Aby som nezabudol. Oliver, poďakovanie patrí aj Tebe.

Zajímavé téma, ale podle mne nemá jednoznačné řešení.
O tom, v jakých mincích byla záloha vyplacená, se dohadovali Poláci a Vídeň již v 18. st. - viz. např. zde str.35.
V té zástavní smlouvě totiž nejsou PG uvedené explicitně.
Je tam formulace

napsal/a:
" "...tridsaťsedemtisíc kôp širokých grošov novej mince českej razby, dobrej a spravodlivej váhy...
(...Triginta septem millia Sexagenarum latorum grossorum novae monetae et numeri Bohemicalium boni et iusti ponderis habuisse ...) "

A pro případ splacení po smrti Zikmunda je dokonce formulace :

napsal/a:
... tridsaťsedemtisíc kôp širokých grošov dobrej a spravodlivej váhy v čistom zlate alebo striebre ...

A v uherských zemských deskách nic není? Jestliže bylo něco dáno do zástavy, tak by to určitě zapsali i do zemských desek. Dále bych doporučil projít zápisy z uherských sněmů. Přeci jenom šlo o větší zástavu, tak by se o tom teoreticky mohlo jednat i na sněmech.

Ander, super zdroj. jak byla splacena vypujcena castka z toho samozrejme nevyplyva - ostatne to jsem rikal, ze i kdyby to takto ve smlouve nebylo, tak pokud se na tom obe strany shodly, slo to vyplatit i jinak.

idealni by bylo, pokud by o vraceni platby existoval doklad🙂

Můžeš zavolat Babišovi, jestli někdo zaregistroval účtenku do účtenkovky😃

No aby som to vysvetlil. Tá pôžička 37 000 kôp grošov nebola nikdy vrátená. Záloh trval od novembra r. 1412 do novembra 1772, kedy Mária Terézia poslala svoje vojsko na toto územie a definitívne ho zabrala späť pod uhorskú správu. Poľsko už vtedy mocensky upadalo a vnútorné konflikty toto len zhoršili. Avšak tie peniaze, ktoré si požičal kráľ Žigmund sa Poliakom za výber daní a rôznych poplatkov vrátili za 360 rokov v násobku tisícok percent. Obyvatelia dotknutých oblastí na druhej strane mali možnosť bezcolného vývozu tovaru do Poľska aj Litvy. Na tú dobu to boli bohaté mestečká Spiša a pomerne hospodársky rozvinuté, keďže väčšinu ich obyvateľstva tvorili pôvodní nemeckí kolonisti. V jednom článku raz napísal bývalý viceguvernér Slovenskej národnej banky - Marián Tkáč, že po hrubom spočítaní výnosov za 360 rokov, získali Poliaci taký profit ako získali Američania dodnes odkúpením územia Aljašky od ruského cára. Samozrejme je to asi nadnesený údaj ale určité závery sa z toho dajú vyvodiť. Vlastním zaujímavú knihu ,,Vojna po vojne". Ešte po ukončení II. sv. vojny sa skoro prihodil ozbrojený pohraničný konflikt medzi poľskými a československými jednotkami. Doslova v hodine 12 muselo zasiahnuť veliteľstvo Červenej armády. I tak ČSR musela odstúpiť Poľsku niektoré obce s čisto slovenským obyvateľstvom. Poľské diplomatické a vojenské kruhy vytrvalo argumentovali starými mapami a listinami, ktoré navodzovali dojem, že toto územie bolo poľské. Keďže ho oddávna spravoval poľský kráľ a ním menovaní starostovia. No akosi zabudli dodať, že to bolo stále uhorské územie. Nikdy sa od územia Uhorska neodčlenilo, len od r. 1412 do r. 1772 spravovali toto územie po hospodárskej stránke. Ktovie kde by sa dnes vinula slovensko-poľská hranica.

Ono to bude v principu dáno tím, že groš byla základní měnová jednotka. Něco jako by se dnes řeklo za 50 tisíc. Taky každý pochopí, že je řeč o korunách a ne o rublech. Nehledě k tomu, že 50 kop ve zlaté minci by bylo značné jmění.

Prosba k určení kontramarky do naší pobočkové aukce. Děkuji.
PG Václava IV - kontramarka Esslingen. Správně určená kontramarka?

Obrázky:

Po dlouhy dobe sem hodim jeden grosik z KH (diky Petrovi), ktery jsem se pokousel urcit, ale nevim nevim.
Dle myho nazoru IX.a/1
Kdyby mel nekdo chvilku a potvrdil, pripadne vyvratil tohle zarazeni, budu rad.
Ale vzhledem k horsi zachovalosti mi nezbude nic jinyho nez si k nemu napsat "neco mezi VI-IX" 🙂

Obrázky:

Podle toho N ve jméně bych řekl spíše IX. a/2, ale to je už detail ...