Zdravím
narazil jsem na zajímavou informaci v souvisloti s poslední zahraniční aukcí, kde se ve větší míře dražily početní groče z českých zemí.
Uvědomil jsem si, že drtivá většina těchto početníků je z Čech (viz i katalog od Polívky) a z Moravy téměř nic.
Může mi někdo, kdo je v obraze dát info, proč se na Moravě moc početníky nerazily? Díky.
Dobrý den,
V první řadě početní groše ve starším období sloužily jako početní pomůcky při oficiálníích početních operacích. Jelikož se v době předbělohorské všechny hlavní zemské úřady jako Dvorská komora a kancelář, úřady komořích apod. nacházely v Praze. Tyto žetony byly ražené v Čechách. Podobně tomu je u královských mincoven v Budějovicích, Jáchymově a Kutné Hoře. Žetony si razili i šlechtici, ale jelikož se pohybovali v okolí dvora, jsou jejich žetony většinou z území Čech, ikdyž jsou i žetony šlechticů, kteří drželi statky na Moravě.
Ano, to všechno vím, ale přeci poměrně hodně početních grošů měli i významní měšťané, úředníci a pod. I na MOravě přeci byly významné rody případně církevní instituce včetně mincoven (církevní) a ti měli svá hospořářství, kteří museli počítat na Abakusu. Přesto v této době žádné početní groše nejsou.
To sice ano, ale takové rozsáhlé peněžní a početní pohyby provádělo pouhé minimum stavů v Čechách a když už tak byli vykazovány u centrálních úřadů. Na Moravě sice existují zástupné úřady v Brně, Olomouci, Kroměříži apod., ale zjevně nebyl důvod razit vlastní, když je dostatečně zásobovali Čechy. Podobně tak u šlechticů. Musí se vzít v potaz, že najmout si rytce a nechat si vyrazit reprezentativní žetony nebyla věc pro každého a tak jsou se vyskytují žetony většinou vyšší šlechty, mincmistrů a zemských úředníků.
Navíc v období pobělohorském je od toho systému ustupováno a jedná se spíše o relikt, který nebyl praktikován kvůli inovacím v početním systému . Na toto téma existuje zajímavá disertační práce.
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.