Na té spojce vyznamenání má jen základ nižšího důstojníka:¨
Záslužný kříž III. třídy s KD
Stříbrnou a bronzovou záslužnou medaili
Karlův vojenský kříž 1916
Medaili Za zranění
Se svoji jednotkou se proslavil neb v rámci armády vraždil domělé komitéty ( v Srbsku partyzány), totéž prokazatelně v Černé Hoře.Po roce 1918 se zapojil ihned do budování státu Maďarsku a opět vraždil, kradl a pálil osady a statky. Spolupracoval s organizaci Šípové kříže a v roce 1944-45 s jednotkou SS. V rámci státu dosáhl nějakým zázrakem hodnosti plukovníka, ale byl degradován Jeho přívrženci mu razili pamětní medaili, origo velmi vzácné faleristé to tehdy znali.
Obecně hrubý nevzdělaný bílý bolševik

Obrázky:

Zkrátka, byl to pěkný vejlupek. Na druhou stranu se ozývají hlasy, že mu přece jen trošku křivděno, protože jeho "služeb" často využíval Horthy, byť se k němu později moc nehlásil. Prostě, sám o sobě by asi nebyl až taková ***, kdyby neměl podporu.
Ovšem skončil špatně i na vojáka. Není známo ani místo ani den jeho smrti. Ztratil se při obléhání Budapešti (jako řada jiných) a určitě nezdrhl k Američanům, ti tehdy byli daleko za horama. Nejspíš ho zlikvidovali Sověti, aniž by tušili o koho jde, pokud už jen nezahrabali mrtvolu neznámého důstojníka do nějaké jámy.
Na druhou stranu v tom Lajtabánságu se zřejmě projevil jako docela schopný velitel a podle všeho si tam on a celá Rondyos gárda teror odpustili.

Existuje info, že se dostal do ruského zajetí a makal v gulagu, kde i zemřel, v tomto případě to bylo jedině správné. ANO, Hortymu hodně pomohl, ale ti i plk Lehár, ale to byl inteligent. Mně zcela nejvíce rozzlobilo jeho chování v době války,podívejte sem na jeho uniformu a on jako polní důstojník nemá ani řád Železné koruny, neb mezi štábními důstojníky byl proto své hrubé jednání neoblíben.Mně ty jeho postoje vysvětlil jeden kolega, který se zabýval problematikou památníků v Černé Hoře a to jméno nám tam procházelo. Bela Kun byl zcela vlevo, ale byl to skutečný vrah, dokonce jeden ze střelec na rodinu cara, a tento pán byl přesně opačného myšlení, ale kdo zabil více lidí je nejasné, rozdíl mezi nimi není.Jak zde stále píšete bolševik je vždy vrah, tak v tomto případě je nutno souhlasit zleva i zprava. Měli viset vedle sebe!

Víte, to bylo přesně to podhoubí roku 1956 msta a to vždy nejde neb vždy trpí lidé.

Ale zase, že by se Sověti nepochlubili a nevydali ho maďarským soudruhům k exemplární popravě? Se mi nějak nezdá. Samozřejmě za předpokladu, že věděli o koho jde.

Pavle,
já to neprezentuji jako tvrdou pravdu, jen jako jednu z možnost, ale je to celkem jedno, dnes to nemá cenu rozebírat.Já jsem jen prošel nějaké prameny.
V každém případě se zde shodneme, že zlo musí být potrestáno a je jedno zda jde zleva či zprava. Zlo a msta jsou ruku v ruce.

Intervence bývalých spojenců, těžko se potom divit, když v roce 1938 se vykadili na malé ˇČeskoslovensko:

Již v prosinci 1917 Spojené státy, Velká Británie, Francie a jejich spojenci uspořádaly konferenci, na které bylo rozhodnuto o vymezení oblastí zájmů na území bývalé Ruské říše. Jinými slovy, „západní partneři“ plánovali rozdělit největší stát na planetě mezi sebou a zástupci „Bílého hnutí“ jim měli v tomto pomoci.
Kontakty byly zřízeny před invazí.

Během zahraniční intervence v letech 1918-1921 bylo Rusko rozděleno na zóny vlivu. Kdyby byly plány intervencionistů realizovány, ruská země by neexistovala v současných hranicích.
Období občanské války v Rusku bylo jediné v historii Ruska, kdy se Američanům podařilo roztahovat se na ruském území. Politický chaos v Rusku vytvořil mimořádně příhodné podmínky pro rozdělení země do sfér vlivu až po zavedení přímé kontroly nad nejzajímavějšími oblastmi v politicko-vojenské nebo ekonomické oblasti.
Murmansk byl pro Anglii velmi zajímavý – jako největší přístav v regionu. Vzhledem k tomu, že Anglie a Francie neměly v té době dostatečné síly k uskutečnění zásahu, obrátily se na Spojené Státy o pomoc.
Prezident Woodrow Wilson souhlasil s tím, že pomůže.

Jednou z amerických priorit v okupaci Dálného východu a východní Sibiře bylo zřízení kontroly nad transsibiřskou železnicí. Zavedení kontroly nad nejdůležitější železnicí bylo výhodné především pro Spojené Státy, protože umožnilo kontrolu přepravy zboží a přírodních zdrojů.
Americké vedení považovalo za nezbytné vytvořit z Ruské říše řadu nezávislých států.

Co se týče Ruska, plánovalo se ho rozdělit na Ukrajinu, velké Rusko (evropskou část země) a Sibiř.

Američané pěstovali myšlenku na vytvoření sibiřské republiky, která by samozřejmě byla pod plnou kontrolou Spojených Států. Americkou podporu získal admirál Kolčak, kterého v té době Západ prorokoval jako vůdce sibiřského státu.

Američtí intervencionisté využili „pozvání Bílých“ naplno. Vyvážejí dřevo, kožešiny a zlato z Dálného východu. Americké firmy získaly od „kolčakovské vlády“ povolení k obchodování výměnou za půjčky od Citibank a Garanti Trast.

V srpnu 1918 okupační síly Američanů, Britů a Francouzů obsadily Archangelsk, vyhlásily stanné právo na okupovaném území, zavedly vojenské soudy, během okupace vyvezly ze země zboží v hodnotě více než 950 milionů rublů ve zlatě.

Americký velvyslanec v Rusku, David Francis doslova trval na obsazení Dálného východu: „Trvám na nutnosti vzít pod naši kontrolu Vladivostok a Murmansk a Archangelsk dát Velké Británii a Francii“.

Senátor Poindexter, ve své výzvě k intervenci přímo řekl:
„Rusko se stalo jen zeměpisným pojmem, a ničím jiným už nikdy nebude. Síla jeho jednoty, organizace a schopnost obnovy navždy zmizela. Národ neexistuje“

Všichni si chtěli urvat kus masa z ruského medvěda.

Americké jednotky ničily místní obyvatelstvo. Více než 50 tisíc ruských občanů (více než 10% z celkového počtu obyvatel) bylo nahnáno do věznic v Archangelsku, Murmansku, Pečenge. Pouze v provinční věznici Archangelsk bylo zastřeleno 8 tisíc lidí, 1020 lidí zemřelo hladem, v důsledku nachlazení a epidemií.
S místním obyvatelstvem, kteří podporovali „Červené“ zacházeli brutálně.
Ruský Státní historický archiv Dálného východu disponuje mnoha dokumenty o páchaných zločinech – od uřezávání uší, nosu a dalších částí těl za živa, až po vypichování očí bajonetem.

Západní Evropa může nabídnout východním sousedům jen export revolucí a přípravu bratrských válek.
Jakýkoli zásah do záležitostí východních sousedů ze strany západní Evropy – to je vždy přípravná fáze pro další intervence, rozdělení zemí a rozdělení společnosti, pro hospodářské škrcení a zkázu, až v konečném důsledku úplné zničení země.

USA a západní Evropa nikdy neměly žádné jiné cíle. Historie nemůže být oklamána!

Zkuste si to jen pozorně pročíst

Altmanne, čteš příliš mnoho sovětského tisku 😉

Kognitivní možnosti mozku se věkem zhoršují...

Turte, já se jdu teprve podívat na ruské vojenské noviny, protože tak jak je to formulované v české tisku to neznám

Musíte dospět,, třebas se Vám to zde mezi námi i podaří. zatím jen plácáte, Junáku, Junáku!