Včera mi dorazila další vzácná ošklivka do sbírky - obálka se známkou staroindického státu Džammu Kašmír SG 49. Této známky (tisk na specifickém papíru použitém pouze pro tuto známku, tzv. sugar wove) je známo pouze 12 kusů, všechny použité, z toho 7 na obálce. Podle datace obálek byla známka používána ne více než 2 týdny. V aukcích jsem za posledních 15 let tuto známku viděl jen 2x, v obou případech na obálce.

Obrázky:

Moc hezký dopis s SG 49. Trochu mi přijde škoda, že při otevření někdo ustřihl kus celinového obrazu. Z které sbírky pochází?

Škoda to je, ale při těch počtech kusů se nedá moc vybírat. 🙂

Historii zkouším dohledat ve starých katalozích, ale zatím neúspěšně. Já to objevil neidentifikované na ebay, takže za zlomek skutečné ceny. To snad jde jen u staroindických států. 😁 😆 😎

Velmi zajímavé je kromě arabštiny tzv. "obchodnické písmo", které se používalo hlavně v Afghánistánu.
Nejzajímavější na tom je, že v současné době již zřejmě neexistuje nikdo, kdo umí toto písmo přečíst. Mluvil jsem o tom se vzdělaným rodilým Afgháncem, kontaktoval jsem jazykovou katedru University Karlovy a po dost dlouhém pátrání se mi dostalo odpovědí, že neznají nikoho, kdo by uvedenému písmu rozuměl.

Tak po čase opět jedna specialitka z Indických feudálních států, co mi dnes dorazila do schránky. Krásná ruční práce, i když v katalozích není uvedena. Může jít o první známku státu Duttia nebo o návrh na ni. Použití neznámé, v nepoužitém stavu jde o objev teprve čtvrtého kusu (ostatní 3 v setech čtyř různých hodnot).

Obrázky:

Velká gratulace. Ano mělo by se jednat o esej známky Duttia, nominál 1/2 a. Jestli to není tajné, kdepak jsi ji sehnal?

Díky! Všiml jsem si jí v nabídce jednoho menšího britského aukčního domu, kde byla schovaná v souboru cca 60ti běžných známek indických států. Takže kombinace štěstí a znalosti. 😃

Ještě bych se vrátil k tomu, jestli se jedná o esej nebo známku. Tato otázka určitě není uzavřená. Esej se tomu říká od doby, co byl znám jeden set, resp. dva. Nyní jsou známy už 3 celé sety + tato známka. Nemyslím si, že je obvyklé produkovat eseje v tolika stejných verzích. Stejně tak není obvyklé připravovat eseje na tenkém tkaném papíru (wove paper). Odpovídal by tomu i poměrně těsný střih nepříliš obvyklý u esejí. Toto ruční provedení je navíc známo i jako lístek (postal stationary) v použitém stavu (Deschl E1). Osobně si myslím, že šlo spíše o známku, která možná nebyla použita, ale která byla pro použití připravena.

Ty červený čáry a sépiový písmenka jsou malovaný ručně?

Patrně dřívější variace na opravdu, ale opravdu "vlastní známku".