Jenom technická poznámka k vaší diskuzi:
Současné pěchotní zbraně (útočné pušky např.M16 či Galil) mají úsťovou rychlost střely takřka cca 1000 m/s, tj. srovnatelnou s rychlostí střely z tankového děla.

:-D Brouku brouku

Paule, jen doplním, ta rychlost byla téměř 2x oproti krátké hlavni. Ale vysokou úsťovku měli i pantery a 88mm, samozřejmě pak všechny PaK-y

Pro zajímavost muškety ze 17 století
400 m/s

kanon Canon obusier de 12 z roku 1853 439 m/s

Kanony z Napoleonský éry se mi "Muzzle velocity" nepodařilo najít. Asi to bude podobný.
Bude mít pravdu i barbar, koule z Napoleonskejch děl musely lítat dost pomalu, přesto dokázaly zabíjet průletem.
Asi by to chtělo názor někoho fundovanýho, zajímalo by mě to.

Paule, jak chceš zabít kolem průletem? Nejde přeci jen o úsťovou rychlost...

To už je slušný. Četl jsem, jak na M16 po přezbrojení z M14 US vojáci v poli nadávali, že je to plastová sračka. Náročná na údržbu, často se zasekává.
Dokonce prej ze začátku nacházeli hodně mrtvejch s rozmontovanou M16...Než se vojáci naučili, že nemůžou z M16 střílet dlouhejma dávkama, ale přerušovaně, zbraň udržovat atd.

Moc nechápu otázku.

Ano pouze průletem kolem cíle, tak to zmiňovali svědci. A nebylo to nic výjimečnýho, narazil jsem na tuhle informaci v knížkách o Napoleonice opakovaně.

Pak jsem náhodně četl to o WW2, jak američanům lítaly v interiéru hlavy nejtů, když kolem byť jen prolítla střela z Panzer IV "special".. Tam přímo autor zmiňoval použití právě větší energie při výstřelu.

Fyzika je moje slabá stránka.

Rázová vlna, vzniklá průletem střely má jen takovou energii, která se rovná úbytku energie samotné střely dané odporem vzduchu.

Tzn. ruční zbraně, které mají energii střely v řádu stovek Joulů (krátké zbraně) či tisíců Joule dlouhé zbraně) vytvářejí rázové vlny s energií maximálně v řádu jednotek, ale spíše jen zlomků Joule na 1 metr jejich dráhy. Taková malá energii nemá sebemenší šanci někoho při pouhém průletu zranit či dokonce zabít.

V případě dělové/tankové střely, která má energii cca nejméně 1000x větší, bude energie rázové vlny již ve stovkách či spíše tisících Joule na 1 metr dráhy. Taková energie už může nadělat paseku... Takže klidně věřím těm vyraženým nýtům v tancích při těsném průletu kolem pancíře a myslím si, že na vrub dělovým koulím připadají i ty úmrtí pěšáků bez zjevného střelného poranění. Myslím, že kulka z muškety by to rozhodně nedokázala...

Jedna zajímavost - střela z hodně těžkého děla (380-406 mm), jaké se používaly na bitevních lodích, byla dokonce schopná při blízkém průletu zničit/poškodit letadlo. Což se používalo při blížících se leteckých útocích. Třeba německý Tirpitz se takhle bránil salvami z těžkých děl proti britské bombardovací eskadře. Ovšem, marně - bylo jich příliš mnoho.

.............vždy šlo o vytvoření protiletecké přehrady. U těch dělových koulí opatrně, pochopitelně ty koule při dopadu skákali a zabili více vojáků.
Těžké kánony dokázali zabíjet na lodi (dřevěné) třískami až metr dlouhé a u tanku také moc ne legrace. Tank snesl střelu to je pravda, ale ve vnitřku létaly nýty a střepiny. Také nerozumím fyzice, téma však je zajímavé. Podobné to bylo u min, u plamenometu, zase nejen oheň, ale i nedostatek kyslíků. U těch tankových střel existuje doklad, kdy jmenovanému důstojníkovi čs. sboru prolétl mezi nohami granát ráže 45 mm, ale asi to byla na delší trase. Dobré téma.

Hadanka na dnes: kto sa nachadza na fotografii?

Obrázky: