https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/sedivy-islamisticke-skupiny-v-bojich-o-nahorni-karabach-mimo/r~cb7739a806f111ebb1110cc47ab5f122/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=66aQ70RERic-202010080804&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

aspoň už člověk ví, komu fandit. Na jedný straně osmanský Turecko, Azerbajdžan a muslimové ze Sýrie..Na druhý menší Arménie. (má za spojence Rusko.. )

Pokud Turecko umožňuje přesun Islamistů a tím eskalaci, mělo by bejt ihned vykopnutý z NATO..

Nelze fandit nikomu, vlastní boje začali útokem Azeru to je pravda. Moskva naopak s Armény nic společného nechce mít, svoji základnu má naopak v Ázerbájdžánu. Ruská čeká, ale vojensky nevystoupí. nemá proč. Jde o naftu a zde je Rusko spojeno s Ázerbájdžánem. Horní Karabach opravdu Arménii nepatří a prezident Aliev má pravdu, když řekl, že na jednání čekali 8 let. Armeni zničil taktickou skupinu azeru v průsmycích Azeři zase techniku Armenům V Rusku je názor takový, že Armeni jsou něco jako Cikáni či Židé. Já to sleduji, ale nadšení z Ruské strany žádné. Gen. Šedivý však má svatou pravdu
Nic nekomentuji, jen toto je z ruských novin, uvidíme, necháme tomu vývoj, ale jediné řešení je plnit dohovory!
Pokud se Vám toto nelíbí, řekněte si, já to smažu a fanděte jako na fotbalu.

Problém je ten, že Armeni jsou roztažení po celém světě a diaspora v USA to jsou voličské hlasy. Azeři také a mají naftu a tak co dělat? Sever Turecka je protiturecký, jsou tam právě Armeni. Faktem je i to, že historici začínají zkoumat genocida Arménu z roku 1915 / Angláni a Frantíci). Pokud něco dalšího vyčtu, napíši, ale zkuste jiné noviny, nypř. anglické, tam já nechodím, neb anglicky neumím.

Proč hned tak osobně? Proč mazat?
Já Váš názor respektuju.
Mám prostě silnej problém stranit státu, za kterym stojí Turecko a islámský bojůvky..Tak nějak..z historickýho hlediska..raději "fandit" Židům a Cikánům. 😕

Altmann tím, že máš jinej názor, nestáváš se mým nepřítelem. Pokud tu takovej dojem vyvolávám, je to asi moje chyba, ale není tomu tak. Od toho jsou diskuze.

Já to popravdě moc nesleduji, ale asi začnu.
Syrskej konflikt jsem sledoval celkem podrobně, byly k tomu pěkný online mapy a rozbory.

1. netýká se Vás
2. ten problém fandění mám i já
3. týká se to blbečků a jejich invektiv

Vlastně jste jediný, kdo má rozumné názory a snaží se o objektivitu. Již několikráte jsem Vám psal, že to nemáte vztahovat na svoji osobu. Já jsem řekl, že sem chodit nebudu, ale zase jsem to porušil.

Altmann tak vlákno jsme zakládali spolu, tak není důvod nechodit.

Vložil jsem mapku pro lepší pochopení. Irán poslal na severní hranici plně hodnotnou divizi tanků a a proč. Irán zde pomáhá Arménii neb na severu žijí opět lidé ( nevím který je to kmen) nepřátelský Iránu a jsou obavy o zapojení těchto skupin ze severního Iránu na pomoc Arménii, Je to složité a i nepochopitelné. Křesťanská Arméni a Irán, kdo by to řekl. Arméni nemá hranice s Ruskem, řto co teď. Gruzie je přítel Turecka. Jak vidíte, je to patová situace a možné je jen mírové řešení, ale jak čtu, Arménie se chlubí, že sestřelila dva drony Azeru a tak to pokračuje.

Obrázky:

Íránské a gruzínské orgány nabídly své zprostředkování za účelem navázání dialogu mezi Arménií, Náhorním Karabachem a Ázerbájdžánem. Stalo se tak 27., respektive 30. září, kdy se zdálo, že k velké válce nemusí dojít.

Tato možnost je dnes téměř jediná, aby se zabránilo tomu, že by zde nová místní válka přerostla v mnohostranný vojenský konflikt. Dlouhodobá konfrontace mezi arménskou a ázerbájdžánskou stranou je přímým a zjevným důsledkem geopolitické duplicity mocností, které zahájily urovnání konfliktu.

V tomto ohledu je typické prohlášení íránského ministra zahraničí Javada Zarifa ze dne 27. září:

Vyzýváme strany, aby okamžitě ukončily nepřátelství a zahájily dialog s cílem vyřešit sporné problémy. Naší sousedé jsou naší prioritou a jsme připraveni nabídnout služby zprostředkovatele, které umožní jednání. Náš společný region potřebuje mír.

Po Teheránu nabídla Gruzie své zprostředkovatelské služby. Jak uvedl její předseda vlády Giorgi Gakharia dne 30. září,

další eskalace situace bude mít extrémně negativní dopad na bezpečnost celého regionu. Gruzie má s oběma zeměmi dobré sousedské vztahy. Nastolení míru je ve společných zájmech a jsme připraveni uspořádat prostřednictvím našeho zprostředkování dialog mezi zástupci konfliktních stran v Gruzii.

Budou ale Baku a Jerevan poslouchat volání Teheránu a Tbilisi? Nebudou „mocnosti OBSE“ bránit zprostředkování Íránu a Gruzie? Není na místě připomenout, že zprostředkováním vedení gruzínské SSR byl na konci 20. let 20. století regulován status některých regionů arménsko-ázerbájdžánského pohraničí.

Kde je OBSE?

Aktuální události v arménsko-ázerbájdžánském konfliktu se odehrávají za podmínek trvalé přítomnosti tureckých vojsk v nachičevanské oblasti Ázerbájdžánu. Tam, jen 30-40 km od Jerevanu, mluvíme o významné skupině vojenských poradců pro Turecko.

Dnes však musíme hovořit o úplné politické bezmocnosti takzvaného formátu OBSE, který byl stanoven stejnými mocnostmi, které neústupně ignorují zapojení Turecka do konfliktu na straně Baku.

V této souvislosti je pochopitelné jak nedávno ohlášená poptávka tureckého prezidenta Erdogana po Arménii „okamžitě ukončit okupaci území Ázerbájdžánu“, tak bezuzdná anti-arménská propaganda v Turecku a Ázerbájdžánu.

Ve skutečnosti existuje záměrná provokace k účasti samotné Arménie na konfliktu. Rusko je navíc tlačeno ze všech sil, aby do něj zasáhlo, s odvoláním na rusko-arménskou dohodu o vzájemné vojenské pomoci (1997) a společnou účast Ruska a Arménie v CSTO ( „Arménie proti Ázerbájdžánu: rovnováha sil“ ).

Tyto události opět ukazují, že notoricky známý formát OBSE je neudržitelný nejen jako síla schopná vyřešit konflikt; je to ve skutečnosti obrazovka jeho eskalace. Turecko, které se, zdá se, účastní tohoto formátu, navíc oficiálně podporuje Ázerbajdžán v jakékoli obtížné situaci v celé linii jeho vojenského kontaktu s Arménií a Náhorním Karabachem ( „Pokud ne pro Karabach“ ).