Viem že v Bratislave sa razili vo veľkom drobné mince quartingy, o vyšších nomináloch neviem nič, dokonca ani denáre nie (to by bolo pred privilégiom), viem iba o quartingoch, čo je drobná minca razená po prvej vlne husitských vpádoch (viď. mincové privililégiá 1430). Písmeno C bolo bežné pre Košice, písmeno I bolo bežné pre meno kom. grófa, vtedy bola naozaj každý druhý menom Jakub, teda Iacobus - odtiaľ skratka.

Mne to pripada celkom logicke, priradit znacky zacinajuce "I" Bratislave, pretoze jej historicky nazov je Istropolis, tak ako "N" patri k Nagybanyi, "K" Kremnici (Kormocbanya) a "C" Kosiciam (Cassovia).

Já mám zjednodušeně u Bratislavy uvedeny tyto poznámky :
6.3.1430 - Privilegium razit čtvrtdenáry( dvoj.kříž/koruna )
23.6.1430 - Privilegium razit všechny typy mincí jako v Uhrách
1435 - pozastavena ražba ( ukončena ražba čtvrtdenárů), začátek ražby víd.feniků
1437 - 1439,1440 - 1444 - Feniky a Oboly ( feniky se možná razili již od 1435 )
1447 - 53 - oboly
1453-57 - denáry a dukáty
1490-1516,1526-64,1623-24 - denár
1516-1526 - oboly a denáry
1525 - ražba pozastavena pro nekvalitu až do roku 1526

Bohužel to jsou ale staré záznamy, kdy jsem si ještě neevidoval odkazy na literaturu.😳

Logika je jedna vec, ale odporúčam ti preštudovať si ozajstnú literatúru k téme, nielen Bratislavskú mincovňu, ktorá je samozrejme tendenčná.

Prosim uved, ktora literatura nie je tendencna, pripadne nejaky odkaz, kde je pisomne dolozene, ze tie znacky patria k mincovni Kosice. A nic v zlom, ale dufam ze to nebude nejaka "tendencna" literatura o Kosickej mincovni.
Dakujem

No já zrovna mám na stole takovou "tendenční" literaturu : Petách - Dejiny mincovania v Košiciach. Ten samozřejmě řadí zlaté ale i stříbrné ražby se značkou I-C z počátku Zikmundovi vlády do Košíc.
Ale co mně pobavilo, je fakt, že u této práce, která byla vydaná 4 roky po té Bratislavské, je jako lektor uveden právě Jozef Hlinka. Tak by mne docela zajímalo zda Hlinka změnil názor. 🙂

Tak to by ma teda fakt zaujimalo, odkial vlastne pan Hlinka cerpal informacie o znackach na minciach. Predpokladam, ze asi neexistuju historicke zaznamy priamo z mincovni o tom, ake mince a s akymi znackami sa u nich razili - teda aspon v dobe o ktorej sa bavime.

Doba o které se bavíme, vláda ZL v Uhrách, to je půl století ! A právě během dlouhé Zikmundovy vlády se v Uhrách ustálilo značení systémem "značka mincovny - značka kom.grofa". Takže zatímco u ražeb ze začátku vlády ZL, které se dnes považuji za košické z doby kom. grofů Jakuba a Kristiana se setkávame se značkami I-C (ale i C-I nebo jenom I), ke konci jeho vlády např. u kvartniků ražených v Košicích se užíva již výhradně C-zn.k.grofa. A konec vlády ZL je právě období, kdy se v Bratislavě užívala značka I-něco.
Mezi užíváním značky I-C v Košicích a v Bratislavě tedy uplynulo min. 20 let, možná i více.
Jakub a Christian jsou totiž jako kom. grofi uvádění již v r.1387.

Znamena to teda, ze pocas vlady Zigmunda sa znacka I-C pouzivala v Bratislave aj Kosiciach, ibaze v roznych obdobiach? Da sa teda vobec potvrdit/vyvratit priradenie dukatov do jednej alebo druhej mincovne?

Pro Bratislavu máme privilégia, které povoluji ražbu všech mincí, ale žádný důkaz, že by došlo k jiné ražbě než kvartingů.
Pro Košice nejsou dochovaná žádná privilégia pro ražbu zlaté mince a nedochovaly se ani záznamy o hospodáření mincovny, kterými by šlo doložit ražbu zlaté mince. V minulosti byla ražba dukátů v Košicích některými maďarskými badateli také zpochybňována. V archivních materiálech se však lze setkat s formulacemi typu "...florenis numeri et computi Cassensis...", které nepřímo ražbu zlaté mince v Košicích potvrzuji. Plus řada dalších podpůrných faktů - existující těžba zlata, dochovaná jména kom.grófů odpovídající značkám na zlatých mincích, stejné značky na stříbrných mincích atd atd.

O jistotě přiřazení dukátu I-C do Košíc, platí asi to, co napsal Archy :

napsal/a:

... osobne viac verím Pohlovi, ale na 5% nevylučujem, že by mohli byť bratislavské.