Chtěje ze svých přebytků (až na posledních 6 doplatních a převrácený přetisk mám vše 2×) něco vybrat do aukce, podrobně jsem si tyto známky prohlédl ze všech stran, úhlů atd. I zjistil jsem něco, co jsem se, v těch pár existujících článcích nedočetl:
V první řadě jde, s největší pravděpodobností hraničící s jistotou, o dva typy háčku nad Č (jiný tam ani není). První, pravděpodobně běžnější (nebo otázka náhody) je háček jehož nožičky končí přibližně na stejné úrovni , druhý typ má druhou nožičku výrazně delší a i užší. Určitě nejde o nedokonalost tisku, oba typy mám zastoupeny vícekrát a oba zkoušeny Blaha nebo Bodor (druhý typ mám vícekrát se značkou Bodor, ale to bude věc náhody). Bohužel bez větších částí archů asi nebude možné zjistit víc podrobností a větší bloky jsou extrémně vzácné. Jako podtyp by se dal pojmenovat háček, který druhou nožičku má sice tenkou, ale krátkou.

O přetiscích je známo, že přetisková deska měla velikost poloviny archu (50 polí) a přetisk je popisován jako nepříliš kvalitní se stěry, rozmazáním a jiným zašpiněním. Ale, když má člověk trochu štěstí, tak je patrné, že ono "zašpinění" není ve skutečnosti většinou nic jiného než nedokonalý převrácený obtisk obtisku přetisku! Z toho je zřejmé (všimněte si mého detektivního ducha!😎 ), že celý arch byl při přetiskování v půli přeložen, přetištěna jedna polovina archu a poté druhá. Je taky možné, že archy byly přeloženy až po přetištění jedné z polovin, ale moc pravděpodobné mi to nepřijde, protože na žádném rubu není ani stopa po nějakém zašpinění či obtisku. Zkrátka, po přetisknutí té jedné poloviny arch otočili, přetiskli druhou půli, ale ne zcela zaschnutá barva ulpěla na spodní ploše tiskařského lisu a po položení dalšího archu se tyto zbytky otiskly na zrovna nepřetiskovanou část archu. Snad nejlépe to je patrné na oné doplatní známce, tam je ten zrcadlový přetisk docela rozeznatelný. I na tom převráceném přetisku je vidět slabý druhý přetisk a moje "teorie" docela dobře vysvětluje proč ten převrácený je v ploše známky jinak celkem čistý a navíc, přitlačením do stejného místa má ten obtisk obtisku mnohem zřetelnější kontury, protože se neotiskly jen náhodné kapky ale došlo k lepšímu přilnutí. Jako další doklad přeložení přikládám zcela jasné, až ukázkové, převrácené protlačení přetisku na rubu jedné ze známek (80 f Svatoštěpánská koruna), snad to je trochu vidět. Kupodivu je na líci tato známka téměř čistá.

Další zajímavostí jsou různá poškození a nedokonalosti čerchované čáry podle kterých by s úspěchem šla poznávat alespoň některá ZP, ale tady by bylo nutno oddělit "zrno od plev", tedy náhodná nedotisknutí od deskových vad. Nicméně jednu evidentně nenáhodnou se mi odlišit podařilo, protože ji mám 3×, kupodivu jen na doplatních (což by mohlo i znamenat že došlo k poškození v průběhu přetiskování). Povšimněte si chybějících prvních tří čárek, dvou "fleků" pod jejich místem a třetího mezi předposlední a tlustou čarou. Háček na tomto poli by byl právě tím podtypem.

No, a výsledkem toho je, že si nechám fšecko.😳 Pak má člověk něco "pustit".
Jestli tohle všechno už přece dávno víte, tak sorry.

Obrázky:

Ech, možná to přehoďte do "Specializací".

Služebníček 😃 .

Nemyslím si, že by to byl obtisk způsobený strojem. Spíše se přikláním, že archy ať již byly přetištěny jakýmkoliv postupem, byly po přetištění dány na sebe přetištěnou stranou. Tak se část přetisku dostala na další arch. Občas to daly normálně a občas převráceně a tak vzniklo několik dalších variant.

Obdobné varianty se dají najít třeba na přetiskách pro Bangkok (B) a také na některých kolcích Indických států.

Ty háčky na Č skutečně vypadají jako typy.

Dovoluji si oponovat. A to ze dvou důvodů:
1) Bylo by dost nepraktické, kdyby dávali potištěné archy lícem (a rubem?) na sebe. Navíc by je lícem museli dávat proti sobě (v poloze tete-beche) a poměrně přesně, především s nulovou úhlovou odchylkou. Všechny známky, na kterých lze vyčíst že skvrny jsou vlastně přetisk, mají tento zrcadlově obrácený a, případně, posunutý vodorovně, ale nikdy znatelně (aby se nerejpalo) šikmo. A všechny ruby, co jsem kdy viděl, bez výjimky, jsou čisté.
2) Protlačení zrcadlově obráceného přetisku myslím docela přesvědčivě dokládá, že se přetiskovaly přeložené archy (neznám jiný způsob jak by toho mohlo být dosaženo). Pokládání přeložených přetištěných archů na sebe by sice odstranilo problém s tím, že onen obtisk je zrcadlově převrácený, ale výtka stran praktičnosti a nulového úhlu trvá. Je tu také varianta, že přetiskli horní polovinu archu, ten pak přeložili (protože jinak to nešlo), přetiskli dolní polovinu archu a takto upravené archy skládali na sebe, ale problém relativní přesnosti položení přetrvává. Navíc mi to přijde z výrobního hlediska jako značně nepraktické, mnohem rychlejší je přeložit, tedy přichystat, si archy předem.

Samozřejmě, jsem si vědom, že materiálu je po čertech málo, takže to, co jsem popsal, je nutně jen předběžná věc, kterou je nezbytné dále prověřovat (absence skvrn na lepu na známkách, které jsem kdy viděl, může být věcí náhody) a optimálně ověřit na velkých blocích (s dotazem na tiskaře už nejspíš neuspějem), ale to, jak jsem to popsal, mi zatím přijde takové nejpravděpodobnější. Proto, pokud tyto známky máte, podrobně prohlédněte své zásoby a uvidíme co dál. Asi by nebylo od věci zeptat se některého z expertů na názor, napadá mne jedině Šablatúra, ale nemám na něj kontakt, neznám se s ním osobně a nevím, jestli by se se mnou vůbec chtěl bavit, při jeho zdravotním stavu (jet za ním navíc nejsem t.č. schopen).

V tom, co píšeš ohledně obtisků, vidím trochu rozpor. Při prvním obtisku je obraz převrácený, při druhém obtisku je zase správný. Jestli všechny známky mají (zrcadlově) převrácený obtisk, pak to nemůže být obtisk obtisku, ale jen prostý obtisk.

Zajímavější jsou ty Č. Jestli každé políčko sázeli ručně z liter, které měli v zásobě, pak těch odlišností bude mnohem víc - vidět je například různě velké odsazení teček za písmeny.

Jo, přesvědčili jste mne. Sem si to musel teda namalovat.😉 Asi to bude skutečně prostý obtisk ze zašpiněné podkladní (nebo spodní, či jak se jmenuje) desky.

Ty odsazení teček tam jsou taky. Hlavně za P to je pěkně vidět, ostatní nejsou až tak, ale zase tak detailně jsem to neproměřoval. Ale u těch teček by to asi chtělo ty větší bloky, jestli to je pořád na tomtéž místě. Čistě teoreticky se, hlavně ta poslední mohla pohnout, jestli to ne úplně dobře dorovnali (nejsem tiskař, nevím jak tomu upevnění říkají, aby jim ta písmenka "nelítala"). Na některých známkách je vidět, že ten tlak nebyl v celé ploše známky stejný, že je tak trochu šikmo. Múže to být i tím, že některé písmenko bylo o něco vyšší než jiné, což byl asi častější případ.
Jinak, i na tom obrázku se čtveřicí známek, je vidět, že (u 20 f a u té doplatní), že čerchovaná čára je oproti plné pošoupnuta, či je delší. Na konci (napravo) to je evidentní, na začátku (nalevo) by to mohl být i částečný nedotisk, tam se ta čára tak jako ztrácí. Na 50 f tomu tak není, tam jsou zarovnány stejně.

Vlastně u všech teček to je pozorovatelné (nějak mi to nemyslí 😳 - viz ty zvětšené Č). Stačí to trochu zvětšit (ale u těch P mi to přišlo nějak víc, okem zdaleka a takový zajímavější). Dost možná, že by se dalo jednoznačně určit každé pole přetiskové desky. Ale chce to ty bloky.

Ještě zpátky k tomu "zašpinění"... Takhle už tvoje teorie dává smysl. Přetiskovali archy přehnuté na polovinu a při tisku jedné poloviny archu se zároveň na druhou polovinu archu natiskl ze zamazané přítlačné desky nebo válce zrcadlově převrácený otočený obraz.

Jen taková prosba - pokud někdo tyto přetisky má a byl by je ochoten zapůjčit, nebo aspoň poslat pořádný sken ... ale já bych je, pokud možno, raději viděl. Čistě z vědeckých důvodů kvůli typologii, jestli by se to časem podařilo dát dohromady.