Uvolněný střed? Pouze v případě, že tomu někdo pomohl, středy z padesátikorun se samovolně neuvolněj.

Pro "kajaml1": Bohužel opravdu nejsou žádné záznamy, že by mincovna značila 10 Kč ročníku 1993 nějakým písmenem, ovšem u 50 Kč 1994 bylo celkem označeno 410 mincí a to na lícní straně vyraženým písmenem A, B, C, D, E a nebo N.
Ve všech případech se jedná o materiálové zkoušky, které se do oběhu nedostaly (alespoň to předpokládám).
Písmenem A bylo označeno 5 mincí, písmenem B 5 mincí, písmenem C 100 mincí, písmenem E 100 mincí, písmenem D 100 mincí a písmenem N taktéž 100 mincí.

Pro "Paul": Souhlasím, že samovolné uvolnění středu není možné, ovšem je pravda, že fáma, která toto samovolné uvolňování středu popisovala, vznikla na základě skutečnosti, že se neražené střížky (mezikruží bez středu) dostaly do originálního balení bezvadných mincí z mincovny Hamburgische Münze a to v roce 1993. I když se tato skutečnost stala pouze ojediněle, ale přesto stačila k vytvoření fámy, která přetrvává dodnes.

Fotky k mému příspěvku.Včera se nezadařilo.

Obrázky:

numismatik-fji napsal/a:

Pro "kajaml1": Bohužel opravdu nejsou žádné záznamy, že by mincovna značila 10 Kč ročníku 1993 nějakým písmenem, ovšem u 50 Kč 1994 bylo celkem označeno 410 mincí a to na lícní straně vyraženým písmenem A, B, C, D, E a nebo N.
Ve všech případech se jedná o materiálové zkoušky, které se do oběhu nedostaly (alespoň to předpokládám).
Písmenem A bylo označeno 5 mincí, písmenem B 5 mincí, písmenem C 100 mincí, písmenem E 100 mincí, písmenem D 100 mincí a písmenem N taktéž 100 mincí.

Pro "Paul": Souhlasím, že samovolné uvolnění středu není možné, ovšem je pravda, že fáma, která toto samovolné uvolňování středu popisovala, vznikla na základě skutečnosti, že se neražené střížky (mezikruží bez středu) dostaly do originálního balení bezvadných mincí z mincovny Hamburgische Münze a to v roce 1993. I když se tato skutečnost stala pouze ojediněle, ale přesto stačila k vytvoření fámy, která přetrvává dodnes.

Padesátka je celá z oceli, pouze plátovaná mědí a mědí a zinkem (střed), dost dobře si neumim představit střížky bez středu, však střížek je celej z oceli ne?
Tu fámu znám, vyprávěl mi to spolužák před cca 20 ti rokama že vypadávaj středy.

Jak si potom vysvětlíš,že jsou oba dva kusy,ze kterých se mince skládá pokoveny i po obvodu? Střed po vnějším a mezilkruží po vnitřním? Ty fotky nejsou dostatečně průkazné?

bertik-1

NEVIM, nehádám se, jen vycházim z údajů mincovny.:)

Není to pokovení uděláno dodatečně? Na těch fotkách jsou stopy po hrubším zásahu do kovu. (na okruží)

K 50 Kč mincím viz též např.
https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/blog_cnb/moravec.html

To je dílo neznámého kutila.Vysvětluji si ti takto.MInce je ze dvou kusů.Vyrobeny musejí být s určitým přesahem.Myslím že asi 0,02-0,025 mm.Každý výrobek je vyroben s určitými tolerancemi.Tyto dejme tomu0,01.Je možné se sejdou díly s max. využitou tolerancí.To znamená že už tam není přesah 0,02,ale,0-0,005.Pokud by byly vyrobeny s ještě větší chybou a uniklo to OTK,potom ba to drželo jenom díky náhodě.Následně by se to rozpadlo, to je případ 50 kč 2008.Pokud by tolerance byly využity maximálně,tedy s minimálním přesahem, tak je to možné vylisovat tu s větší ,či menší silou v závislosti na onom přesahu.To je případ 50kč 2010,kde jsou vidět stopy po vylisování a následné amatérské apretuře.

Asi jsem špatně hledal,žádné podrobnosti o výrobě 50 kč jsem tam nenašel.Ještě k montáži,lisování.Princip je to velice jednoduchý za dodržení určitých podmínek(přesah..)spolehlivě funguje.Pokud střed podchladíme a vnější prstenec zahřejeme, tak nemusíme ani lisovat,pouze sesadíme.Ovšem teď jsme u alespoň pro mně ,záhady.Jak docílili tak přesné orientace a polohování obou součásti vzájemně.Zatím jsem nenarazil na zmetek v tomto směru.Pokud ho někdo má,sem s ním.Rád se pokochám,a případně koupím.

Postup výroby mince 50Kč je podrobně popsán v blogu p.Moravce z ČNB na který dal odkaz numismatik-fji.
Zde je zkopírovaná část článku týkající se spojování obou částí mince (v článku jsou i názorná vyobrazení):

Jak střed z padesátikoruny nevypadával – část 2
Jaroslav Moravec, Česká národní banka

V první části tohoto příspěvku jsme se stručně seznámili se základními parametry a technologií vzniku padesátikorunové mince. Dnes si řekneme něco o ražbě bimetalové mince a spojování obou částí střížku.
Bimetalové mince je možné razit dvěma způsoby. Prvním je ražba na speciálních lisech, v jejichž typovém označení je obvykle dodatkový kód „Bi“. Tyto lisy mají zdvojené podávací dráhy a oba střížky, pro mezikruží i střed, jsou samostatně podávány až k razidlům. Ke spojení mezikruží a středu dojde až při ražbě, ve stejném okamžiku, kdy razidla opatří obě strany střížku reliéfem a promění je tak v hotovou minci. Druhý způsob používají mincovny, pro něž není ekonomické opatření drahého speciálního lisu. Výrobce střížků pro ně nechá obě části spojit v samostatné výrobní operaci, při níž se použijí tzv. slepá razidla, tedy nástroje bez reliéfu.
Při obou způsobech dochází v důsledku ražebního tlaku kolem 120 tun a tečení materiálu k relativně pevnému spojení mezikruží a středu. Přesto je však třeba tuto pevnost dále zvýšit, zejména proti kolmému tlaku. Toho se dociluje vylisováním prvků (tzv. zámků) různého tvaru do styčné plochy mezikruží nebo středu (častěji středu, kde je to technicky jednodušší). Zámky se lisují do hrany střížku rolírováním, tedy stejným způsobem, jakým se dociluje materiálová zásoba pro zvýšenou obrubu či dekorativní prvky na hraně.
Při ražbě pak dojde k částečnému vtlačení materiálu jedné části střížku do vylisovaného prvku v druhé části střížku, čímž se docílí ještě větší pevnosti při spojení obou částí mince.