vycházel Válečný deník vrchního velitelství Wehrmachtu, v němž jsou ztráty od 1. září 1939 do 31. ledna 1945 rozděleny podle válčišť. Seznámit se s nimi je víc než poučné. Podle tohoto přehledu ztratila pozemní vojska (celá operující a záložní armáda, včetně zbraní SS a svazků dobrovolníků) na východě (Polsko, Sovětský svaz; nezbývá než se modlit, aby se nevynořil nějaký „odborně zdatný“ starosta a netvrdil, že většina těchto ztrát připadla na polské tažení na podzim 1939) 5 622 411 vojáků, v Norsku po invazi 84 247, na jihozápadě (Afrika, Itálie) 408 333, na jihovýchodě (Balkán) 89 109, na západě před invazí Spojenců 161 256 a po invazi 699 883, záložní armáda 53 978, na zranění zemřelo 295 659 vojáků, následkem úrazů, nemocí a sebevražd 160 237, neobjasněné případy představovaly 17 738 úmrtí, což dává dohromady 7 592 851 osob. Kriegsmarine ztratila do 31. prosince 1944 v Atlantiku a přilehlých mořích 147 619 osob, na východě 10 433, ve Středomoří 16 367 a 11 125 následkem úrazů, nemocí a sebevražd. To dělá úhrnem 185 544 osob. Luftwaffe přišla na západní frontě, včetně území třetí říše, o 132 914 osob, z toho po invazi o 77 956, na jihu (severní Afrika, Středomoří, Itálie, Balkán) o 119 563, na východě (Polsko, SSSR) o 218 960, v podnicích, leteckých školách, učilištích a ostatních zařízeních o 39 883, následkem úrazů, nemocí a sebevražd o 19 976, úhrnem tedy o 531 296.
Poslední čtyři měsíce: velká neznámá
V roce 1945 se dosavadní, poměrně přesný systém evidence ztrát německých ozbrojených sil zhroutil. Jestliže po kapitulaci obklíčené skupiny armád „B“ v Porúří v dubnu 1945 veškerý organizovaný významnější odpor Němců na západní frontě de facto ustal, na východní pokračoval s neztenčenou měrou. Poslední souhrnné hlášení o ztrátách německých bojujících pozemních vojsk od 1. září 1939 do 20. dubna 1945 pochází z 26. dubna 1945 a je pod ním podepsán náčelník zdravotnické služby při vrchním velitelství pozemních vojsk (OKH), generální štáb pozemních vojsk a generální ubytovatel. Neslo označení „Přísně tajné. Jen pro velení“ a vyčíslilo ztráty celkem na 8 314 950 vojáků, z toho 6 366 649 na východě, 83 762 příslušníků 20. horské armády v Norsku a severním Finsku, 1 264 282 na západě, 439 009 na jihozápadě a 117 054 na jihovýchodě. Na východní frontu připadlo 84,4 % padlých, 86,1 % raněných a 57,5 % nezvěstných. Celkový podíl východní fronty na trvalých ztrátách činil 66,5 % a na celkových 77,6 %. Pokud ctěné čtenáře zajímá jejich podrobnější rozpis, nebudeme je napínat a sdělíme jim, že pouze v období od 1. ledna do 20. dubna 1945 činil na východní frontě podle desetidenních hlášení šéfchirurga německé pozemní armády týkajících se armády a skupin armád, jak jsou zachována ve Spolkovém a Vojenském archívu, 98 512 padlých, 472 183 raněných a 251 909 nezvěstných. Velmi odůvodněně lze předpokládat, že i tyto nemalé cifry jsou značně neúplné. Snížený podíl východní fronty na trvalých ztrátách ve srovnání s celkovými lze snadno objasnit obrovským množstvím vojáků, kteří se masově vzdávali příslušníkům západních armád koncem války.
Ve válce proti Sovětskému svazu se ztráty německých pozemních vojsk v období od 22. června 1941 do 20. dubna 1945 vyšplhaly na 1 021 786 padlých (z toho 1373 v Norsku a severním Finsku), 4 052 481 raněných (z toho 60 419 v Norsku a severním Finsku) a 1 376 025 nezvěstných (z toho 6851 v Norsku a severním Finsku), což představuje celkem 6 450 392 (z toho 83 643 v Norsku a severním Finsku). Jestliže tedy zapřisáhlý antikomunista, ale zároveň vysoce erudovaný ministerský předseda Spojeného království Winston Churchill v roce 1944 prohlásil, že „Rudá armáda vypitvala německé vnitřnosti“, neznělo to jako pouhý kompliment mocnému a užitečnému spojenci, nýbrž jako konstatování zcela reálného a tehdy všem myslícím lidem jasného faktu.
Pokud se zaměříme na poslední dvě dekády konfliktu v Evropě, podíl sovětsko-německé fronty značně vzroste, neboť počet padlých a raněných Němců v těžkých bojích o Berlín, ve Východním Prusku a v pražské strategické útočné operaci výrazně převyšoval jejich krvavé ztráty (blutige Verluste, jak je označuje německá terminologie) v Itálii, západním Rakousku, severním a jižním Německu a v bojích proti Titovým partyzánům na Balkáně. Ruský publicista Boris Vadimovič Sokolov soudí ve svém díle SSSR a Rusko na jatkách. Ztráty na lidech ve válkách XX. století, vydaném v Moskvě roku 2013, že počet padlých a raněných německých vojáků na východní frontě dosáhl v posledních dvaceti dnech války 110 000 až 120 000 a jinde sotva 15 500; spíše nepřesáhly osm tisíc. Je dobré mít tato čísla na paměti. Vyznívají totiž velmi věrohodně.

Ten článek jsem včera četl, myslím v reflexu.

Paul napsal/a:

Ten článek jsem včera četl, myslím v reflexu.

Tak to mě mrzí, myslel jsem že tě tím potěšim.. .

Někde pěkný tabulky ztrát dle jednotlivejch bojišť mám. Celkem podrobný.

Možná si to někdy upravím jako obchodník, všechny tabulky z knih naházím do excelu. Abych je měl pohromadě.

Páni sa pochlapili.😲

https://www.youtube.com/watch?time_continue=57&v=x_lDNvwTx6Q&feature=emb_title

To muselo dát děsně práce a přitom taková blbost 😃 😉

Zkopirovano.. . Článek.. Jaroslav Šajtar..

Toto je docela dobrý článek. Já jej znám, ale četl jsem to v ruských novinách, snad to nebude vadit. Otázka jen, kdo to od koho opsal