Chci se zeptat na toto razítko.

Obrázky:

Jedná se o původně dvojjazyčné německo-české razítko protektorátní provenience. Po osvobození byl německý text odstraněn, razítko tak lze charakterizovat jako "znárodněné".

No a k čemu sloužilo? Hodně by pomohl celý doklad, na kterém je otištěno, abych nemusel "vařit z vody". Přesto se o to pokusím.

Chytrý "google" při napsání výrazu "obliterace" mi odkázal na několik výkladových slovníků, zatím asi nejvíc se mi líbil výraz "umoření, splacení závazku" či "znehodnocení (přepsáním, razítkem)".

Z toho lze usuzovat, že razítko mělo fiskální charakter a to již od doby Protektorátu. Dovedl bych si představit jej používat například při likvidaci např. směnek, či jiných cenných papírů. Navíc tím mohl být pověřen poštovní úřad v místě, kde například v dosahu nebyl notářský či soudní úřad.

Ale třeba jsem úplně mimo, a blábolím úplné nesmysly. Budu rád, když se k tomu vyjádří i další diskutující na tomto fóru...

Ještě malé PS: To, že razítko mělo datum ve tvaru den, měsíc, celý rok, bez hodinového údaje dokládá, že poštovní funkci nemělo.

Tedy, že poštovní úřad byl pověřen nějakou funkcí navíc, která s poštou a jí poskytovanými službami, neměla nic společného (kromě budovy, určené přepážky a zaměstnance pošty...).

Jo, jsem dobrej ("Když Tě nikdo nepochválí, pochval se sám!"

Obavy tyto lze odstraniti rozšířením sítě poštovních úřadů k obliterování kolků na směnkách oprávněných. Slovo "jen" v 1. větě § 12 znamená, že výpočet způsobů, jak se má platiti poplatek je taxativní, že tedy jiné způsoby zaplacení v poplatku zde neuvedené jsou nepřípustny. Rovněž bylo žádáno zmírnění trestních ustanovení. Jsou určité listiny (účty, směnky a pod.), které se dostanou do rukou finančního eráru jen zcela výjimečně, t. j. jen tehdy, dojde-li k žalobě nebo jinému úřednímu upotřebení těchto listin (řízení pozůstalostní). Je na snadě, že tato okolnost svádí k zanedbávání kolkové povinnosti. Proto musí v těchto případech býti stanoveny tresty přísnější, k jichž zmírnění není ale jmenovitě při směnkách pražádného důvodu, neboť tu běží zpravidla o osoby školenější, nehledě k tomu, že většina směnečných transakcí se děje za intervence peněžních ústavů. Splněním zákonných ustanovení, v tomto případě nijak zvlášť komplikovaných, se každý majetkové újmě vyhne, a defraudant nezasluhuje nějakých ohledů.

Viz "Zpráva rozpočtového výboru o vládním návrhu (tisk 1230) zákona o směnečném poplatku." zde dne 8. prosince 1927.

Více zde:
http://www.psp.cz/eknih/1925ns/ps/tisky/t1349_00.htm

Si dobrý..🙂
Ostatní už asi spia.
-s-

Díky.

Za málo.🙂 Ale Ty si naozaj dobrý.
-s-

Jste dobrý.
Razítko je na oběžníku kde zdřejmě sloužilo jako potvrzení že dotyčný poštovní úřad (zdřejmě Roždalovice) oběžník četl či vlastnil.

Keď je tu reč o pečiatkach, vedel by mi niekto pomôcť aké mesto môže byť Auwal. Názov sa používal v 1870 rokoch. Neviem dohladať dnešný názov. Foto nemám zatiaľ. Ide o jednokruhové rakúske razítko. A aj R nálepka je s nápisom "von Auwal". Vďaka za prípadné typy.

Auwal = dnešní Úvaly. Poštovní úřad dle Votočka založen roku 1854 jako nádražní poštovní úřad, roku 1857 přeložen do vlastní obce.