Zkuste to, měl by jste vědět, co dokáže příhraničí, špatně postavená hranice atd. Prostě to zkuste, pravda, připravte se na nejhorší. Potom Vy i já lépe pochopíme cenu života.

Paul napsal/a:

Ano, nechat umíraz zajatce v bídnejch podmínkách je zločin. Já na tu Volyň nějak zatím nenašel chuť, tuším negativní zážitek z utrpení lidí.

Ja to také nemusím, ale onehdá jsem to shlédl.. Zajímavě zachycené oné pohnuté události té doby...

Volyň,
já to do dnešního dnes "nestrávil" taková lidská hrůza v takovém provedení, já to raději nebudu psát. Je to takové až osobní.

Tak vidíte, přesně proto se mi do toho nechce.. Ani nabarvený ptáče se mi nechce pouštět.

Paul napsal/a:

Tak vidíte, přesně proto se mi do toho nechce.. Ani nabarvený ptáče se mi nechce pouštět.

To zvládneš.. Ikdyž takové filmy např. včetně pianisty, kterého aktuálně dávají na nova cinema a mnohé další jsou trocha zkreslené či více nebo méně, nebo naopak nedokážou zachytit onu realitu a utrpení, člověk si dokáže alespoň trochu přiblížit krutost doby..

Nabarvené ptáče si ani nepustím neb to je velmi umělé ( nebo snad umělecké) dílo velmi poplatné ne době, ale mocným této doby ( nevím, možná sám kecám, ale jsou to slova velmi moudrého pána)

Jo, Pianista je dobrej.

Výročí bombardování Brna..

https://eurozpravy.cz/magazin/historik-soveti-v-brne-za-valky-bombardovali-presneji-nez-usa.ac43c6fc/

Krátce....
Protektorát a slovenské národní povstání..

Již tři týdny po podepsání mnichovské dohody 21. října 1938 byla vydána směrnice k přípravě vojenské likvidace zbytku Československa! 14. března 1939 přinutil Hitler hrozbou předsedu slovenské ľudové strany Jozefa Tisa k vyhlášení Slovenského štátu, formálně sice nezávislého, ale ve skutečnosti neplnoprávného státu závislého na Německu.

Den poté, co došlo k odtržení Slovenska, začaly v ranních hodinách 15. března 1939 obsazovat německé jednotky zbylé české území, zatím ještě stále československý prezident Dr. Emil Hácha byl v Berlíně vystaven brutálnímu nátlaku, aby s německou okupací souhlasil.

Slovenský štát, který byl od počátku války a svého vzniku Hitlerovým spojencem, se dostával do stále hlubší krize a izolace, který jej přiváděla ke stále větší závislosti na Německu. Krize se nejvíce projevovala v armádě, vojáci nasazení na východní frontě hromadně přecházeli do zajetí a vstupovali do československých jednotek, případně přebíhali k partyzánům. V roce 1944 se z řad odbojářů ve slovenské armádě utvořilo tzv. Vojenské ústředí, v čele s pplk. Jánem Golianem, které navázalo spojení s ilegálním ústředím Komunistické strany Slovenska v čele s Gustávem Husákem, Ladislavem Novomeským, aj. a vytvořilo spolu s nimi Slovenskou národní radu (SNR), do které však nebyli přizváni zástupci občanských a vojenských skupin udržující styky s londýnskou vládou. Koncem roku přijala SNR tzv. Vánoční dohodu, ve které se vyslovila pro zahájení celonárodního povstání a obnovení společného státu Čechů a Slováků na principu rovný s rovným.

V létě 1944 se na Slovensku za pomocí početných výsadků ze SSSR, jejichž členy byly sovětští i českoslovenští vojáci, zaktivizovalo partyzánské hnutí. Poněvadž zvýšená bojová činnost partyzánů ohrožovala zázemí bojujících německých jednotek na východní frontě, souhlasila slovenská vláda s příchodem německé armády na Slovensko, aby zde „udržela pořádek“.
když v reakci na obsazování Slovenska vydalo Vojenské ústředí rozkaz slovenské armádě, aby kladla Němcům odpor. Centrem povstání se stalo sídlo SNR Bánská Bystrica. SNR převzala moc nad osvobozeným územím (15 000 kilometrů čtverečních) a 1. 9. 1944 vyhlásila obnovení společného státu. Vznikla 1. Československá armáda v čele s generálem Rudolfem Viestem, který přiletěl z Londýna. Na pomoc povstání byla vyslána ze SSSR 2. paradesantní brigáda pod vedením plukovníka Vladimíra Přikryla 1. čs. stíhací pluk pod vedením štábního kapitána Františka Fajtla.

Bez větší pomocí zvenčí povstání vydrželo jen dva měsíce. Koncem října 1944 obsadili Němci Bánskou Bystrici a zbytky armády s partyzány se stáhli do hor. V brutálních represích, které následovaly, bylo vypáleno více než 60 vesnic a 15 000 lidí bylo odvlečeno do koncentračních táborů. Trestních výprav, při kterých bylo povražděno nejméně 4 000 lidí včetně žen a dětí, se spolu s Němci účastnily i Pohotovostní oddíly Hlinkovy gardy. Partyzáni se však na Slovensku udrželi až do osvobození a ze Slovenska se partyzánské hnutí rozšířilo i do Čech a na Moravu.

Slovenské národní povstání byli jedním z největších protinacistických povstání v Evropě. I když bylo poraženo, sehrálo důležitou roli tím, že po několik měsíců vázalo důležité a početné nepřátelské síly.

karpato-dukelská operace..
Po vypuknutí SNP měla československá politická reprezentace zájem podílet se na překročení Karpat a přijít povstání na pomoc. 1. čs. armádní sbor v SSSR tak spolu se sovětskou armádou zaútočil na německou obrannou linii. Sovětské velení operaci špatně připravilo a československá armáda utrpěla v krvavých bojích v horském terénu ohromné ztráty. Nespokojenost se sovětským řízením dokonce vedly k roztržce mezi československým a sovětským velením, které poté svévolně odvolalo velitele československého sboru generála Jana Kratochvíla a nahradilo jej Ludvíkem Svobodou. V rámci této operace překročily sovětské a československé jednotky 6. 10. 1944 hranice a vstoupily na území Slovenska. Sbor ztratil v operaci 7300 osob, z toho bylo 2500 padlých a nezvěstných

Dobře a co pro život si z toho máme vzít.
Bohužel obě dvě slovenské divize se nechali odzbrojit a velitelský sbor zklamal. I proto bylo tolik mrtvých a raněných.