povraznicky majster🙂 pekne😉

Aj tá správa pre príjemcu je dobrá: "Ostatné 4 zlaté o pár týždňov pošlem, zle ide s tým vyberaním"

Pavel_III, škoda, že jsi neukázal ten dvanáctiblok novinových známek také zepředu. Tak tady by měl své místo, protože jde myslím o výjimečnou věc.

Co není, může být!! 🙂
Jestli je to až tak výjimečné nedokážu posoudit, ale určitě to není běžné, to zase jo.😉

Obrázky:

A když už jsme u těch novinových, tak něco, co se mi nedaří rozhojňovat: předem "razítkované" známky. Mám to jen z jedněch novin a jen ve 3 průsvitkách (z toho Wz VII v obou polohách).

Obrázky:

Něco takového jsem už někde viděl.

Ještě přihodím zadní stranu toho dvanáctibloku s průsvitku (s IV a hvězdou mezi kruhy), ať je to pohromadě.
[

Je to krásná sběratelská věc v běžném provozu shodou okolností vzniklá a dodnes zachovaná. Kdyby ten blok byl nepoužitý, tak mě zdaleka tak nenadchne.

Podařilo se mi, spíše náhodou, ale za rozumnou cenu, koupit čtyřbloky III. emise Lajtabánságu. Do značné míry jsem jen tušil co to obsahuje a do jisté míry jsem netušil nic (viz první obr). Mi to dnes přišlo a byl jsem docela mile překvapen. i inspirovalo mne to k sepsání takového stručného úvodu do této emise.
Dále to tedy berte jako slohové cvičení na dané téma, třeba se mi to zalíbí a budou nějaké, stručné, článečky.😉

V roce 1921, když bylo rozhodnuto, že Uhři přijdou o další část Uher, tentokráte na západě, navíc ve prospěch spoluporažené země, rozhodl se Pál Prónay, spoluzakladatel paravojenské útočné jednotky Rongyos gárda (Garda otrhanců, též Segedínska garda (na počátku) nebo Horthyovská garda), s tím něco dělat a dotyčnou oblast se pokusil obsadit. Úmysl se nezdařil tak zcela, ale konečným výsledkem bylo ustanovení plebiscitu a to, že Šoproň s okolím zůstala maďarská. Na obsazeném území vyhlásil Prónay "Litavský palatinát" (Lajtabánság) a prohlásil se jeho "presidentem". V průběhu poměrně krátké doby (od 4. srpna do 11. listopadu 1921) bylo vydáno 7 emisí (6 přetiskových a jedno definitivní) a dvě (1 přetisková + 1 definitivní) byly ještě vytištěny, ale už se nedostaly do běžného poštovního provozu (ačkoliv ta přetisková je známa na dopise). Emise označovaná jako III (třetí), byla přetištěna v tiskárně novin ve městě Felsőőr (Oberwart), a v prodeji na okolních poštách byla od 5. října s 50% přirážkou, výtěžek a příplatek byl určen na krytí válečných výdajů. Obyvatelstvo ale protestovalo (řekl bych brblalo, ale jedná se o Maďary a Rakušáky, ne o Čechy 😆 ) a proto byly známky dodatečně na zadní straně opatřeny nátiskem o 50% přirážce (to už bylo úřední potvrzení a byl klid), známky bez nátisku jsou o cosi vzácnější. Konec platnosti byl 29. listopadu. Známky byly skutečně používány v poštovním provozu. Náklad známek není znám, dochovalo se 25 kompletních, neroztrhaných, archů (nevím jakých hodnot). Přetisky byly zhotovovány i na archy s úředním průpichem známým pod pojmem "hármaslyukkal" (česky trojdíra) s výjimkou hodnoty 15 fillérů, která průpichem nebyla opatřena. Průpich byl vždy na 5. a 6. sloupci archu u Ženců a na 5. a 6. řádku u Parlamentu (tedy vždy 20 známek je s průpichem).
Nyní trošku odbornosti: přetiskové desky známek měly podobu čtvrtiny archu, tedy 25 polí 5×5 jak pro známky s motivem Ženců, tak pro známky s motivem Parlament.
Na druhém obrázku jsou k vidění čtyřbloky Ženců, hodnoty 10, 40 a 50 fillérů s průpichem, shodu okolností vždy ze 4. a 5. sloupce. u 50 fillérové známky je vyznačena desková vada "chybějící trojúhelník". Ta se nacházela na 25. poli přetiskové desky a je tedy na 45., 50., 95. a 100. ZP. Dotyčná známka je tedy 45. nebo 95. ZP. V průběhu tisku byla tato chyba odhalena a opravena.
Na třetím obrázku (doufám, že to bude aspoň trochu vidět) jsou čtyřbloky s motivem Parlamentu, čtyřblok doplňkové hodnoty 2,50 K na známce 5 fill a dva čtyřbloky Ženců s (10 a 15 fill) z předchozích známek na kterých jsou dvě polohy nátisku na rubu, ten druhý je, co vím, vzácnější. Doplnil jsem to o pár známek, které mám už z dřívějška, k nim se ještě dostaneme.
Čtyřbloky hodnot 1 K a 5 K jsou s průpichem, 1 K je ze 6. a 7. řádku, 5 K ze 4. a 5. řádku. Na prvním čtyřbloku hodnoty 1 K by měla být vidět desková chyba "tečka za posta" ( posta. ), ta se nacházela na 1. poli přetiskové desky, tedy na 1., 6., 51. a 56. ZP, uvedená známka je tedy buď 51. nebo 56. ZP. Čtyřblok hodnoty 2 K a 10 K obsahuje spojené typy normálního přetisku a "typu", která má levou kuličku otočenu o 90° proti směru hodinových ručiček. Tento typ se nacházel na 23. poli desky, tedy na 43., 48., 93. a 98. ZP. A protože známky jsou bez průpichu, musí to být 93. nebo 98. ZP. U hodnoty 3 K se zdá, že by částečně zasahující přetisk dolní známky mohl být rovněž s tímto typem. (Člověk 10 nenarazí na typy a najednou 2 čtyřbloky 😁 , z toho ta 2 K na tom katalogovém zobrazení skutečně není vůbec vidět a v popisu nebylo nic.). Kolekci jsem doplnil čtyřblokem 1 K spojených typů s "plnou kuličkou" (kulička je vyplněna ze 3/4 soustřednými kruhy) - Maďaři tomu někdy říkají "chybotisk (chybotyp??😕 )" (tévnyomat - například Király Tibor ve své příručce). Tato chyba (hiba) se nacházela na 8. poli přetiskové desky, etdy na 13., 18., 63. a 68. ZP, z čehož vyplývá především to, že tento typ nemůže existovat s průpichem. Dále jsem přidal doplňkovou hodnotu s chybějícím trojúhelníčkem, s převráceným přetiskem a chybotisk, kdy místo známky 5 fill byla omylem přetištěna známka 2 fill. Na omyl se ale přišlo a většina těchto archů byla zničena. Podle Királyho příručky bylo přetištěno 10 archů a 8 z nich bylo zničeno, 2 by unikly, Brainard ovšem uvádí náklad 300 kusů, to by byly 3 uniknuvší archy. Předposlední známka 10 K má deskovou(?) vadu chybějící "j" (La tabánság), mám ji ještě na hodnotě 3 K a dokonce 20 fill Ženci, Király se o tomto ovšem nezmiňuje a jinde v literatuře jsem to taky nenašel. A poslední je nátisk na známkách s motivem Parlamentu (existuje i převrácený či dokonce šikmý, bohužel, nemám), doplněný o zkušební či garanční značku Lajtabánságu.

Obrázky:

Moc vidět to není, tak trošku větší:

Obrázky:

Pavel III: Výborné čítanie. Myslím si, že toto si zaslúži aj článok na Infofilu. Zdenek by bol len rád.

Od toho plebiscitu, keď Sopron ostal maďarským mestom, mesto hrdo používa prívlastok "najmaďarskejšie" ( snáď som to napísal správne) mesto. A zaujímavé je, že v dobe plebiscitu vo väčšine boli Nemci medzi občanmi mesta, a napriek tomu nechceli patriť Rakúsku.