jano7B9 napsal/a:

Barbar opováž to zmazať. Aj keď sa nezhodnete, da sa to čítať 🤔

Hanz takový věci nemažu, hlavně aby si ty nepodlehl nějakému externímu vlivu a nesmazal to ..😉

barbar - díky za informaci od RH, ale chci se tedy zeptat, nějak jsem to nepochytil, když jsem přinesl svoje zlato a oni mi za poplatek 5Kč pokud bylo Au dostačující, započítávalo se to do emise SVD nebo ne. Takže jeslti tomu správně rozumím, tak v Kremnice nerazili SVD navíc, ale mohli mi dát SVD ročník, který měli na skladě nebo razili extra ??? viz. z. 62/1923 Sb.......
.......Už v zákoně se povolila ražba dukátů pro soukromý účel ze zlata dodaného zákazníkem, když zákon stanovil že "Stát nesmí trvale zmenšiti své vlastní zásoby zlata." Dukáty za zlato vyměňovaly podle uvedených právních předpisů jen Hlavní puncovní úřad v Praze a Státní mincovna v Kremnici. Stanovené ražebné pro 1D a 2D bylo 5 Kč, pro 5D 10Kč a pro 10D 15Kč.

No představ si, že já pořád také né, právě díky přesnému znění zákona..

Ale zřejmě podle všeho co zde zaznělo, včetně info Radka Havla tomu tak bylo...
Doneslo se zlato vyhodnotila se ryzost a ihned výměnou bylo dotyčnému ekvivalentem nabídnuto to co zrovna bylo k dispozici skladem třeba dukáty ročníku 1923 plus zaplacení ražebního poplatku,čiže na emisi nákladů ročníků to vliv nemělo (výměnou se dávalo to co bylo zrovna k dispozici) evidováno bylo zlato které se přineslo a dukáty které za onu výměnu dotyčný dostal.
Alespoň takto to chápu já..

barbar - díky za dopřesnění, tak to chápu/chápeme stejně a správně :-) tedy snad :-) . Případně poprosím i ostatní o Váš názor. Díky předem

:(
Tiež som to tak pochopil

jano7B9 - díky za info, tak už jsem klidný, už jsme 3 a tj většina :-)

Tak já to ještě upřesním. Dukáty ročník 1923 byly ražené jen na účet státu. Byly prodávány za různé ceny podle toho, zda šlo o jednodukáty jubilejní (číslované a opatřené letopočtem 1918 a 1923), tzv. pamětní dvojdukáty a tzv. obyčejné jednodukáty (s letopočtem 1923). Význačné osoby kupovaly jubilejní jednodukáty za pevnou cenu 150 Kč, ostatní osoby (vybrané v nabídkovém řízení) kupovaly jubilejní jednodukáty a pamětní dvojdukáty za cenu nejméně 300 Kč. Obyčejné jednodukáty se pak prodávaly zájemcům, kteří se o ně přihlásili do Vánoc 1923, za pevnou cenu 120 Kč.
Od roku 1924 se pak razily dukáty a jejich násobky na účet soukromý ze zlata dodaného zákazníkem. Ze zpráv puncovního úřadu vyplývá, že šlo o jakékoliv zlato (tedy nejrůznější ryzosti, i nepuncované a dentální slitiny). Jak stanovovaly laboratoře puncovního úřadu nebo státní mincovny ryzost dodaného zlata by mě moc zajímalo. Relativně rychlá zkouška črtem má na jedné straně riziko podvodu s masivně pozlaceným zbožím, na druhé straně znevýhodňuje zákazníka tím, že se ryzost zaokrouhluje na nejbližší nižší úředně stanovenou ryzost.
Nejsem numismatik, ale odhaduji, že zájem o ražbu SVD na soukromý účet nebyl tehdy vůbec motivovaný sběratelsky. Šlo o obchodní mince resp. investiční zlato, a zlatých mincí bylo mezi lidem z dob R-U dost (samozřejmě u těch bohatých víc). Nikdo tehdy asi netušil, že SVD vyvolají za 100 let takové sběratelské šílenství.

Obrázky:

Jazzdr 👍
Zajímavé je i označení dukátů..
dukát jubilejní, obyčejný dukát jednoduchý a pamětní dvojdukát...

dukát #716 byl v II. aukci mincí Profil-Numismatika (Jiří Vandas) dne 24. 5. 1992 pod položkou 240 ve stavu deklarovaném jako 0/0 nabízen za 30 000 korun a neprodal se; foto bylo

V roce 1923 by se dalo říct, že v této oblasti platilo ještě císařské nařízení z 26. května 1866, par. 25

napsal/a:
Mnoholi čistého kovu náčiní zlaté a stříbrné v sobě drží, ustanovuje se průbou, která se činí jehlou nebo třením.

Nicméně v roce 1927 (16.12) došlo k usnesení nového puncovního zákonu (s platností od 1.1.1929) a par. 10 obsahuje:

napsal/a:

(1) Ryzost stanoví se zpravidla srovnáním předmětu platinového, zlatého nebo stříbrného se zkušebními jehlami na zkušebním kameni.
(2) ...
(3) Uzná-li úřad nutným ryzost přesněji stanoviti, jest oprávněn roztaviti anebo jeho část a případně vyzkoušeti jej chemicky.

No vzhledem k technickému vývoji už v roce 1923 se pravděpodobné pužívaly chemické zkoušky.