Kacuro ale dúfam, že ma neukrižuješ !!! 😋 😆 😁 Tú informáciu 100 000 kôp českých grošov mám z wikipedie. Ak máš chuť, prečítaj si.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Spišská_zástava

No nemyslím si, že by to bol nejaký hoax. Tú sumu 37 000 kôp mám z viacerých historických zdrojov.

Kacuro, pokiaľ si všimneš v horeuvedenom článku na wiki sa píše, že originál zmluvy o zálohu miest a pôžičke 37 000 kôp strieborných českých grošov pre Žigmunda, je uložený v knihovni Czartoryskich v Krakove. Oni boli jedným z najvýznamnejších šľachtických poľských rodov.

Wiki opravdu není ten správný historický zdroj🙂 Jinak pokud vím, na polské straně bojovala spousta žoldnéřů, takže se lze domnívat, že velká část z té sumy padla na žold.

Nicméně pokud je ta platba v českých groších uvedena v listině i v Polsku, tak to tak nejspíš bude.

Nepřel jsem se, jen jsem poukazoval na určité obtíže při interpretaci dobových listin. Vždy je nutné si klást podobné otázky, aby se badatel vyvaroval chyb ve výkladu. Někdy může být přání otcem myšlenky, jak se říká ...😉

Kde by vzal Řád německých rytířů tak velkou sumu v PG?
V románu Křižáci je psáno, že řád měl zásoby zlata. Ale to není úplně spolehlivý zdroj.
Ale v té době došlo k další události.
Po bitvě u Grunwaldu byl umožněn odchod z Malborku 90 letému komturovi. "Z křesťanské útrpnosti" protože by chudák nevydržel útrapy obléhání. A on vyvezl 100 tisíc ve zlatě.

Rytířské bitvy a osudy III, Jiří kovařík
Nemám tu knihu po ruce, ale myslím že tam bylo psáno 100 tisíc dukátů.

Nie som doma v tejto oblasti takže Vás ostatných poprosím o zhovievavosť k mojim otázkam. Úplne hypotetická otázka. Pokiaľ sa r. 1412 uskutočnila platba v pražských grošoch, tých 37 000 kôp x 60 kusov= 2 220 000 PG. Neviem či má niekto aspoň odhad. Mohlo sa jednať o mix razieb českých panovníkov? Napr. Václav II., Jan Luxemburský, Karol IV. a Václav IV. ? Alebo sa vyžadovala platba v minci dobrého zrna?

Uznávam, že za takú otázku si zaslúžim ,,pohlavek". Ale tak sa snažím vydráždiť predstavivosť znalcov grošového obdobia. 😆 😁

Církevní funkce se platily ve "tvrdé valutě" (zlato). Tam to bylo dobře ošetřeno.

TONY-KK napsal/a:

... Mohlo sa jednať o mix razieb českých panovníkov? Napr. Václav II., Jan Luxemburský, Karol IV. a Václav IV. ? Alebo sa vyžadovala platba v minci dobrého zrna?

Uznávam, že za takú otázku si zaslúžim ,,pohlavek". Ale tak sa snažím vydráždiť predstavivosť znalcov grošového obdobia. 😆 😁

mohla to samozřejmě být směs ražeb grošů různých panovníků, kteří do té doby pražské groše razili - ale:

běžná praxe byla taková, že starší groše s lepším zrnem byly stahovány z oběhu a přemincovávány na nové groše s horším zrnem - ve velkém

z doby Jana Lucemburského jsou zcela běžné nálezy směsi PG Václava II. a Jana

z doby Karla IV. také, ale už bych řekl zřetelně menší obsah PG Václava II.

z doby Václava IV. - tedy i té která vás zajímá - již spíše jen Václav IV. nebo směs s PG Karla IV. - příměs starších kusů již jen jako jen jednotlivé exempláře

obecně platily všechny groše se stejnou platební silou, ale všichni věděli, že starší mají více stříbra - proto byly z oběhu stahovány

ještě jedna poznámka - pražské groše se na územích, kde neexistovala soudobá hrubá stříbrná mince, staly zcela běžným - hlavním - platidlem
ne nadarmo se říká, že to bylo takové tehdejší Euro

ještě několik poznámek:

• za Václava II., Jan Lucemburského i Karla IV. jsou doloženy platby ohromných částek (i desítky tisíc hřiven - 1 hřivna = za Václava II. 64 (později i více) grošů) do ciziny - jak za Václava IV. přesně teď neřeknu,ale jistě nějaké taky, vždyť také vedl říšskou politiku

• v roce 1427 byla v říši vypsána obecná berně, která byla vybírána v pražských groších

a ještě k pojmu "český groš" i k diskutovaným platbám církevních desátků - Vatikánem byla sice preferována platba ve zlaté minci, ale právě třeba z Čech šly platby i v pražských groších, které byly kurií uznány jako hodnotné platidlo a ve vatikánských účtech se objevují jako "grossi di Bohemia" - tedy české groše

vse dulezite uz tu padlo. zasadni je, ze pokud bylo psano PG, tak tim byly mysleny PG a ne nejaky ekvivalent a na tom bylo mozne trvat.

samozrejme pak bylo na obou stranach, jak se vyrovnaly, ale ten, komu bylo dluzeno, mohl trvat na svem - co by delal s polskymi smuky, ktere tehdy nikdo nechtel (sice je to trochu pritazene za vlasy to rici takto, ale takove mena nebyla likvidni - v porovnani s PG - dotycny by dopadl stejne jak Jiri z Podebrad). k vyplate v jine forme (napr. ve zlate - v cervenych uherskych ci v horsich rynskych zlatych) dojit samozrejme mohlo, ale musel s tim souhlasit ten kdo tu splatku prijimal - nesmel na tom tratit. nevyhodnou nabidku mel pravo odmitnout a trvat pouze na PG, jak bylo ve smlouve.

Ďakujem kolegovi jacx, že moje príspevky tak rozvinul. Asi sa osobne nedopátrame jednoznačných faktov. Ktovie či vyšli nejaké odborné práce k týmto udalostiam u poľských numizmatikov. V každom prípade by to mohla byť výborná dizertačná práca ak by to niekto komplexne spracoval v českom alebo slovenskom jazyku.
A potvrdili sa moje domnienky, že to nebude veľká tragédia ak uvedieme obrázky zopár PG (od Jana Luxemburského do Václava IV.) s dodatkom, že aj takými grošmi sa vyplatil záloh spišských miest.
Ešte raz vďaka.