to sice částečně asi ano, ale většinou to má znatelný vliv na barvu známky a papíru...

Nesmí se to barbarsky hodit do Sava z drogerie a nechat to tam půl hodiny ležet...pak je z toho sněhobílý papírek s podivně vyšisovaným tiskem

Frantig napsal/a:

Nejšetrnější zabití plísně by bylo poslat na známku 20-25 kGy radiace, ale to se praktikuje v domácnosti dost špatně😃.

jako zdravotníkovi mi stále vrtá v hlavě užití antimykotika:)

Můžeme známky natírat amfotericinem B a čekat na výsledky😉.

Raději azoly. Až si budete někdo mýt hlavu Nizoralem, vezmětě s sebou i album rezavek a zkuste je taky našampónovat!:)

Tak to mám tedy smůlu že nebudou zveřejněny informace . Zrovna ze sbírek odděluji zahnědlé, s hnědými skvrnami, černými skvrnami, nebo jinak ušmoulané. Nejedná se o nijak významně hodnotné známky. Vlastně pro mě ano... 😃 . Takže metoda pokus-omyl a uvidíme.

P.S. Při čištění známek (ražené se zbytky papíru nebo nálepkou) se mi u některých kolonií stává, že známka ztrácí barvu. Ned. Indie; Cape of Good Hope, Hong Kong a jiné . Namáčím pouze ve vlažné vodě.

• nestálá "levná" barva u určité emise? Nebo i falzum ? (no, proč by někdo falšoval nikterak drahé známky....)
  Děkuji za ochytračení

Známky jsou naopak určitě pravé - notoricky nestabilní smaragdově zelená na známkách Británie a kolonií, která při koupeli v teplé vodě buď bledne dožluta nebo domodra. Také u mnoha vydání Nizozemské Indie např. katalog Michel upozorňuje na nestálost barev ve vodě ("wasserempfindlich")

U těch holandskoindických se barva odlupuje v celých kouscích a známka je po koupeli nenávratně poškozená...

Naprosto běžná věc a praxe. Ale samozřejmě jak u čeho. Důsledkem pak nejspíš je, že jsou ty známky levné a teprve poslední dobou se to začíná řešit.

No, je vidno že víte....😃 Holt si tím musím projít.....Zrovna sedím na pívu a třídím opět "bezvýznamné" známky.
Jen mě mrzí. že když mi taťulda rozhrnul sbírky a vyprávěl o kdesčems o filatelii, tak mi civět do stropu připadalo napínavější.
Chybyčka se vloudila😮)
Díky za odpovědi