Takže od 1.1.1900 bolo poštovné na dopisnice v rámci Uhorska a do Nemecka, Srbska, Čiernej Hory, BaH, Rakúska 5 F a do ostatných krajín 10 F. Tak je to?

A zvyšovalo sa ešte do rozpadu RU poštovné či vydralo také isté aj cez vojnu?
Dik za odpoveď

Vydržalo to aj cez vojnu. ČSR prevzala všetky právne predpisy bývalej RU ku dňu vzniku, vrátane poštovných sadzieb. A počas prvého tarifného obdobia poštovné za pohľadnicu bolo 10 halierov.

A co toto -
http://allegro.pl/a-magyar-beyegek-monografiaja-i-v-i2588335828.html

Pokud píšeš, že to vydrželo přes celou válku, tak mi vysvětli, proč byly v roce 1916 vydány dopisnice 8 f a celinové obálky 16 f😉.

Ejda, ale som trepol hlúposť. Samozrejme , že máš pravdu.
Prehliadol som, že woodmaker 10h za dopisnicu píše do zahraničia.

Tak potom sa poštovné menilo može mi niekto napísať aj presne ako?

Pokusil jsem se nafotit I. a II. typ vydání známky 5 krejcarů 1874 psaníček bez průsvitky. Liší se v kresbě ohraničení trojůhelníčku. Černobílý obrázek je z maďarského katalogu 1954, barevný z roku 2008. I. a II. deska vydání psaníček s průsvitkou I opět nejprve černobíle z katalogu 1954, kde je to lépe vidět - trojůhelníčky téměř splývají s okolím a "nejsou". Na barevném snímku 2, 3 a 10 krejcarů to není tak dobře vidět. obrázky připojuji.

tak obráízky až teď

Obrázky:

.

Obrázky:

U těch 5 krejcarů není žádný problém, ale u těch druhých mají vždycky nakreslené proškrtané trojúhelníčky (levý horní) a to jsem nikdy nepochopil (vypadá spíš jako trojúhelníček u černých čísel). To mi nějak neštimuje, nebo nevím, co to jako značí. Navíc u těch 3 kr, zoubkování 12:11,5 (koukám, že některé symboly to nebere);, kde by měla být jenom II. deska, jsou, na některých, trojúhelníčky celkem dobře viditelné. Viz i poslední obrázek 10 kr. Kde je potom ta hranice?