Moderátoři: smith, Kucera, jan322

Evropa1

Uživatel

Příspěvky: 5 009

Zaregistrován
22. 7. 2011

#1701 - 6. 9. 2019, 15:07

To je také hezká ukázka vady, která je zde probírána.

Ročník 1872 byl ražen ve velkých nákladech a z tohoto velkého počtu vyražených mincí lze občas vyhledat takto průkaznou ražbu.

Koupím hezky zachovalé mince Františka II. Nabídky prosím zasílejte na email MERKUR1@o2active.cz

kacuro

Uživatel

Příspěvky: 8 799

Zaregistrován
7. 10. 2006

#1702 - 8. 9. 2019, 08:59

Upřímně, neumím si ani ve snu představit, podobně jako kolega mitom007, jak by při ražbě mohlo dojít k "oboustrannému protlačení obrazu"? Evropa sám několikrát zopakoval, že mezi raznicemi byla nastavena mezera jako ochrana před jejich zničením, ale podle mě hlavně proto, aby byla nastavena jednotná hloubka vyraženého reliefu obrazu na minci. Navíc při ražbě při tlaku na raznice zatéká materiál střížku do dutin negativního razidla, tak jak by se mohl obraz protlačit na druhou stranu? To přece nedává žádný smysl.

Argument týkající se nemožnosti vytlačení obrazu do druhého razidla při možném styku obou razidel pri ražbě bez střížku je přeci naopak zároveň argumentem, že nemůže dojít ani k oboustrannému protlačenní obrazu na minci, neboť pořád by do sebe ta razidla se střížkem uprostřed narážela stejnou hladkou plochou.

A dále argument, že několik sběratelů opakuje stejný omyl neznamená, že se tento omyl stane pravdou ...

Jak funguje zatékání materiálu střížku do razidel při jejich ražbě názorně vysvětlili a obrazově ukázali kolegové Hána a Richtera ve svých pracech. Podle mého názoru jasně vyvracejí, že to, co popisuje kolega Evropa, není možné.

Evropa1

Uživatel

Příspěvky: 5 009

Zaregistrován
22. 7. 2011

#1703 - 8. 9. 2019, 09:38

Samozřejmě jsem si vědom, že termín protlačení obrazu je nesprávný, ale používám ho hlavně z důvodů, aby bylo zřejmé co mám na mysli.

Podle mého názoru lze termín protlačení obrazu nahradit správným termínem VÝDUŤ.

Termín výduť je používán především u středověkých mincí, ale podle mého názoru lze termín výduť použít i u ražby mincí v době 19. století již na silnějších střížcích-např. u 20 krejcarů. Pokud se zaměřím pouze na 20 krejcary, pak jsem již viděl kusy, které vykazovaly klasický plastický obraz a na obou stranách střížku bylo možno vypozorovat obraz druhé strany v negativní (inkusní) podobě. Předně si musíme také uvědomit, že byl velký rozdíl při ražbě kladivem a lisem, který vykazoval tlak v desítkách tun.

A závěrem si položte otázku. Budete mít klasickou minci, která bude vykazovat na obou stranách střížku inkusní detaily druhé strany. Jak tedy podle Vás tyto inkusní části na minci vznikly?

Koupím hezky zachovalé mince Františka II. Nabídky prosím zasílejte na email MERKUR1@o2active.cz

valhubert

Uživatel

Příspěvky: 349

Zaregistrován
30. 7. 2012

#1704 - 8. 9. 2019, 10:31

když vezmu dvě mince , mezi líc a rub vložím střižek a dám pod lis,vznikne oboustraně negativní odražek.Ten zlatník mohl vzniknout tak,že omylem zůstala jedna mince zaseknutá na razidle a na nový stižek se vyrazil negativ.Pak si toho razič všiml a tuto minci opět vložil mezi razidla a po vyražení zůstala na minci částečně vidět ten negativní relief

Evropa1

Uživatel

Příspěvky: 5 009

Zaregistrován
22. 7. 2011

#1705 - 8. 9. 2019, 10:42
když vezmu dvě mince , mezi líc a rub vložím střižek a dám pod lis,vznikne oboustraně negativní odražek.Ten zlatník mohl vzniknout tak,že omylem zůstala jedna mince zaseknutá na razidle a na nový stižek se vyrazil negativ.Pak si toho razič všiml a tuto minci opět vložil mezi razidla a po vyražení zůstala na minci částečně vidět ten negativní relief

Zde se ale nebavíme o náhodách, ale v nějakých oblastech ražby o poměrně rozšířeném jevu.

Zde se ale jedná o oboustrannou výduť. Zkuste si popsat postup, který by musela splňovat oboustranná inkusní ražba. Pokud bychom tuto možnost v náhodné podobě (nikoli rozšířené) připustili, pak by ale nemohla být splněna další podmínka, kterou je stav identických míst detailů na minci (plastické a inkusní podoby).

Koupím hezky zachovalé mince Františka II. Nabídky prosím zasílejte na email MERKUR1@o2active.cz

Evropa1

Uživatel

Příspěvky: 5 009

Zaregistrován
22. 7. 2011

#1706 - 8. 9. 2019, 11:12
Upřímně, neumím si ani ve snu představit, podobně jako kolega mitom007, jak by při ražbě mohlo dojít k "oboustrannému protlačení obrazu"? Evropa sám několikrát zopakoval, že mezi raznicemi byla nastavena mezera jako ochrana před jejich zničením, ale podle mě hlavně proto, aby byla nastavena jednotná hloubka vyraženého reliefu obrazu na minci. Navíc při ražbě při tlaku na raznice zatéká materiál střížku do dutin negativního razidla, tak jak by se mohl obraz protlačit na druhou stranu? To přece nedává žádný smysl. Argument týkající se nemožnosti vytlačení obrazu do druhého razidla při možném styku obou razidel pri ražbě bez střížku je přeci naopak zároveň argumentem, že nemůže dojít ani k oboustrannému protlačenní obrazu na minci, neboť pořád by do sebe ta razidla se střížkem uprostřed narážela stejnou hladkou plochou. A dále argument, že několik sběratelů opakuje stejný omyl neznamená, že se tento omyl stane pravdou ... ...

Nechci zde zpochybňovat odborné práce, ale v nich se vždy jedná pouze o zevrubný popis nějakého jevu, který je napsán ve všeobecné rovině a nebere ohled na dílčí jednotlivosti, které vycházejí z praxe.

Já mám zkušenosti s NC ohraničovacím lisem, který měl maximální tlak 100 tun a mezera mezi nástroji byla programována na 0,01 mm a nevěřil byste, co rozšíření, či stažení mezery mezi nástroji o 0,01 mm může mít za následek. Dále si musíte uvědomit, že např. měděné střížky byly žíhány a pokud se jednalo o nestejné žíhání, pak došlo ke konečné nestejné tvrdosti, která měla také fatální následky. Proto já teorii beru jako základ, ale...

Koupím hezky zachovalé mince Františka II. Nabídky prosím zasílejte na email MERKUR1@o2active.cz

Evropa1

Uživatel

Příspěvky: 5 009

Zaregistrován
22. 7. 2011

#1707 - 8. 9. 2019, 12:35
Upřímně, neumím si ani ve snu představit, podobně jako kolega mitom007, jak by při ražbě mohlo dojít k "oboustrannému protlačení obrazu"? Evropa sám několikrát zopakoval, že mezi raznicemi byla nastavena mezera jako ochrana před jejich zničením, ale podle mě hlavně proto, aby byla nastavena jednotná hloubka vyraženého reliefu obrazu na minci. Navíc při ražbě při tlaku na raznice zatéká materiál střížku do dutin negativního razidla, tak jak by se mohl obraz protlačit na druhou stranu? To přece nedává žádný smysl. Argument týkající se nemožnosti vytlačení obrazu do druhého razidla při možném styku obou razidel pri ražbě bez střížku je přeci naopak zároveň argumentem, že nemůže dojít ani k oboustrannému protlačenní obrazu na minci, neboť pořád by do sebe ta razidla se střížkem uprostřed narážela stejnou hladkou plochou. A dále argument, že několik sběratelů opakuje stejný omyl neznamená, že se tento omyl stane pravdou ... ...

Nastavená mezera má samozřejmě obě role-tedy ochrana nástroje a také výrobku, ale platí za dnešní zákon, že na prvním místě je nástroj a až pak výrobek, protože cena zničeného výrobku se může pohybovat ve stokorunách, ale cena zničeného nástroje pak v deseti, či statisících. Z tohoto důvodu pak vycházela moje priorita v popisu, která podle mého názoru platila i v dobách minulých.

Pokud si představíme ražbu mincí na konci 18. a začátku 19. století, pak za jedinou konstantní hodnotu lze brát nastavení mezery mezi nástroji. Zároveň na druhé straně lze dodat, že k ražbě byly dodány střížky nestejné tvrdosti a síly a pak každá tato nestandardní hodnota mohla mít negativní vliv na ražbu. Pokud byl dán mezi razidla slabší střížek, mince byla nedoražená, pokud byl použit střížek silnější a z měkčího materiálu, pak mohla být vyražena mince s vadami, které bychom nepředpokládali atd.

Koupím hezky zachovalé mince Františka II. Nabídky prosím zasílejte na email MERKUR1@o2active.cz

mitom007

Uživatel

Příspěvky: 550

Zaregistrován
3. 7. 2015

#1708 - 8. 9. 2019, 15:04

To ze se dle vaseho nazoru jedna o oboustranne vydute opravdu neprichazi v uvahu. U oboustranne razenych minci, zjednodusene receno, mohou vydute vzniknout pouze u tenkeho strizku, kdy material strizku nedokaze vyplnit pri razbe obe razidla. To ale neni pripad zde prezentovanych a popisovanych minci. Doporucuji vam precist si napriklad praci p. Richtery, kde je to podrobne popsano na prikladu razby pr. grosu Vaclava IV.: https://www.academia.edu/37967611/Jednostranná_ražba_groše_Václava_IV._a_její_souvislost_se_zhoršující_se_kvalitou_reliéfu_pražských_grošů
Pro pripomenuti si znovu zopakujme fakta. Prezentovany a popisovany zde byly mince, kde pod standardni razbou je castecne zretelny negativni (tj. pod urovni plochy) zrcadlove obracený obraz teze mince. Nad problemem vzniku jsem se znovu zamyslel a vracim se k myslence vzajemneho poskozeni razidel pri chybejicim strizku. Bohuzel jsem se drive nechal ovlivnit vasim nazorem – cituji: „I kdyby nebyla mezera mezi razidly nastavena, pak by do sebe narazila razidla plochou-negativni detaily razidel by byly chraneny". Ano, negativni detaily v razidlech by byly opravdu chraneny, ale zapomel jste ze by nebyla chranena plocha! A prave tato plocha se otiskla do plochy protilehleho razidla. Nebyly to prece celoplosne hladke plochy co do sebe narazily, ale plochy prerusene negativnimi detaily. A vystouple plochy vytvorily pri narazu obraz v protilehlem razidle. A pokud si prohledneme mince s uvedenou vadou, tak castecny negativni a zrcadlove obraceny obraz je vzdy viditelny pouze v plose. Pokud si toto uvedomime tak vse ostatni jiz sedi.
Ze se strizek nemusel dostat mezi razidla je mozne, mohl se nekde napriklad zaseknout nebo dosly strizky v zasobniku. Mohlo se to obcas stat, a to i u vicero typu razenych minci. Razidla byla sice kalena, ale pri vysokem tlaku mnoha tun (jak sam uvadite) muze pri jejich vzajemnem narazu dojit k vyse uvedenemu poskozeni plochy (vzajemnemu castecnemu otisku). K vzajemnemu narazu shodnych razidel mohlo dojit i opakovane. Take argument ze oba obrazy, castecny (negativni, zrcadlove obraceny) a standardni - jsou vzdy shodne osove orientovany – potvrzuje vyse uvedeny vzajemny naraz razidel.

Ostatně soudím že EU musí být zničena.

Evropa1

Uživatel

Příspěvky: 5 009

Zaregistrován
22. 7. 2011

#1709 - 8. 9. 2019, 15:25
To ze se dle vaseho nazoru jedna o oboustranne vydute opravdu neprichazi v uvahu. U oboustranne razenych minci, zjednodusene receno, mohou vydute vzniknout pouze u tenkeho strizku, kdy material strizku nedokaze vyplnit pri razbe obe razidla. To ale neni pripad zde prezentovanych a popisovanych minci. Doporucuji vam precist si napriklad praci p. Richtery, kde je to podrobne popsano na prikladu razby pr. grosu Vaclava IV.: https://www.academia.edu/37967611/Jednostranná_ražba_groše_Václava_IV._a_její_souvislost_se_zhoršující_se_kvalitou_reliéfu_pražských_grošů Pro pripomenuti si znovu zopakujme fakta. Prezentovany a popisovany zde byly mince, kde pod standardni razbou je castecne zretelny negativni (tj. pod urovni plochy) zrcadlove obracený obraz teze mince. Nad problemem vzniku jsem se znovu zamyslel a vracim se k myslence vzajemneho poskozeni razidel pri chybejicim strizku. Bohuzel jsem se drive nechal ovlivnit vasim nazorem – cituji: „I kdyby nebyla mezera mezi razidly nastavena, pak by do sebe narazila razidla plochou-negativni detaily razidel by byly chraneny". Ano, negativni detaily v razidlech by byly opravdu chraneny, ale zapomel jste ze by nebyla chranena plocha! A prave tato plocha se otiskla do plochy protilehleho razidla. Nebyly to prece celoplosne hladke plochy co do sebe narazily, ale plochy prerusene negativnimi detaily. A vystouple plochy vytvorily pri narazu obraz v protilehlem razidle. A pokud si prohledneme mince s uvedenou vadou, tak castecny negativni a zrcadlove obraceny obraz je vzdy viditelny pouze v plose. Pokud si toto uvedomime tak vse ostatni jiz sedi. Ze se strizek nemusel dostat mezi razidla je mozne, mohl se nekde napriklad zaseknout nebo dosly strizky v zasobniku. Mohlo se to obcas stat, a to i u vicero typu razenych minci. Razidla byla sice kalena, ale pri vysokem tlaku mnoha tun (jak sam uvadite) muze pri jejich vzajemnem narazu dojit k vyse uvedenemu poskozeni plochy (vzajemnemu castecnemu otisku). K vzajemnemu narazu shodnych razidel mohlo dojit i opakovane. Take argument ze oba obrazy, castecny (negativni, zrcadlove obraceny) a standardni - jsou vzdy shodne osove orientovany – potvrzuje vyse uvedeny vzajemny naraz razidel.

Děkuji za názor.

Co zde popisujete má logiku, ale jsou dvě okolnosti, které se tomuto popisu vymykají.

Předně, pokud by došlo k nárazu ploch razidel do sebe, pak by teoreticky bylo možno do ploch obtisknout hlavní linie obrazu. U některých mincí ale lze vyhledat i inkusní detaily nejvyšších míst v obrazu- nejnižší místa v razidle.

A dále lze u některých kusů vyhledat i inkusní detaily na portrétu vyražené mince-tedy opět detaily druhé strany na nejvyšších místech obrazu.

Koupím hezky zachovalé mince Františka II. Nabídky prosím zasílejte na email MERKUR1@o2active.cz

Evropa1

Uživatel

Příspěvky: 5 009

Zaregistrován
22. 7. 2011

#1710 - 8. 9. 2019, 16:24
Nasiel som foto jedneho 10 grajciarika F.J., kedy sa to viac prehnalo so silou razby. Obrázky: ...

Abych potvrdil napsané v mém posledním příspěvku, dokládám i foto zde uveřejněné mince. V jednom příspěvku dříve jsem napsal, že tyto vady nelze vypozorovat např. na portrétu, což je pravda v případě mincí Františka II./I., ale na mincích ražených o pár let později, na ražbách FJI můžeme tyto vady vypozorovat.

U tohoto 10 krejcaru můžeme nalézt rubní nominální hodnotu 10 na portrétu, tedy v razidle na nižším místě. Naopak ve stejném místě v hodnotě 10 na rubní straně lze vypozorovat nižší lícní detaily portrétu v razidle.

Koupím hezky zachovalé mince Františka II. Nabídky prosím zasílejte na email MERKUR1@o2active.cz

Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.