Dobrá práce, Jožko. A jak je to s těmi "prasklinami" u 25 hal.? Na ně máš jaký názor?

Opravdu skvělá práce doddie i všech ostatních! Mám se ještě hodně co učit! Hluboce se před Vámi sklanim.

Čo sa týka poškodení ľavého kraja 25 hal archu TD II. sa prikláňam k názoru, že o prasknutú dosku, ani skrčený papier nepôjde. Momentálne som v štádiu, keď zbieram materiál. Myslím si, že to bude zložitejší oriešok a skutočne by riešeniu napomohli zvislé pásky známok poslednej rady TD II.

Ahoj Jozef, souhlasim! To je presne ono. Pokud je teleso na papire, nikoli na valci, prakticky jen zakryje dane misto a pak odpadne. Tudiz pak zustane dane misto bez potisku z TD.

Ohledne te 25h. Porad se neklonim k te praskle desce. Duvodem je zdvojeny tisk v casti znamky. Pokud deska jen praskne, tak bude videt mezera nebo praskliny mezi rozlomenymi castmi. Zaroven prasklina je extremne pravidelna, ve vsech pripadech. Musela by to byt neuveritelna fyzikalni nahoda.
A take nemela by nastat situace, ze jedna cast rozlomene desky vytvori efekt zdvojeneho tisku.
Ten ale nastane, pokud pod cast papiru, na ktery tisknete, vlozite jiny papir. Zkuste si vzit obycejne razitko a pouzijte jej za situace, kterou popisuji. Dostanete naproste stejny vysledek. Jedna cast bude malinko rozmazana, jako kdyby se razitko tohoto mista dotklo vicekrat. Zaroven vam pekne vynikne cara, kde pod papirem, na ktery tisknu, byl okraj jineho papiru.

Vinn, to je také jedna z možností, ale je třeba si uvědomit že prasklá tisková deska už v místě praskliny není upevněna hřebíčkem k podkladové desce a odlomená část péruje. Tím je možné vysvětlit že tisk v místě praskliny je rozmazaný. Prostě je to dost zapeklitý oříšek, ale každopádně zajímavý a rozhodně si tyto známky zaslouží větší pozornost. Navíc pokud dobře rozumím vyobrazení složených tiskových desek do tiskové formy v Monografii na straně 137 a 140 (složení C3 a B1), tak pravý okraj archu hodnoty 25h a) neležel ani v jednom případě na okraji tiskové desky, ale vedle něj po pravé straně vždy byla v prvním případě hodnota 20h a), ve druhém 15h. K pokrčení papíru by došlo v případě kdyby pravá strana tiskových desek hodnoty 25h a) ležela na okraji.

Abych tuhle záhadu buď zkomplikoval nebo pomohl s řešením, přikládám další známku II/70, kterou jsem dneska objevil. Vada je více posunuta nahoru než předchozí.

Obrázky:

pokud deska praskne, tak nemuze prasknout znovu a jinde a ta puvodni prasklina bezestopy zmizne.
Tyhle 3 znamky jsou ze stejne ZP 80/II (je tam "kriz" na pate vezi)
Posledni znamka je ze serveru knihtisk.org tj. pole bez vyrobni vady.

Nezda se mi realisticke, aby jeden stocek na tiskove desce prasknul 3x jinak a puvodni prasklina nezustala znatelna.

Zaroven je videt, ze smer nebo uhel "praskliny" je stejny. Stale mi to hraje ke scenari, ze neco bylo na tiskovem valci a podle toho, jak se do stroje vlozil arch, tak se jen zlom v tisku posouval po kresbe.

Obrázky:

Na tiskovém válci nemohlo nic být, protože Hradčany se tiskly z plochých leptaných desek. Kdyby bylo něco na tiskové desce a navalila se na to barva, tak přes známku by byl sytý pruh pravděpodobně se světlými okraji, protože tam by se barva nedostala. Stejně tak jako u otisků provázků, uvázlých na tiskové desce. A kdyby kousek něčeko byl na papíru, tak po odpadnutí by zůstalo pod tím světlé, nepotištěné místo. A do třetice - mám desítky známek se zvrásněním papíru, ale na všech je zvrásnění vidět i na rubu, takže ani tudy myslím cesta nevede.

Jojo, omlouvam se, ze jsem pouzil slovo valec. Myslel jsem tim plochu, na ktere je polozen papir pri vlastnim tisku.
Jinak zde nepisi o necem na tiskove desce. Snazim se popsat jinou situaci: pod papirem, na ktery se tiskne, je jiny papir. Tim vznikne efekt, kdy cast plochy papiru, na ktery se tiskne, je vyse a jina cast nize. Jakmile za tohoto stavu dosedne tiskova deska na papir, vznikne nase vada.
Uvazuji dle techto indicii:

1. Prasklina TD je vyloucena, protoze se vada vyskytuje na stejne ZP v ruznych formach. Zaroven na detailu nize je videt, ze cast kresby, kde neni pouzita barva, zustava v nezmenene poloze.

2. Prechod mezi rozmazanou a ostrou casti kresby je geometricky. Prakticky v uhlu 45°.

3. Vada papiru nebo jeho deformace pri tisku je vyloucena, zadny exemplar nevykazuje sebemensi stopu deformace. Krome jedne znamky - viz obrazek, kde jsou videt dve cary nad sebou. Ta prvni je zvrasneni, ta druha je nase diskutovana vada.

4. Cizi predmet na TD je take vyloucen, efekt se projevuje jinak (barevna skvrna bile ohranicena, pripadne celistva bila plocha a nebo take formou zavoje/svetliny)

5. Dle prilozeneho obrazku je patrna zvysena hustota barvy prave ze strany, kde dochazi k rozmazani kresby pri tisku.

Naopak co mi zatim nehraje je logicke pokracovani tohoto prechodu na dalsi ZP. Teoreticky by mel prechod existovat na ZP 89 a 98 - pokud si caru protahnu v archu dale. Ale zatim jsem tyhle ZP s vadou nenasel.

Obrázky:

Každopádně je to zajímavé. Já jsem přechod na další známková pole nenašel nikdy také. A navíc - proč se tyto vady vyskytují pouze na II. tiskové desce, když I. tisková deska se tiskla v soutisku - byly v tiskové sestavě umístěny obě dvě zároveň, pod sebou? Já mám tyto vady podchycené v pravém svislém sloupci od 60.ZP až po pole 100, některá ZP ve dvou - třech exemlářích, kde je tako vada pokaždé na jiném místě.